Protipovodňové zábrany v Praze patří městu, stavbu zajišťují dobrovolní hasiči

Jak je zřejmé z některých vyjádření dobrovolných hasičů, stěžují si, že jejich kolegové z HZS hl. m. Prahy hází zodpovědnost za protipovodňové zábrany na své dobrovolné kolegy. Obyvatelé Prahy pak mají pocit, že se zábrany začaly stavět pozdě. Požádali jsme náměstka ředitele HZS hl. m. Prahy plk. Ing. Hoška, aby nám celou logistiku kolem zábran vysvětlil z pohledu pražských hasičů.

V souvislosti s výstavbou protipovodňových zábran v Praze lidé na našem webu diskutují o zmínce pražského profesionálního sboru, že se stavbou zábran nemá HZS hl. m. Prahy nic společného, a že vše padá na hlavu dobrovolných hasičů v Praze.

Nikdy jsme nic takového neřekli. Pokud šlo o rozhovor na TV Prima, pak redaktoři vytrhli jedinou větu z kontextu. Jako součást bezpečnostního systému hlavního města Prahy jsme připraveni zareagovat na jakákoliv rizika, ale stavba protipovodňových zábran je v gesci Magistrátu hl. m. Prahy. Ten systém protipovodňové ochrany zbudoval, obsluhuje ho a v případě potřeby výstavbu mobilních částí organizuje. A jako největší síla, která je k této výstavbě využita, jsou jednotky SDH. Proto jsme se nechtěli vyjadřovat v době výstavby k práci, kterou prováděl a dle plánů provádí někdo jiný.

Podle jakých kritérií se zábrany instalují?

Zábrany se instalují vždy dle jasného a předem stanoveného plánu, chcete-li harmonogramu, kde hlavním impulzem pro stavbu jednotlivých částí zábran je průtok měřený na měřícím bodě v Praze Chuchli. Jen pro představu, první opatření se provádí již při průtoku 450 m3.s-1. To se zavírají vrata na Čertovce a k tomuto došlo tuším někdy už v pátek. Jedná se o kontinuální proces, kdy se staví různé části na různých místech Prahy tak, aby byla Praha připravena na průtoky Vltavy 500, 600, 1000, 2000, 5000 m3.s-1. V Praze při kulminaci protékalo 3300 m3.s-1 a v tu chvíli byly hráze vystavěny na průtok 4160 m3.s-1.

Kdo zábrany instaluje a kdo celou operaci řídí?

Povodňová komise nebo krizový štáb magistrátu hl. m. Prahy v Praze rozhodne, dle povodňového plánu, o výstavbě zábran dle průtoku. Plány, které jsem zmínil, v sobě také obsahují přesné informace o stavbě zábran. Tedy přesněji z těchto údajů je jasné, kdo zábrany v dané lokalitě bude stavět, kolik osob je na to potřeba a jak dlouho zabere postavení daného úseku. Celá stavba je řízena z operačního střediska magistrátu, který aktivuje síly a prostředky.

Profesionální pražští hasiči tedy se stavěním nemají vůbec nic společného?

Na vyžádání krizového štábu zajišťujeme při výstavbě hrází pomoc. Vždy asistujeme při zavírání vrat na Čertovce. Zajistili jsme např. posílení techniky pro rozvoz kontejnerů se zábranami nákladními vozy povolanými ze Záchranného útvaru z Hlučína. Profesionální hasiči na některých místech pomáhali i s výstavbou, ale jen tam, kde jsme byli požádáni o pomoc. Většinou to byli kolegové z jiných krajů, kteří byli do Prahy vysláni v rámci odřadu.

Tento systém je zvolen proto, že HZS hl. m. Prahy musí na území Prahy zajišťovat svou běžnou činnost a ostatní činnosti spojené s povodněmi, jako je čerpání zatopených prostor a záchranné práce. Musíme si uvědomit, že protipovodňové zábrany nejsou podél celého toku Vltavy na území hl. m. Prahy. A při letošních povodních se nám na rozdíl od roku 2002 rozvodnily i malé toky. Stavění hrází je logisticky náročná činnost. Naše síly a prostředky nejsou nevyčerpatelné. Pomáháme vždy v rámci našich možností a letos tomu nebylo jinak.

Došlo v souvislosti s výstavbou hráze k nějakým problémům?

Musíme si uvědomit, že v řádech hodin byla vystavěna stavba, která má několik kilometrů. Přesně 6229 metrů. Je třeba zajistit síly a prostředky, dopravit materiál apod. Kdo někdy něco stavěl, tak ví, že se problémy vyskytnou vždy. I když se jedná vlastně o předem připravenou stavebnici. Například se řešil v jednu dobu nedostatek nákladních vozů schopných rozvážet kontejnery se zábranami.

Jistým problémem bylo, že na některých místech stavěly hráze jiné jednotky, než které jsou na daný úsek přiděleny a mají výstavbu tohoto úseku vyzkoušenou. Situace si žádala operativní změny a také Operační středisko Magistrátu muselo některé dobrovolné jednotky vyslat na jiná místa. S výstavbou tak pomáhali i vojáci a hasiči z jiných krajů, kteří se stavěním našich hrází nemají zkušenosti. Došlo i k několika průsakům, které byly také vyřešeny. V některých místech byly problémy se zpětnými klapkami v kanalizaci. Zde byla okamžitě nasazena čerpadla.

Další problém byl v jeden moment také čas. V plánech výstavby bylo počítáno s dynamikou povodně z roku 2002. A jak to tak bývá, pršelo nám jinak, než bylo plánováno. Takže i přesto, že vltavská kaskáda fungovala velmi dobře v úzké spolupráci s krizovým štábem, zlobily nás neregulované přítoky Berounka a Sázava. Do povodí Berounky spadlo nebývalé množství vody. Se všemi problémy se ale všichni, kteří se podíleli na přípravě Prahy na tuto povodeň, vypořádali dobře a bez zbytečných průtahů.

Pražané si mnohdy stěžovali, že hráze byly postaveny pozdě. Televize přenášely obrázky hasičů, kteří si nevědí se stavbou rady nebo se už brodí po kolena ve vodě.

Jak jsem říkal, aktivace výstavby je jasně daná průtokem. Výstavba pak probíhala podle plánů. Věřte tomu, že i příprava plánů probíhala svědomitě. Ale plán je vlastně taky prognóza a jistě se ke mně přidají i meteorologové a hydrologové, ale v současném stavu vědění jsme funkční křišťálovou kouli ještě nevyrobili. Problémy se řešily operativně. U názvu sborů dobrovolných hasičů je důležité to slovo „dobrovolný“.

To znamená, že každý jeden tento hasič stavěl tyto hráze o tomto víkendu ve svém volném čase s plným nasazením a výsledkem bylo to, že po celou dobu vzestupu hladiny jsme byli se stavěním hrází o krok napřed. A za to bych chtěl všem, nejen dobrovolným hasičům, kteří se podíleli na této výstavbě, jménem HZS hl. m. Prahy (díky tomu máme na území husté zástavby města méně práce) ale i jako občan metropole poděkovat. Nechápu, jak můžou některá média při honbě za tématem tuto činnost podobnými zprávami zlehčovat.

Plyne z toho podle vás nějaké poučení do budoucna?

Samozřejmě každá zkušenost je poučení do budoucna. Máme spoustu nápadů na zlepšení. Například můj osobní názor je, že by neměly být na konkrétní části stavby vyčleněny konkrétní jednotky. Při výcviku bych se zaměřil na obecný systém konstrukce zábran, čtení plánů a značení, aby mohla být každá jednotka nasazena kde je zrovna potřeba. Letošní zkušenost ukázala, že je to možné.

Také je potřeba zajistit záložní plány, nářadí apod. Mám ale jednu velkou pozitivní zkušenost, že systém jako celek je plně funkční a ochránil mnoho pražských čtvrtí před evakuací a zatopením.