Vysokozdvižné plošiny na podvozcích Tatra

Druhý díl pojednání o požárních plošinách české výroby, tentokrát na podvozcích Tatra. Všichni tyto plošiny znáte, málokdo však ví, že mezi jednotlivými verzemi jsou i zásadní konstrukční rozdíly. Jednotlivé typy i jejich modernizace Vám přiblíží následující článek.

Aktualizováno 3.11.'08 o fotky civilní montážní plošiny MPT-20 a o plošinu MP-27–1 Tatra 148 SDH Onšov

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let nahradila produkci typu Tatra 138 výrazně modernizovaná řada 148, proto padla volba pro umístění vyvíjené montážní plošiny MP 27 právě na tento podvozek. Plošina s dosahem 27 metrů měla doplnit ve výrobním programu Slováckých strojíren Uherský Brod velmi známou řadu plošin MP/PP 20 na podvozcích Škoda 706 RTD a RTH respektive MP/PP 20–1 Škoda 706 MTS 24, o které jste se mohli dočíst v prvním díle článku. Stejně jako se vzorem pro PP 20 staly požární plošiny Simon SS 65 dovezené k nám v několika kusech z Anglie (u nás montované na snížené autobusové šasí Škoda 706 RTO), vzorem pro „sedmadvacítku" se pravděpodobně stala plošina Nummela Skylift NS 26–3 na podvozku Tatra 138 dovezená k nám v jediném kuse (sloužila podnikovým hasičům ve slovenské chemičce Dusľo Šaľa), pravda, ještě jedna podobná třicetimetrová (NS 30–3) sloužila do poloviny devadesátých let HZS hl.m.Prahy, ta však byla na „čumákovém" podvozku MB 2526). Málo známou věcí také je, že MP 20 byla v několika kusech namontována na podvozky T138 a T148, pravděpodobně pro potřeby hnědouhelných dolů a rozvodných závodů, pro něž byly „erťáky" bez předního náhonu v terénu nevyhovující. Toto provedení se nazývalo MPT 20 (T=terénní), taková vozidla jsem dohledal pouze dvě, již na podvozku T148, a světe div se, jedno z nich slouží u hasičů. Dále se však již budeme zabývat pouze hasičskými provedeními, případně vozidly na hasičské přestavěnými. Za typovým označením vozidla najdete vždy název jednotky, jejíž vozidlo je ve fotogalerii.

1.Tovární provedení

PVP 27 Tatra 148 – HZS Středočeského kraje, PS Říčany

Jako základ vozidla je použit rámový podvozek Tatra 148 na němž je umístěn pomocný rám, ke kterému jsou uchyceny čtyři stabilizační opěry a otoč se samotným výložníkem. Opěry mají zajímavý systém rozložení – napřed se hydraulicky vyklopí zpod nástavby kolmo k rámu a pak se vysunou teleskopické opěry kolmo dolů. Výložník je třídílný s kloubově spojenými rameny s obdélníkovým průřezem. Vnitřkem ramen je veden tzv.paralelogram, který zajišťuje vodorovnou polohu koše v jakékoli poloze ramen. Paralelogram je tyč kruhového průřezu, která je v ramenech uložena dvojím způsobem – ve spodním je zavěšena na dvou kyvných ramenech, v horním „jezdí" po třech silonových kladnicích, v kloubech je pak spojen řetězy, které přes řetězová kola zajišťují přenos tahové síly. Po vnější straně ramen (vpravo ve směru jízdy) je (na rozdíl od montážní plošiny) veden suchovod, prostřednictvím něhož je zajištěna dodávka vody do lafety umístěné v pracovní kleci, která je totožná s lafetou CAS-25 Š706 nebo CAS-32 T138/148. Suchovod je v kloubech pomocí několika „kolen" spojen otočnými kluznými uloženími. Voda je dodávána pomocí armatur vyvedených za zadními nápravami a do suchovodu se dostává přes rotační uložení středem samotné otoče plošiny. Hrdla na obou stranách jsou průměru DN 110 se šroubením. Pracovní klec má nosnost 300 kg, která se v případě naplnění suchovodu vodou snižuje na 240 kg. Ovládání plošiny je elektrohydraulické se dvěma pracovišti (dolní obsluhované zpravidla strojníkem a druhé v pracovní kleci), přičemž dolní pracoviště je prioritní a může horní vyřadit z provozu např. v případě, že by hrozila nebezpečná manipulace. Obě ovládání umožňují pouze jeden současný pohyb ramen, obsluha vždy drží stisknuté tlačítko voliče pohybu, který chce provést a pohybuje (nahoru/dolů) jedinou ovládací pákou na boku ovládacího pultu. Pro volbu jiného pohybu obsluha opět stiskne příslušné tlačítko a pohybuje jiným ramenem. Do příslušenství plošin patří hadice a běžné armatury.

Plošiny PVP 27/MP-27 nebyly považovány za příliš bezpečné po několika událostech, kdy došlo k přetržení řetězu paralelogramu a vyklopení osádky z překlopeného koše. Vzhledem k tomu, že se již chystala modernizace na typ PP 27–1, došlo na odstranění části nešvarů a to nikoliv naráz, ale postupně.

PP 27–1 Tatra 148 – SDH Votice (okr.Benešov)

Nebudu se znovu rozepisovat o celku, například ovládání je prakticky totožné s plošinou PVP 27, výjimkou je instalace přetěžovacího zařízení, které odstaví pohyby plošiny zvyšující zatížení při přetížení o více jak 20%. Zásadní změnou prošly stabilizační opěry, které jsou nyní hydraulicky výsuvné pouze šikmo dolů do „A", odpadá tedy poněkud zdlouhavé rozkládání zpod nástavby, díky tomu je i výrazně odlišná celá plošina nástavby i skříň pro požární příslušenství. Částečně překonstruováno bylo i celé rameno, které je o něco robustnější v kloubech a uloženích hydraulických válců. Paralelogram byl nově tažen venkem po levé straně ramen tak, aby byla možná jeho vizuální kontrola. Ani to ale nebylo definitivní řešení a objevilo se jen na několika málo vozidlech, pozdější série již měly paralelogramy dva, vedené po obou stranách ramen. Prakticky beze změn zůstal suchovod a pracovní klec. Varianta se dvěma paralelogramy se dle dobového tisku a prospektů měla jmenovat PP 27–2, ale na všech vozidlech, která jsem měl možnost vidět je z výroby nalakováno i na výrobním štítku vyraženo označení PP 27–1, naopak vozidlo s pouze jedním paralelogramem jsem zatím neviděl. Je velmi pravděpodobné, že na tyto plošiny byl dodatečně domontován i druhý paralelogram a označení se v rozběhnuté výrobě již neměnilo.

PP 27–1 Tatra 815 – HZSP Paramo Kolín

Když v roce 1982 začala sériová výroba nového modelu kopřivnické automobilky – typu Tatra 815, ve Slováckých strojírnách upravili nástavbu pro nový podvozek se sníženou kabinou předsunutou před přední nápravu, výhodou byla zejména o něco menší průjezdní výška celého vozidla oproti T148. Nástavba byla prakticky totožná s typem PP 27–1 na T148. Tohoto typu bylo vyrobeno jen velmi málo kusů, jeho atypičnost je dána použitím systému odpružení zadních poloos vzduchovými vlnovci obdobně, jako je tomu u CAS 32 T815. Vzhledem k tomu, že se toto řešení u plošin příliš neosvědčilo a vozidla byla při jízdě velmi vratká (mají vysoko těžiště), byl podvozek nahrazen navenek shodným jeřábovým podvozkem T815 PJ s listovými pery, na který byl již v té době v ČKD Slaný montován jeřáb AD-28.

PP 27–2 Tatra 815 – HZS Středočeského kraje, PS Mělník

Takto změněné plošiny dostaly označení PP 27–2, jediný rozdíl je opravdu jen v použitém systému odpružení, zde jsou to listová pera, a díky tomu má vozidlo mírně odlišnou výšku, jedná se však velmi rozšířenou modifikaci.

PP 27–3 Tatra 815 – HZSP DEZA Valašské Meziříčí

Jediný kus plošiny s tímto označením byl vyroben v devadesátých letech pro podnikové hasiče firmy DEZA Valašské Meziříčí, vozidlo je již vybaveno hydraulikou a elektronickým ovládáním pomocí joysticků od fy Danfoss (více se o něm dozvíte v „modernizacích"). Také systém stabilizačních opěr je zcela jiný, ty jsou teleskopicky výsuvné do stran a dolů (tzv. „H"), v kleci je instalován elektronicky ovládaný monitor Rosenbauer RM-25E s možností dálkového ovládání z dolního stanoviště, kde je i obrazovka průmyslové kamery instalované také v pracovní kleci. Také vstupní hrdla pro suchovod jsou změněná, za zadní nápravou jsou zdvojená s koncovkami „B" s kulovými uzávěry umožňujícími bezproblémovou výměnu hadice nebo odvodnění celého suchovodu. Další dvě hrdla přibyla i přímo na otoči. Plošina je vybavena i rozvodem 230/400V do klece, ale elektrocentrálou vybavena není, je závislá na vnějším zdroji.

2.Modernizace a přestavby

MPT 20 Tatra 148 – HZS Jihočeského kraje, PS Frymburk

Již v úvodu článku jsem toto neobvyklé provedení zmínil, u hasičů slouží jediný kus u HZS Frymburk. Vozidlo nemá suchovod, jedná se tedy o standardní montážní plošinu, která je pouze olakována do klasického zbarvení požárních plošin – červenobílá kabina, červený spodek nástavby a žlutá ramena plošiny. Spíše proto, že plošina nebyla určena pro použití u hasičů, jsem ji zařadil do kapitoly přestavby, jejím původním působištěm byla stanice v Českém Krumlově.

Aktualizace – MP 27–1 Tatra 148 – SDH Onšov

V roce 2008 získal SDH Onšov montážní plošinu MP 27–1 na podvozku T148, kterou si hasiči svépomocí opravili a olakovali do červenobílé barevné kombinace. Je prakticky shodná s plošinou PP 27–1 stavěnou pro hasiče, ale nemá suchovod. Bližší info snad doplním, až mi dojde z Onšova mail, zatím dorazivší ftoky jsem přidal namkonec fotogalerie.

- – –

Vzhledem k notorickému nedostatku peněz na novou výškovou techniku vyvstala v devadesátých letech potřeba modernizací stávající techniky. Ve Slováckých strojírnách bylo provedeno několik málo modernizací, poté se konstruktéři z této firmy tak říkajíc „trhli" a založili firmu Sieme se sídlem v areálu THT Polička, kde provádějí repase všech druhů požárních plošin ze Slováckých strojíren. Modernizace spočívá krom repase podvozkové části dle požadavků zákazníka zejména instalace nového hydraulického systému (čerpadlo, rozvody, nádrž) a elektrohydraulického ovládání do fy Danfoss, které umožňuje pohyby všech ramen i otáčení zároveň, plynulé rozjezdy a dojezdy bez rázů, lafeta v kleci a osvětlení má možnost dálkového ovládání, na otoči je instalována hliníková schránka s elektrocentrálou s rozvodem 230/400 V i do pracovní klece, otočná spojení suchovodu jsou nahrazena pružnými gumovými hadicemi, podél stávajícího suchovodu je instalován další suchovod o DN 25 mm zakončený na konci několikametrovou hadicí „Haberkorn" s pistolovou proudnicí s možností práce i mimo pracovní klec, různá vylepšení jsou samozřejmě provedena podle finančních možností zadavatele. Repase jsou označené PP 27–2 SD (Sieme-Danfoss).

PVP 27 (SD) Tatra 148 – HZS Ústeckého kraje, PS Chomutov

Vím jen o jediném kusu modernizované plošiny PVP 27, u které došlo k výměně ovládání a hydrauliky systémem Danfoss a novému olakování nástavby.

PP 27–2 SD Tatra 148 – HZS Libereckého kraje, PS Liberec

Asi nejrozšířenější provedení PP 27–2 SD slouží u HZS Liberec. Jedná se o typického představitele celkové repase popsané v úvodu této kapitoly, vozidlo je v podstatě rekonstruováno v plném rozsahu.

PP 27–2 SH Tatra 148 – HZSP Biocel Paskov

Opět jediný kus, zato však nejrozsáhlejší modeznizace plošiny PP 27–1, která zatím byla v Poličce provedena slouží v Biocelu Paskov. Kromě výše popsané modernizace na standard SD (v nejrozsáhlejší možné verzi) má tato plošina navíc zcela zásadně přestavěné stabilizační opěry, které jsou (podobně jako u PP 27–3 v Deze) teleskopicky výsuvné do stran a dolů – tedy do „H", její označení PP 27–2 SH tedy znamená pravděpodobně Sieme-„H".

PP 20 Tatra 815 – HaZZ Bratislava

U tohoto vozu se nejedná o modernizaci nástavby, ale náhradu letitého podvozku – jedná se o přestavbu plošiny, o které jsem se podrobněji rozepisoval v prvním díle článku o plošinách, tedy o anglické plošině SS 65 Simon, která byla původně na podvozku Škoda 706 RTO. Když podvozek přestal dostačovat, plošinu bratislavští nechali přemontovat na povozek T815 PJ 6×6, který je použit i pod běžnou plošinou PP-27–2, tato plošina i po více jak pětačtyřiceti letech stále slouží hasičům ve slovenské metropoli.

PP 27–2 SD Tatra 815 – HZS hl.m.Prahy – HS-11 Hrad

Jedna z prvních modernizací PP 27–2 na „jezevčíkovi" T815 byla provedena pro HZS Praha, kde vystřídala několik působišť (HS-5 Strašnice, HS-7 Smíchov, HS-11 Hrad, aktuálně by měla být na HS-2 Petřiny). Plošina má opravdu velmi snadné ovládání („pro hasiče") a je provedena opět téměř v plném rozsahu včetně montáže eletrocentrály a dalších prvků.

MP 27–2 Tatra 815 – VHZS letiště Praha Kbely

V tomto případě se nejedná ani tak o modernizaci, jako spíše přestavbu, kterou provedla pro vojenské hasiče letiště Kbely pražská firma Vesta auto. Ovládání je v tomto případě původní, tedy pouze s možností jednoho pohybu ramen najednou, firma provedla opravu a olakování podvozku a instalaci zcela nového nerezového suchovodu, který u této plošiny začíná až na obou stranách otoče vždy dvěma hrdly „B" s kulovými uzávěry. Důvod je prozaický – kbelští hasiči dlouho používali klasickou oranžovou montážní plošinu MP 27–2, touto přestavbou se zvýšila její využitelnost i pro požární zásahy.

MP-27–2 Tatra 815 – HZSP SŽDC Praha

Od roku 2008 používají montážní plošinu na podvozku Tatra 815 PJ také pražští drážní hasiči, byla jim převedena od SŽDC a v létě byla olakována do hasičských barev, suchovod na ní vzhledem k nedostatku finančních prostředků zatím instalován nebyl, vozidlo tak slouží zejména k technickým zásahům v okolí železniční dopravní cesty.

3. Další vývoj

Málo z známou skutečností je, že v osmdesátých letech byly ve Slováckých strojírnách vyvíjeny teleskopické plošiny o dostupné výšce 34 a 42 m na podvozcích Tatra 815, bohužel tento projekt byl na přelomu osmdesátých a devadesátých let zrušen a tak skončily jen na papíře. Namísto toho byly v tomto období dovezeny požární teleskopické plošiny renomovaného finského výrobce Bronto Skylift s dostupnou výškou nejprve 33, později 40 a 42 m montované na podvozcích T815 6×6 a dvě 50 m plošiny na šasí T815 8×8 (obě jsou na Slovensku), později se začaly dovážet plošiny (Bronto Skylift, Simon, Magirus Snorkel, Bumar…) i na zahraničních podvozcích.

U nás se vývoj plošin po několikaleté stagnaci opět rozběhl koncem devadesátých let, v současné době se i u nás vyrábí teleskopické plošiny, pro hasiče by přicházely v úvahu například MP-28 na podvozku Tatra Terrno 4×4 nebo 6×6, kterou nabízí Inreka, nebo MP-29 na podvozku Tatra 6×6 od Slováckých strojíren (ta zatím ale nebyla postavena, existuje jen na papíře). Plošiny od firmy Inreka bychom se (když vše půjde jak má) možná brzy u hasičů mohli setkat, více však zatím prozrazovat nebudu.

Hned na začátek fotogalerie jsem zařadil fotku dvou montážních plošin MPT 27 (PVP 27) a MP 27–1 (PP 27–1) vedle sebe, abyste si mohli lépe porovnat rozdíly mezi oběma verzemi, pak archivní fotku nejspíše prototypu – MPT 20 ještě na podvozku Tatra 138 a velmi unikátní fotku plošiny Nummela Skylift NS 26–3 slovenských podnikových hasičů z chemičky Dusľo Šaľa, další osud tohoto unikátu od konce osmdesátých let bohužel není znám.

Doufám, že Vás článek zaujal a vyjasnil i některé mylné informace, které kolem různých verzí sedmadvacítek vládnou, snažil jsem se z různých prospektů, dobových knih a domácího i zahraničního tisku vybrat pokud možno pravdivý a ucelený obraz o těchto plošinách, které budeme ještě mnoho let mít na stanicích. Pokud tady naleznete nějakou mylnou informaci, budu rád, když mi dáte vědět, v dobové literatuře a prospektech mohou být chyby, často pojednávaly o vyvíjených typech, které se nakonec od projektu (někdy až velmi výrazně) lišily.

Závěrem bych chtěl poděkovat za poskytnutí podkladů o modernizaci plošin jednateli firmy Sieme, s.r.o. Polička Ing.Milanu Strachotovi, tatrováckému nadšenci a veteránistovi Tondovi Slezákovi za poskytnutí fotek civilních plošin, v neposlední řadě jsem některé informace ověřoval v článku pplk.Ing.Jaroslava Maděry o plošině PP 27–1 z časopisu 112.

Hynek Obroučka
foto autor, Antonín Slezák, Václav Porkát, „nafťák" a archiv autora