Integrovaný záchranný systém (IZS)

Integrovaný záchranný systém vznikl z potřeby každodenní činnosti záchranářů, zejména při složitých haváriích, nehodách a živelních pohromách, kdy je třeba organizovat společnou činnost všech, kdo mohou svými silami a prostředky, kompetencemi nebo jinými možnostmi přispět k záchraně osob, zvířat, majetku nebo životního prostředí.

Je to systém spolupráce a koordinace složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při přípravě na mimořádné události a společném provádění záchranných a likvidačních prací.

Základním právním předpisem pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb. Nelze pominout skutečnost, že tento zákon upravuje také problematiku ochrany obyvatelstva na úrovni státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob a podnikajících fyzických osob.
Usměrňování a výstavba IZS přísluší Ministerstvu vnitra ČR, krajským úřadům a na úkolech IZS participují i obce. Úkoly orgánů krajů a obcí s rozšířenou působností v IZS a ochraně obyvatelstva plní Hasičský záchranný sbor kraje, který tak poskytuje hejtmanovi kraje a starostům obcí s rozšířenou působností „servis“ pro případ, že převezmou koordinaci záchranných a likvidačních prací.

Integrovaný záchranný systém tvoří základní a ostatní složky IZS.
Základními složkami IZS jsou podle zákona č.239/2000 Sb., Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR), jednotky požární ochrany zařazené v plošném pokrytí území kraje, dále Policie ČR a zdravotnická záchranná služba. Jsou to složky schopné rychle a nepřetržitě zasahovat, mají celoplošnou působnost na území celého státu. Každá z těchto složek má své specifické úkoly. Základním posláním HZS ČR je chránit životy, zdraví a majetek obyvatel před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech. Posláním Policie ČR je především chránit bezpečnost občanů a majetek, veřejný pořádek, vést boj s terorismem, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost. Úkolem záchranné zdravotnické služby je poskytnout neodkladnou přednemocniční péči při akutním nebezpečí, během transportu až do předání pacienta.
Ostatní složky IZS jsou povolávány k záchranným a likvidačním pracím podle druhu mimořádné události, na základě jejich možnosti zasáhnout a pravomocí, které jim dávají právní předpisy. Hasičský záchranný sbor kraje zpracovává Poplachový plán IZS, ve kterém jsou registrovány síly a prostředky základních a ostatních složek IZS, způsob jejich vyrozumění a dobu uvedení složky do akceschopnosti. HZS kraje uzavírá s ostatními složkami IZS dohodu o poskytnutí pomoci na vyžádání, která je základem pro jejich začlenění do Poplachového plánu IZS. Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky Armády ČR, ostatních záchranných a bezpečnostních sborů (např. Horská služba, Vodní záchranná služba, Letecká záchranná služba, Báňská záchranná služba, městská nebo obecní policie), zařízení civilní ochrany, havarijní, pohotovostní, odborné komunální služby (např. plynárenská, vodní, elektrikářská), neziskové organizace a sdružení občanů (např. Český červený kříž, Svaz záchranných brigád kynologů ČR, Svaz civilní obrany ČR, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska), které lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Například HZS kraje Vysočiny má uzavřeny dohody se záchrannými útvary Armády ČR, oblastními spolky Českého červeného kříže, středisky Správy a údržby dálnice, Jadernou elektrárnou Dukovany, Povodími Moravy, Vltavy a Labe, Jihomoravskou energetikou, Českým rozhlasem a dalšími organizacemi.

Hasičský záchranný sbor kraje je zodpovědný za vybudování a provoz Operačního a informačního střediska IZS kraje (v kraji Vysočina sídlí v Jihlavě v budově Krajského ředitelství HZS ), kam jsou svedeny linky tísňového volání (150 a 112), ovládání systému varování a vyrozumění obyvatelstva a které plní funkci stálého orgánu pro koordinaci složek IZS. HZS kraje Vysočina zajišťuje přípravu na mimořádné události, na provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva tím, že zpracovává Havarijní plán kraje, Vnější havarijní plán jaderné elektrárny Dukovany a vnější havarijní plány objektů zařazených do skupiny „B“ dle zákona o prevenci závažných havárií (zákon č.353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V kraji Vysočina je zahrnuto do plánu plošného pokrytí zhruba 1000 jednotek požární ochrany. Záchranné a likvidační práce řídí v místě mimořádné události velitel zásahu, který má ze zákona o IZS pravomoc vyžádat osobní nebo věcnou pomoc na fyzické nebo právnické osobě, požádat o odstranění stavby nebo porostu, vyhlásit evakuaci, omezit pohyb osob, jejichž přítomnost v místě zásahu není potřebná. Právnické nebo i fyzické osoby mají nárok na odškodnění a na náhrady za poskytnutou osobní a věcnou pomoc, za omezení vlastnického nebo užívacího práva při provádění záchranných a likvidačních prací. Náhrady je nutné uplatnit u krajského úřadu. Naopak, podle §29 odst. 5 zákona o IZS, jsou obce, kraje, případně základní složky IZS oprávněny požadovat po původci havárie uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí osobní a věcné pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií.

Ing. Vladimír Čech – oddělení ochrany obyvatelstva, KŘ HZS kraje Vysočina