Labutě a další zvířata na zamrzlých plochách často záchranu nepotřebují, mrzlo i před vznikem hasičů
S prvním pořádným ochlazením zaznamenali hasiči řadu telefonátů na tísňovou linku s žádostí o záchranu zvířat ze zamrzlých ploch. Podle odborníků ale tato záchrana ale může více uškodit než pomoct.
![](https://storage.pozary.cz/article/5/4/54a1989f5f818/r32kf0cjb8.800.jpg)
Co dělat, když na zamrzlém rybníku či řece nebo potoku vidíte zvíře, které vypadá, že k ledu přimrzlo? Ne vždy je hned nutné volat hasiče, aby zvíře jeli zachránit. Typickým příkladem jsou labutě, které sedí na ledových plochách. Ve většině případů pouze odpočívají a jejich tělo a peří je uzpůsobené k tomu, aby to na ledě vydrželo.
Opravdu přimrzlé labutě se na zamrzlých vodních plochách vyskytují zcela ojediněle. Ve většině případů jsou to jen ptáci, kteří zde odpočívají či nocují a pohybují se pouze tehdy, když získávají potravu.
Jen zraněná labuť může na vodní hladině zamrznout. Pokud máte podezření, že není něco v pořádku, hoďte do těsné blízkosti sněhovou kouli, která zdravého ptáka vyplaší.
Po konzultaci s Krajskou veterinární správou pro Olomoucký kraj, pokud chcete opravdu pomoci v zimě strádajícím ptákům, doneste jim vhodné krmení (např. staré suché neplesnivé pečivo).
Jestliže se domníváte, že je pták v nouzi, celou situaci si nafoťte a za šest hodin znovu zkontrolujte, zda se zvíře nepohlo. Pokud je situace stále stejná, teprve až poté volejte na pomoc hasiče.
por. Bc. Ing. Vladimíra Hacsiková, HZS Olomouckého kraje
V případě, že labuť skutečně nemůže vstát, kontaktujte záchranáře na tísňové lince, nejbližší záchrannou stanici či městskou policii. V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztratí i tepelnou izolaci) a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem.
Příčina je zcela jednoduchá – v případě slunečného počasí se na povrchu zamrzlé vodní plochy objeví vrstvička vody. V noci se tato vrstva vody změní v led, a tak se stane, že labuť nocující na ledě přimrzne. Pokud následující den povolí teploty, povolí i led. Pouze v případě trvajících mrazů zůstává labuť přimrzlá.
Ani to však není vždy důvod k jejich záchraně. Jejich peří je dostatečnou ochranou před chladem a vlhkem. Ptáci na ledu mají v peří dobře schované nohy. Ráno zpravidla trpělivě čekají s hlavou zasunutou pod křídlo, až dopolední sluníčko prohřeje vzduch a jejich vlastní tělesná teplota rozpustí led na konečcích peří.
Teprve poté opouštějí svá stanoviště a odcházejí za potravou. Na ledu si často můžete všimnout plošek ve tvaru kapek v místech, kde labutě nocovaly.
Hasiči jsou kdykoliv připraveni na požádání pomoct a to i v případech, že se do potíží dostanou na ledových plochách i zvířata. Ne vždy je ale nutné ihned záchranáře volat. Často je rozumnější vyčkat, zvířata (a obzvlášť ta žijící ve volné přírodě) si v řadě případů dokáží pomoct sama a leckdy jsou do zimy a ledu vybavena lépe, než přivolaný zasahující hasič.
tiskový mluvčí
HZS Karlovarského kraje
![](https://storage.pozary.cz/article/5/4/54a1989f5f818/r32kf0cjb8.200.jpg)