Chvilku svítit ve tmě, či být dokonale vidět přes den a za šera?

Server POŽÁRY.cz provedl malý srovnávací test viditelnosti dvou přileb v odlišném barevném provedení jejich skořepiny.

Direktiva stanoví barevné provedení skořepiny přilby, které musí být žlutozelené luminiscenční. Na základě osobních zkušeností, dále komunikace s hasiči jednotek HZS ČR, HZS podniků i z řad dobrovolných byl však zjištěn zajímavý fakt, který byl následně praktickou zkouškou ověřen. Oč se jedná? Vyhláškou daná žlutozelená luminiscenční barva povrchu skořepiny přilby se u mnoha typů zásahů poněkud míjí účinkem.

Když nám do redakce přišel první mail na toto téma, nedalo nám to a začali jsme si rozšiřovat obzory po celé republice, jeli tomu tak. Proč? Předpisová barva není ve dne moc dobře viditelná, její účinek je pouze a jen téměř ve 100% tmě a to za splnění jednoznačně daných podmínek před zásahem.

Luminiscenční efekt, tedy ten, který přilbě dává schopnost za tmy svítit, je podmíněný jejím předchozím dokonalým nasvícením – a to buď umělým osvětlením, či přirozeným světlem venku (toto však trvá déle a protože se podmínky neustále mění, nelze toto v rámci časového úseku zcela objektivně hodnotit).

Když vezmeme v potaz fakt, že na valné většině hasičských stanic je přes noc v garážích zhasnuté světlo, které se rozsvítí jen v případě výjezdu (ostatně ani přes den není v mnoha garážích ideální světlo), není možné přilbu dokonale nasvítit, nehledě na to, že spousta hasičů svojí helmu má uloženou pro rychlejší nástup do vozu přímo v něm.

Jediné světlo, které pak v kabině za jízdy k zásahu svítí, je přístrojová deska a malá čtecí lampička. Toto nám přilbu ,,nedobije“, aby měla plný luminiscenční efekt. Dalším zdrojem světla, které je však také nedostatečné, je světlo zvenčí vozu. Když se jede ale mimo město, kde nejsou pouliční lampy, není ani to. Ono je to ale jedno, protože ani malá lampička či svit pouličních lamp přilbu stejně nenasvítí.

Poté se přijede k zásahu, kde si hasiči v případě potřeby nějaké světlo vytvoří a to např. osvětlovacím stožárem, balónem, či je v místě přirozené osvětlení. Zde tedy není vznikající luminiscenční efekt ani v nejmenším potřeba. Pokud se jde zasahovat např. do vnitřních prostor nějakého objektu, je každý hasič vyzbrojen osobní svítilnou, v tuto chvíli nemá přilba 100% ,,svíticí“ efekt, nebylo jak ho vytvořit, intenzita jejího svícení je tak pro oko téměř nepostřehnutelná a pro lepší viditelnost hasiče tedy zanedbatelná, nehledě na to, že v případě zásahu v kouři není vidět ani 100% nasvícená skořepina.

Zde nepomůže ani výkonná ruční svítilna, i když její účinek je pochopitelně nepoměrně větší a výraznější. V případě 100% ,,nabití“ luminiscenční hodnoty přilby toto beztak vydrží jen v řádech minut a to ještě v závislosti na stáří a stavu skořepiny. Zde se tedy nabízí otázka, je li direktivou nařízené žlutozelené luminiscenční barevné provedení povrchu skořepiny přilby skutečně dobré a na místě?

Po provedené zkoušce se domníváme, že tomu tak není. Hasiči ve tmě jsou vidět zejména v odrazech reflexních prvků jejich oděvů a také při svícení jejich osobními svítilnami, luminiscenční přilba v tomto případě znamená opravdu zanedbatelnou záležitost. Viditelnost hasičů ve tmě je tedy dostatečná i bez luminiscenčního efektu.

Jak tomu je ale ve dne, za šera či jinak zhoršených světlených podmínek? Hasiči mají dnes na svých zásahových oblecích reflexní prvky v povedení žlutozelených pruhů o šíři 70 mm, což de facto plošně nahradí i reflexní vestu, ty se však nadále používají, někdy tomu se však na škodu, neboť jejich již vybledlý odstín signální barvy nesplňuje svůj účel a brání i viditelnosti pruhů na kabátu, který je pod vestou. Toto je však problém jednotlivých JPO, jak dbají na tyto pomůcky.

Je obecně známo, že signální odstíny barev jsou mnohem lépe viditelné, než ty běžně používané, ostatně již slovo ,,signální“ toto napovídá. Dnes se můžeme setkat např. s dopravní značkou, přikazující danou rychlost či na něco upozorňující, která však není jen tím známým kusem plechu ve tvaru trojúhelníku nebo kruhu, nýbrž je uprostřed signálního žlutozeleného obdélníku – proč? Pro její lepší viditelnost. Stejný odstín signální žluto-zelené barvy se používá i na hasičské přilby, u nás ho však nesmyslně zapovídá vyhláška.

Provedená zkouška dokázala, že hasičská přilba v provedení signální žlutozelené je mnohem lépe viditelná, než direktivní luminiscenční žlutozelená. Rozdíl barev byl jednoznačně patrný. Použití signální barvy společně s reflexními doplňky oděvů výrazně zvyšuje viditelnost celé postavy. Zkouška proběhla za venkovní teploty cca 0°C při silné oblačnosti, kdy viditelnost nebyla ideální, což byl také účel a cíl. Viditelnost se zkoušela na různé vzdálenosti za různého střídání pozadí.

Již v první okamžik bylo zřejmé, kdo bude mít v testu navrch. Na vzdálenost cca 40 metrů se nejprve postavili figuranti vedle sebe v poněkud potemnělém prostředí pod silničním mostem. Rozdíl můžete vidět v galerii.

Dále byl proveden test, kdy jeden z figurantů předstoupil před druhého o cca 6 m, poté se dvojice na těchto pozicích vyměnila. I zde jednoznačně bodovalo signální provedení.

Následovalo porovnání na malou vzdálenost se stejným výsledkem. Dvojice figurantů se přesunula na jiné místo ve vzdálenosti cca 50 m od objektivu fotoaparátu. Jiné pozadí nezměnilo nic na faktu, že signální odstín je výrazně viditelnější. Signální barva byla jasně a zřetelně rozpoznatelná, kdežto luminiscenční připomínala spíše nevýrazný odstín jakoby doběla.

Po přechodu do garáží, kde bylo pouze omezené venkovní světlo z malých oken, se projevil lehce luminiscenční efekt, který však signální odstín ani zde nepřekonal ve viditelnosti. Jediná dominance luminiscenční schopnosti se projevila v naprosté tmě sklepa domu. Přilba byla nasvícena přirozeným venkovním světlem po dobu zhruba 70 minut. Figuranti neměli u sebe žádný další zdroj světla, takže luminiscenční přilba musela v této fázi nutně zvítězit.

Závěrečná fotografie dvou přileb vedle sebe byla pořízena již za značného šera na vzdálenost cca 20 m, zde je rozdíl jejich provedení nejmarkantnější (fotografie není ostrá, toto ale nikterak nesnižuje její smysl).

Z provedené zkoušky jako jasný vítěz vyšla žlutozelená signální. Netvrdíme, že luminiscenční provedení je špatné, ale signální odstíny barev a to žlutozelený či RAL 3024 výraznou měrou přispívají ve spojení s reflexními prvky oděvů k jednoznačně vyšší pasivní bezpečnosti zasahujících hasičů.