Celkem šest pacientů ošetřili zdravotníci při požáru v domově důchodců v Kopřivnici, na místo vyjelo devět jednotek

Záchranáři ZZS MSK zasahovali v noci z pátku na sobotu společně s devíti jednotkami hasičů při požáru domu s pečovatelskou službou v Kopřivnici. Událost byla operátorům nahlášena 6.12. v půl čtvrté s tím, že na místě události se nalézá jedna popálená osoba. Nakonec však musely zasahovat čtyři posádky záchranné služby, které ošetřovaly celkem šest pacientů.

Na místo vyjely dvě jednotky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK) – ze stanic v Novém Jičíně a Bílovci, s nimi sedm jednotek sboru dobrovolných hasičů – Kopřivnice, Příbor, Štramberk, Frenštát pod Radhoštěm, Sedlnice, Trojanovice a Závišice.

Hořelo v bytě 1+kk ve druhém patře, kouř z požáru se dostal prakticky do všech chodeb objektu. Hasiči dostali oheň pod kontrolu za dvě minuty, dohašování s odvětráváním chodeb jim zabralo další dvě hodiny.

V době požáru se v domě nacházelo celkem 108 osob: z toho v 92 bytových jednotkách celkem 97 osob a v pečovatelském středisku 11 osob. Naštěstí bylo nutno evakuovat „jen“ 5 osob bezprostředně ohrožených požárem.

Celková předběžná škoda byla odhadnuta na 700 tisíc korun, hasiči svým rychlým zásahem v sedmipatrovém domě uchránili majetek za několik milionů korun.

por. Mgr. Petr Kůdela, tiskový mluvčí, HZS Moravskoslezské­ho kraje

Nejvážnější byl stav jednasedmdesá­tiletého muže, který při požáru utrpěl popáleniny na 80–90% tělního povrchu, a také inhalační trauma. Nacházel se ve stavu přímého ohrožení života a záchranáři jej museli uvést do umělého spánku. Lékařka provedla intubaci a připojila muže k přístrojem řízené ventilaci. Záchranáři zajistili dva žilní vstupy a také přístup do kostní dřeně, kterými zahájili podávání léků. Ošetřili rovněž popálené plochy a muže poté transportovali na popáleninové centrum Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě.

Ženu ve věku pětašedesát let, nadýchanou zplodinami hoření, ošetřily posádky ZZS a poté ji přepravily na interní oddělení novojičínské nemocnice; její postižení bylo středně závažné.

Další čtyři senioři, a to ve věku 72–80 let, byli zasahující lékařkou vyšetřeni a ponecháni na místě, bez nutnosti další péče ve zdravotnické zařízení. Jednalo se u nich o minimální expozici zplodinám hoření, akutní stresovou reakci, či ošetření jejich primárních onemocnění interního rázu.