Hasiči z Hrabství prodloužili život své nově pořízené cisterně, podruhé prošla výraznou rekonstrukcí
V druhé polovině května roku 2012 si hasiči z jednotky SDH Skřípov – Hrabství na Opavsku dovezli od svých kolegů ze sousední Slatiny do zbrojnice cisternovou automobilovou stříkačku CAS 25 na podvozku Škoda 706 (M/R)THP.
Cisterna sjela z výrobní linky teprve v roce 1984, patřila tedy mezi poslední vyráběné „trambusy“ a řadila se mezi ty nejmladší kousky v okolí. Ve stejném roce, kdy byl vyroben podvozek, dostala také účelovou požární nástavbu z národního podniku Karosa Vysoké Mýto.
Vozidlo nejprve vlastnil Podnik živočišné výroby Nový Jičín, než se v prosinci 1986 dostalo hasičům JZD v Ženklavě. Do konce roku 86 CASka ještě stihla zasahovat u dvou požárů.
Následujících osm let aktivně sloužila hasičům z JZD Ženklava jak u požárů, tak u technických zásahů, především v místě dislokace, ale i v přilehlém okolí.
Do Slatiny byla prodána 11. listopadu 1994 za 180 000 korun. Tehdy měla najeto 7221 km. Nahradila tak dosluhující Škodu 706 RTH CAS 16, která ještě chvíli postávala opuštěná před zbrojnicí a 3. března roku 1995 byla kompletně odstrojena a odtažena do Polanky, kde se patrně setkala s hydraulickým lisem.
Hned v listopadu 1994 byla na nové CAS provedena výměna olejových náplní, filtru, čističe vzduchu a vozidlo hladce prošlo STK a ME. První zásah ve službě slatinského sboru si vozidlo odbylo 24. dubna roku 1995, kdy s ním jednotka zasahovala u požáru lesa ve Zbyslavicích. Následujícího roku se už 13 zásahy plně zapojila do práce.
Od března do června roku 2007 proběhla výměna motoru za motor Liaz M634 a desetistupňovou převodovku Praga. Zároveň došlo k výměně řízení za hydraulické řízení Technometra – všechny tři součásti z vozidel řady MT. Zároveň byly v bocích nástavby vytvořeny prostory pro uložení dýchací techniky.
Motor Liaz M634 je čtyřdobý, kapalinou chlazený řadový šestiválec s rozvodem OHV s přímým vstřikem paliva. Výkon motoru je 156 kW při 2000 ot./min. (starý motor měl 117 kW/1900 ot./min.), nejvyšší kroutící moment pak 752 Nm při 1400 ot./min. (u starého motoru 650 Nm).
Převodovka je typ Praga 10 P 80 s rozváděcí skříní s ozubenými koly s převodem 1,363, kterými je hnací moment převáděn na kloubový křídel a dále do rozvodovky přední nápravy. Počet převodových stupňů je 10 + 2 zpětné. Na rozváděcí skříni je namontovaná skříňka pomocného pohonu pro účelovou nástavbu. Řazení pomocného pohonu je pneumatické z kabiny řidiče při vyšlápnutí spojky. Z příruby pomocného pohonu lze odebírat max. kroutící moment 500 Nm.
Spojka je jednokotoučová, suchá s osinkovým obložením, se vzduchokapalinovým posilovačem. Řízení je levostranné, hydraulické, monoblokové, sloupkové. Brzdy jsou vzduchové, dvouokruhové.
Dne 18. května 2012 si vozidlo odvezli hasiči z Hrabství (JPO V), odprodána byla za odhadní cenu 120 000 korun. U slatinské jednotky „trambuse“ nahradila CAS K 25 Liaz L101.
U nového majitele se cisterna dočkala výrazné rekonstrukce – a to především nástavby. Ta ztratila v přední části charakteristický oblý roh, čímž bylo získáno více místa pro uložení vybavení. Kompletně byla přepracována zadní část vozu, zakapotována původní plošina s pěnidlovou nádrží a nově byly vyrobeny nahoru výklopné dveře, kryjící prostor čerpadla. Napravo od nich je sklopný žebřík pro výstup na horní plošinu nástavby, nad nimi dvoubarevná sváděcí LED alej.
Zmiňovanou plošinu kryje hliníkový slzičkový plech. Uloženy jsou na ní nastavovací žebříky, sudy se sorbenty a v hliníkové bedně ženijní nářadí.
Všechny boční úložné prostory – tedy původní přední, ve Slatině vytvořené boční i nově vzniklé zadní – jsou kryty nahoru výklopnými dveřmi. Ty jsou na svých hranách osvětleny LED světly – bílými zepředu a červenými zezadu. Všechny schrány osvětluje bílé LED světlo.
Vlevo vepředu je v dolní části uložena elektrocentrála Heron spolu s kalovým čerpadlem téže značky. Oba agregáty jsou na výsuvném platu. Nad nimi je v hliníkových bedýnkách drobné vybavení, zdravotnický materiál a podobně.
Levá prostřední schrána skrývá motorovou pilu s obracecí lopatkou, pohonné hmoty, příslušenství a sekeru.
Vlevo vzadu pak najdeme hasicí přístroj, vyprošťovací sekeru a v hliníkových bednách drobné vybavení.
Další hasicí přístroje jsou pak vpravo vzadu, spolu s armaturami – proudnicemi, rozdělovačem a podobně.
Vpravo uprostřed je čtveřice dýchacích přístrojů Saturn.
V přední roletě na pravé straně jsou uloženy požární hadice, hydrantový nástavec a stojan s halogenovými světlomety. Zároveň je zde plnící otvor nádrže a náhradní kanystr s naftou a trychtýřem.
Vnitřní prostor kabiny osádky vozu byl přestříkán, strop nově vyčalouněn a nového povrchu se dočkala i podlaha. Vpředu mezi sedadlem řidiče a velitele vznikl prostor pro uložení radiostanice Motorola 360 a ovládacích prvků výstražného zařízení.
Celková rekonstrukce vozu vyšla na přibližně 400 000 korun. Většinu hradila obec, finančně se podílel i Sbor dobrovolných hasičů. Členové jednotky i sboru na vozidle odpracovali velké množství hodin, přejeme tedy, aby vozidlo dobře sloužilo i nadále.
