Informační a komunikační technologie ve švédské mobilní požární technice

V dnešní době jsou komunikační a informační systémy (KIS) neoddělitelnou součástí většiny administrativních a správních úkonů v rámci hasičských záchranných sborů (HZS), ale i specializovaných funkcí, jako je podpora operačního řízení, chemicko-technická služba a jiné.

Jednou z oblastí v rámci HZS, kde KIS v současnosti snad nejvíce expanduje, je podpora operačního řízení v mobilní požární technice. Jednou ze zemí, kde jsou KIS v mobilní požární technice již relativně rozšířené, je i Švédsko – následující příspěvek je snahou o zmapování současného vývoje v této zemi.

Na úvod je třeba zkráceně popsat, jakým způsobem jsou HZS organizovány ve Švédsku, neboť ten se značně liší od České republiky. Požární ochrana (PO), stejně jako civilní obrana (CO), je ve Švédsku zodpovědností jednotlivých obcí, kde organizační jednotkou vykonávající úkony v rámci PO a CO jsou obecní HZS. Obce mohou rovněž vykonávat PO a CO společně. V tom případě je zodpovědnou organizační jednotkou společný HZS pro tyto obce. Variace mezi jednotlivými HZS z hlediska velikosti, zdrojů, organizace struktur operačního a krizového řízení a režimu na hasičských stanicích jsou obrovské a byly by námětem pro samostatný článek. Pro většinu švédských HZS je ovšem společné, že v drtivé většině nevydržují operační a informační střediska (OPIS). Důvodem je nákladnost na OPIS vzhledem ke zdrojům, jaké HZS mají k dispozici, stejně jako možnost částečně využívat služeb SOS Alarm (státní obecně prospěšná organizace provozující linku 112 a centra tísňových volání – článek o SOS Alarm je možné najít na www.zachrannasluzba.cz). V kombinaci s neexistujícími OPIS na regionální, nadregionální a národní úrovni je výsledkem značná decentralizace operačního řízení, kdy rozhodující část leží na velitelských strukturách v místě zásahu – veliteli zásahu, eventuálně společném štábu s policií a zdravotnickou záchrannou službou (ZZS). Švédský model organizace PO a HZS společně s rozvojem digitalizace, konstantně rostoucím objemem informací, tak jako zvyšující se komplexnosti současných technických a řídicích systémů, vedou ke stále vyšší potřebě KIS ve švédské mobilní požární technice oproti jiným modelům PO a HZS. V následujících odstavcích jsou některé příklady instalací KIS u švédských HZS, jakožto odpovědí na zmíněný vývoj.

Prvním příkladem je vozidlo velitele směny, kterým bývá v drtivé většině terénní nebo osobní automobil (obr. 1). Většina v současnosti dodávaných vozidel bývá již téměř standardně vybavena sledováním pozice a stavu vozidla, které jsou odeslány na SOS Alarm centra (eventuálně OPIS, pokud existuje), tak jako zasílání polohy a popisu aktuální události z těchto center do PC ve vozidle. Komunikace tohoto typu dat je prováděna přes digitální radiovou síť Mobitex. Velitel směny tak může na svém PC sledovat svoji pozici (prostřednictvím GPS) a místo události na mapovém podkladu. Popis události je k dispozici jako digitální i tištěný text. V drtivé většině případů je sám velitel směny řidičem, čímž je sledování monitoru za jízdy vzhledem k jeho umístění nepraktické, až nebezpečné (obr. 2, 3 a 4). S postupnou digitalizací silniční sítě byl tento problém vyřešen použitím software, vyhledávajícího časově nejkratší cestu k místu zásahu, a následně navigujícího řidiče pomocí hlasu. Během uplynulého roku bylo mnoho nových vozidel dodáno právě s tímto řešením. Dalšími typickými KIS ve vozidlech velitele směny jsou informační databáze RIB obsahující seznam nebezpečných látek, dostupnou mobilní požární a záchranářskou techniku, kontakt na experty atd., dále různé požárně-technické aplikace a databáze obsahující zásahové karty, karty objektů, popis hydrantové sítě, různé mapové podklady atd. Ve vozidlech bývá rovněž standardně analogová radiostanice, GSM a NMT telefon. V závislosti na jednotlivých HZS mohou být dále ve vozidle další software (MS Office, statistiky zásahu, databáze místních kontaktů atd.), více analogových radiostanic a GSM telefonů, satelitní telefon, fax přes GPRS apod., a to i v „netypických“ instalacích (obr. 5).

Některé HZS mají ve výkonu služby rovněž požárního inženýra s funkcí dozorčího velitele směny, který mívá k dispozici vlastní vůz (obr. 7). Vybavení těchto vozidel bývá stejné jako v případě vozidel velitele směny. Oproti těmto vozidlům však bývá u vozidel požárních inženýrů fax standardním vybavením, stejně jako více prostředků pro komunikaci. Rozsah software instalovaných na PC je rovněž širší, zahrnující více administrativního software i požárně-technických aplikací a databází. Novinkou dodávanou v posledních měsících je možnost sledovat nejen vlastní pozici a místo události, ale i pozici ostatních vozidel HZS pohybujících se v okolí místa události, a to na mapovém podkladu. Z hlediska řešení fyzické instalace KIS ve vozidle je toto značně odlišné oproti vozidlům velitele zásahu vzhledem k použitým typům vozidel – Chrysler Voyager, Mercedes Vito, Ford Galaxy (obr. 8, 9 a 10).
Několik, pouze těch velkých HZS má k dispozici i štábní vozidla, která zároveň plní funkci již zmíněného vozidla požárního inženýra (obr. 11). Rozdíl mezi tímto typem vozidel a „klasickými“ vozidly požárního inženýra je z hlediska funkce podpora komunikace a společného štábu (s policií a ZZS) u vozidel štábu. Toto platí také pro KIS. Ve vozidlech bývá řada analogových radiostanic, GSM/GPRS a Mobitex přijímačů a dalších prostředků pro komunikaci. Z pohledu software bývá v těchto vozidlech standardně štábní software LUPP a další specializovaný software. V současné době dochází k obměně prakticky všech vozidel štábu téměř v celém Švédsku. V tomto roce budou do oblasti Stockholmu dodány čtyři nové vozy podobné vozu z Malmö (obr. 11, 12, 13 a 14). Z hlediska KIS se ale bude jednat o mnohem vyspělejší vozidla. Tato nová vozidla budou mít dvě pracoviště s PC, každé se dvěma 17“ monitory. Všechny prostředky komunikace – okolo tří desítek přijímačů, včetně nově budované sítě Tetra – budou zintegrovány a přístupné přes rozhraní touch-screen monitoru. Z dalších KIS budou v těchto vozidlech např. WLAN (místní bezdrátová síť) v okolí vozidla, řešení server-pracovní stanice, zařízení pro přenos obrazu z místa zásahu až do vzdálenosti 1 km, meteorologická stanice atd.

První výjezdová vozidla, která jsou v drtivé většině kombinací CAS/RZA (obr. 15), jsou již rovněž osazována stále více KIS. V mnoha případech tato vozidla fungují jako velitelský vůz, neboť mnoho HZS nemá výše zmíněné typy vozidel. Ve vztahu k předchozím typům vozidel jsou KIS a jejich řešení velmi podobné vozidlům velitele směny. Samotná fyzická instalace je většinou provedena umístěním PC na otočné rameno. Lze ale vidět i příklady instalace s pracovní plochou, jako např. Räddningstjänsten Kristianstad (obr. 16 a 17). Tento HZS má jako jeden z mála vyspělý OPIS, jehož řešení podporuje vysokou formu integrace mezi KIS na OPIS a KIS ve výjezdových vozidlech (obr. 18), teoreticky umožňujícím operační řízení na úrovni OPIS – vozidlo pouze na úrovni datové komunikace bez potřeby jakkoliv komunikovat hlasem.

Velké CAS (obr. 19), které bývají eventuálně k dispozici sousedním HZS v rámci výpomoci, začínají být dalším typem mobilní požární techniky, kde se začíná objevovat KIS. Řidiči těchto CAS mívají často problém s nalezením místa události v sousedních obcích z důvodu nízké znalosti daných oblastí. V předloňském roce vyvinutý systém kombinující PDA/Handheld počítač s hlasovým navigačním systémem a zasíláním pozice/stavu vozidla na SOS Alarm centra / OPIS (pokud existuje) (obr. 20 a 21) se stal cenově relativně příznivým řešením pro HZS a prvních několik CAS již bylo vybaveno tímto systémem.

V celém Švédsku je podle Hogia Räddningssystem AB v současnosti okolo 800 záchranářských vozidel všech typů s různými typy instalací KIS, z nichž některé byly výše popsány. Toto číslo pak nejvíce zahrnuje vozidla ZZS, z nichž je dnes prakticky 90% vybaveno KIS přibližně na úrovni popsaného vozidla velitele směny. Mnoho vozidel ZZS je již ale vybaveno i mnohem vyspělejšími řešeními. Policie rovněž zavádí stále více KIS do svých vozů. Z tohoto pohledu jsou HZS v poměru s těmito složkami relativně pozadu. Výše představená řešení reprezentují pouze relativně nizké procento mobilní požární techniky. Tato technika je většinou umístěna u větších a bohatších HZS. Ve skutečnosti velka část HZS nemá prostředky na nákup moderních KIS do svých vozidel – popsané řešení vozidla velitele směny se pohybuje mezi 300 až 500 tisíc Kč. Odrazujícím faktorem pro pořízení KIS je i absence možnosti, jak efektivněji využít KIS ve vozidlech pro eventuelně další funkce a služby. Jedním z dalších důvodů je vysoký počet HZS (pres 250) s velmi rozdílnými parametry a požadavky, čímž se PO stává pro většinu firem velmi nepřehledná z pohledu vývoje a uplatnění svých KIS, vedoucí k mnohem menším investicím do vývoje než u ostatních typů záchranných složek. Z dnešních KIS v mobilní požární technice pochází většina původem z oblasti ZZS, průmyslu a obrany. Na druhou stranu dnes dostupné požárně-technické aplikace jsou často velmi komplikované a nevhodné pro užití v terénu, často rovněž neoblíbené u uživatelů. Velké a bohaté HZS se zkušenostmi s KIS proto začaly v poslední době koordinovat své záměry a investice v oblasti mobilních KIS, což se začalo projevovat během minulého roku (viz některé části popsaných řešení). I přesto představuje vysoká různorodost KIS v mobilní požární technice a PO obecně, stejně jako neustále rostoucí rozdíl mezi jednotlivými HZS v oblasti KIS, potenciální riziko do budoucnosti z pohledu společných zásahů různých HZS a dalších záchranných složek. Divoká digitalizace operačního řízení je problémem do budoucna i vzhledem ke spolehlivosti KIS, dostupnosti využívaných elektronických služeb, ochrany infrastruktury atd. V současnosti je proto stále více pozornosti ze strany státních orgánů, obcí, samotných HZS, výzkumu a průmyslu soustředěno na řešení již existujících a potenciálních problémů.

Jiří Trnka

Pozn.: Kromě oficiální dokumentace HZS a firem je ve fotogalerii použita i fotodokumentace, kterou Fredrik Kjellberg, Mats Hansson a Fredrik Nilsson shromáždili ve svém volném čase. Tímto bych jim velmi rád poděkoval za poskytnutí této dokumentace pro účely tohoto článku!

Redakce děkuje p.Trnkovi za tento velmi zajímavý článek. Snad se podobných technických vymožeností dočkají i čeští hasiči.