Automobily ROMAN u rumunských hasičů

Nedávno byla zde na webu prezentována technika bulharských hasičů, vyrobená v naší republice, dnes vám představujeme jejich sousedy, tedy rumunské hasiče a tamní mobilní požární techniku. Jasné, že je postavena na podvozcích domácí provenience, tedy ROMAN.

V Rumunsku naleznete poměrně velké množství různé požární techniky, postavené na podvozku domácí značky, tedy AB ROMAN – AUTOCAMIOANE BRAŞOV ROMAN. Nejsou to ovšem jen vozy, které známe z dřívějších dob, kdy jich bylo relativně mnoho k vidění i v tehdejším ČSSR. Nejslavnější zástupce této značky, co kdy u nás jezdil, byl asi dlouhý valník, který měl svojí roli ve známém kriminálním filmu Smrt stopařek, natočeném dle skutečné události, kde s ním jezdila jedna z hlavních postav, tedy vrah Charvát, jehož hrál velmi přesvědčivě polský herec Marek Perepeczko (zemřel v roce 2005), protože nikdo z našich herců do této role nechtěl pro její zrůdnost jít. Námětem k filmu byla skutečná vražda dvojice stopařek, Viery Kuklské a Tatiány Gangurové, které zavraždil právě v takovém nákladním automobilu značky ROMAN 9. srpna 1976 slovenský vrah Miroslav Somora, který byl pracovníky kriminální služby později dopaden a v roce 1978 za svůj hrůzný čin popraven.

Ale zpět k ROMANům. Na první pohled se vozy podobají svému německému vzoru, tedy MANu. Není to náhoda, v roce 1971 byla z tehdejšího Západního Německa prodána do Rumunska licence na výrobu nákladních automobilů MAN, díky tomu v Rumunsku vozy nesly a nesou dodnes jméno ROMAN, po česku rumunský MAN. Automobilka v Brasově před tím vyráběla i další, v ČSSR používaný náklaďák a to Bucegi, které mělo benzínový motor. Mnoho pamětníků si jistě vzpomene na tehdejší kšeftování s benzínem od řidičů těchto vozidel…

Nicméně ROMAN (tato firma funguje byť s několika názvy již 87 let) se po rumunské revoluci dočkal mnoha přerodů, v roce 1990 se od firmy téměř odtrhla její část DAC, která vyráběla de facto stejné automobily a dnes je brasovská automobilka součástí koncernu PRO ROMAN GROUP S.A. V roce 2002 vyrobila jubilejní 750 000 podvozek a výroba jede stále dál. V brasovském závodě se nyní vyrábí velká řada podvozků včetně hasičských a také autobusů. Ve výrobním programu je zcela nová řada s líbivým designem, velmi podobným Scanii, ale také stará klasika. Její verze s dlouhou kabinou mírně připomíná starý Magirus. Jako agregáty slouží právě německé motory MAN, splňující emisní normu Euro 3, od této automobilky mají vozidla i další součásti. Rumunská firma je i držitelem certifikátu ISO 9001:2001. Na výrobě se jistou měrou podílí i francouzský Renault.

Výroba hasičských nástaveb probíhá taktéž v Brasově. Komponenty požárních zařízení včetně čerpadel dodává v největší míře další německá firma, tentokrát renomovaná značka na poli požární techniky, Ziegler.

V současné době je v hasičském výrobním programu celkem devět různých automobilů. Mimo jiné požární stříkačka pro družstvo, velkokapacitní cisterna na vodu, velký pěnový vůz, kombinované automobily a také automobil s proudovým motorem na hašení tlakovou vodní mlhou.

Automobily jsou stavěny buď na dvou či třínápravových podvozcích s krátkou či prodlouženou kabinou, vycházející ze starých MANů FGL. Objemy hasebních látek jsou různé, stejně tak i výkony čerpadel Ziegler. např. největší velkokapacitní CAS, postavená na šestikolce s krátkou kabinou, veze 16 000 l vody, její čerpadlo Ziegler FPN 10–6000 má výkon 6000 l/min při 10 barech, oproti tomu dvanáctiapůltonová prvovýjezdová CAS pro sedmičlenné požární družstvo má vody jen 1750 l, kombinované čerpadlo domácí produkce dává 2000 l/min při 10 barech. Další z vozidel je kombinovaný hasící automobil. Ten se postaven na šestikolovém podvozku s dlouhou kabinou. Zásoba jeho hasebních látek je 10 000 l vody, 1000 l pěnidla a 750 kg hasícího prášku.

Samotné požární nástavby působí dnes poněkud nemoderně, nicméně jejich funkčnost je prověřená mnoha lety praxe u rumunských zásahových jednotek hasičů. Nástavby sice nejsou vyráběny za pomoci nejmodernějších technologii, každopádně dle diskusí na rumunských webech o jejich kvalitě nelze pochybovat, na můj vkus ovšem působí trochu ,,humpoláckým“, ale také poměrně robustním dojmem. Mírně připomínají nástavby polského výrobce, firmy Sczesniak Avšak oproti starším verzím jsou ty dnešní viditelně kupředu, prostě na první pohled vypadají moderněji. Na všech typech vozidel tvoří nástavbu ocelový skelet a oplechování, v poslední době se začíná využívat i hliníku. Nádrže jsou povětšinou z nerezu. Skříně na vybavení kryjí buďto dveře či hliníkové roletky. O samotném vybavení není moc co psát, neb je klasické jak tomu bývá u jednotlivých druhů požární techniky. Co bych zmínil jako zajímavost, je umístění čerpadla na starších provedeních brasovských hasičských vozidel. To je umístěno zhruba uprostřed vozu, tedy obdobně, jako je tomu u amerických hasičáků či i naší CAS 32 Tatra 148. Přístup k němu je zajištěn z obou stran. Dnešní vozy mají již zieglerovo čerpadlo umístěno klasicky v zadní části nástavby tak, jak to známe z našich stříkaček.

Nebudu se zde podrobně rozepisovat o TTD všech vozů, čili jeden za všechny. A to velkokapacitní CAS – Fire Truk Water 16 000 liter ROMAN 32.460 6×4 s krátkou kabinou.

Stručná TTD

Motor: MAN D 2876 LF 03 Euro 3
Výkon: 338 kW/460 koní při 1900 ot/min
Podvozek: Roman 32.460 6×4
Kabina: krátká, sklopná, typ FGL
Osádka: 1+3, hasiči sedí vzadu za velitelem a řidičem
Nástavba: ocelový skelet s hliníkovým oplechováním
Nádrž: ocelová, 16 000 l vody
Čerpadlo: Ziegler FPN 10
Výkon: 6000 l/min při 10 barech
Délka: 9625 mm
Šířka: 2500 mm
Výška: 3100 mm
Celková hmotnost: 32 000 kg
Zvláštní vybavení: střešní monitor

Za dob totality se také do Rumunska dovezla požární technika v rámci RVHP, pro mladší ročníky Rada vzájemné hospodářské pomoci, čili obchodní společenství států východního bloku a několika dalších zemí. Z bývalého NDR např. nám dobře známe žebříky DL-30 z luckenwaldské továrny VEB Feuerlöschgeräte­werk, pro Rumunsko krom klasiky také ve verzi K, tedy s košem a jak jinak, než na podvozcích ROMAN, konkrétně typ 8.135 FA. Těchto žebříků bylo do Rumunska dovezeno přes 150 ks. Ale i samotné Rumunsko vyvezlo několik svých hasičských automobilů, např. kombinované cisterny s označením SLF na podvozku ROMAN, označení ATSI-12.215. Tyto vozy s poměrně futuristickým designem využívalo zkušebně taktéž v několika mírně odlišných verzích pár východoněmeckých podnikových sborů v petrochemickém průmyslu. Schopnost hasit vodou, pěnou, práškem a inertním plynem z nich dělala univerzální hasicí automobil. V Rumunsku se v podobném duchu a designu postavilo relativně dost těchto automobilů ve verzi CAS, dodnes je možné je spatřit a to zejména u menších sborů na rumunském venkově. Ještě jedna zvláštnost, některá modifikace vozu 12.215 měla pouze zadní dveře po obou stranách, vpředu nikoliv, takže velitel a strojník museli na své místo přes kabinu mužstva. V roce 1984 byl do NDR dodán také jeden rumunský podvozek DAC/ROMAN, na který se postavil prototyp žebříku DLK-37, jenž poté sloužil u hasičů východního Berlína.

Jinak požární automobily na podvozku ROMAN mají dodnes ve svém značně zastaralém výjezdovém parku také hasiči na ostrově svobody, tedy na Kubě.

Do Rumunska v posledních letech proudí také pomoc ze zahraničí, která se nevyhnula ani hasičům. Ti tak mají od svých kolegů z ostatních zemí Evropy např. starší cisterny Dennis, Mercedes atd. Bylo také dovezeno i několik zcela nových vozidel jako např. plošina Bronto, velké CASky Magirus apod. V rámci pomoci a nákupu bylo rumunským hasičům pořízeno také velké množství nejrůznějších ochranných obleků, přileb, obuvi, rukavic a mnoho jiného potřebného vybavení. Musím také zmínit, že na podvozcích ROMAN 4×2 s dlouhou kabinou postavil před nedávnem několik požárních nástaveb německý Magirus.

I přes nedostatek prostředků se dle dostupných informací drží úroveň rumunských hasičů na dobré úrovni, v zemi jsou dvě hasičské akademie a v Bukurešti je i jejich muzeum, které nese název MUZEUL NATIONAL AL POMPIERILOR.
Věřím, že tento článek alespoň mírně poodkryl techniku, běžně užívanou u našich rumunských kolegů.


Foto a info: web, ROMAN S.A., VEB FLGW, Jaroslav Vorechovsky, repro Import-Fahrgestelle/Verlag technik Berlin, Frank Plads, Catlin Flica, Seb. Schlauchs


-wap-