Srážka v mlze – hasiči u letecké nehody

3.prosince 1990 bylo letiště Romulus v Detroitu(Michi­gan,USA) zahaleno hustou mlhou.

Jeden z pasažérů později uvedl,že z okénka viděl sotva na špičku křídla.

Provoz na letišti přesto nebyl přerušen,pouze omezen.Ke startu z
ranveje 3C se chystala 2 letadla:Boeing 727–251(reg.N2784US),let 299
společnosti Northwest Airlines do Memphisu a McDonnell Douglas
DC-9–14(reg.N3313L) stejné společnosti do Pittsburghu.

Letoun DC-9 dostal ve 13.35 povolení rolovat na ranvej 3C přes
rolovací dráhy Oscar6,Foxtrot a Xray.Posádka v mlze minula dráhu
Oscar6 a vjela na dráhu Outer.Pozemní kontrola jí dala pokyn zamířit
na dráhu Oscar4 a z ní zatočit doprava na dráhu Xray a tam vyčkat,až
bude ranvej 3C volná a dostanou povolení ke startu.V místě,kde se
dráhy Oscar4 a Xray křížily,letoun zabočil doprava,ale místo na
rolovací dráhu Xray vjel na aktivní ranvej 3C.Vtom piloti zjistili,že
opět rolovali špatným směrem a kontaktovali pozemní kontrolu.Ta,když
zjistila,že se DC-9 nachází na aktivní ranveji(tzn.,že se po ní už
pohybuje jiné letadlo),nařídila posádce okamžitě dráhu opustit.Ale to
už bylo pozdě.

Zhruba o 5 sekund později uviděla posádka letoun Boeing 727,rychle
se k nim přibližující zprava.Jeho posádka právě obdržela povolení ke
startu.Letoun se pohyboval rychlostí zhruba 190 kilometrů v
hodině,když došlo ke srážce.

Boeing vrazil pravým křídlem do přední části DC-9.Přitom se utrhl
konec křídla.Zbytek křídla prořízl trup těsně pod spodkem oken od
přídě až k zádi.Mezitím se z nádrže v poškozeném křídle Boeingu
proudem valilo palivo a zalévalo kabinu s cestujícími.Na zádi pak
křídlo utrhlo motor č.2(DC-9 má dva motory umístěné na zádi,zhruba ve
výši oken kabiny).

Boeing pak pokračoval ještě zhruba 100 metrů v jízdě,než se posádce
podařilo zastavit.Ohlásila srážku a začala s evakuací letadla.Ze 154
lidí na palubě tohoto stroje nebyl nikdo usmrcen ani zraněn(s
výjimkou leknutí či modřin z tlačenice při evakuaci).

DC-9 na tom byla mnohem hůře.Po odtržení motoru došlo k prudkému
požáru,který zničil trup od zadní trupové příčky(místo,kde je na
kabinu pro cestující napojen „ocas“ letadla) až k zadní stěně
kokpitu.

ZÁCHRANNÉ PRÁCE

Mezitím byl vyhlášen poplach a na místo havárie vyrazilo celkem 13
vozidel letištních záchranářů,včetně dvou sanitek.Byly to vozy těchto
typů:

Oshkosh model DA-1500(r.v.1988)
Oshkosh model M-15(r.v.1982)
Walters model ZC-QD(r.v.1976)
Chevrolet pickup RZA(r.v.1989)
Pierce mini CAS(r.v.1988)
Mack – CAS(r.v.1966)
ambulance Chevrolet(r.v.1988)

Posily z městského požárního sboru nebyly povolány,s výjimkou
lékařské zdravotnické pomoci.

V tu chvíli opět zaúřadovala neuvěřitelná smůla.Záchranné vozy v
mlze minuly hořící DC-9,kde v té době lidé bojovali o život, a
dorazily k mírně poškozenému Boeingu.Část záchranářů zde
zůstala.Pomohli při evakuaci,zajistili místo nehody a zůstali na
místě v pohotovosti pro případ,že by došlo ke vzplanutí zbytků paliva
v poškozeném křídle.

Zbylé jednotky mezitím křižovaly okolí a snažily se najít druhé
letadlo.Po několika(zřejmě velmi dlouhých a krutých)minutách se k
vraku dostaly.

Tam mezitím 44 lidí prožívalo peklo.Navzdory masivnímu poškození
letadlo zůstalo stát na nepoškozeném podvozku, a lidé,kterým se
podařilo otevřít nouzové východy na levé straně letadla,museli skákat
do hloubky.Většinu zraněných se podařilo dostat od letadla mimo dosah
plamenů.I tak zahynulo 8 lidí,10 utrpělo velmi těžká zranění.Všichni
ostatní utrpěli méně závažná zranění(s ohledem na okolnosti se dá
mluvit o štěstí v neštěstí).

Když konečně dorazili záchranáři,už velmi rychle uhasili
požár(uhašení ohlásili ve 13.51) a pomohli s přípravou zraněných k
transportu do nemocnice.Odvozem posledního zraněného skončila
záchranná operace.To bylo ve 14.02.Trvala tedy-od vyhlášení poplachu
ve 13.45–17 minut.

Poté se většina záchranářů vrátila zpět na stanici.Na místě zůstali
jen hasiči nezbytně nutní pro shromáždění obětí a jejich předání
coronerovi,pro zajištění místa havárie a asistenci vyšetřovatelům z
NTSB a nakonec pro asistenci při odtahu vraků letadel.Práce
záchranářů skončila povinným debriefingem za přítomnosti psychologa.

DŮSLEDKY

Jako mnohé jiné,i tato tragédie vedla k novým opatřením.Tím
nejpodstatnějším je vybavení letištních hasičských speciálů
infračervenou kamerou,umístěnou na střeše vozu.Kamera reaguje na
tepelné záření a přetváří ho ve viditelný obraz.Ten se zobrazuje na
monitoru v kabině řidiče.Řidič tak má dobrý přehled o lidech či ohni
v okolí svého vozu za jakkoli snížené viditelnosti.

Záchranný sbor na detroitském letišti v současnosti používá
přístroje firmy Bullard,model MX.Jsou jimy vybaveny téměř všechny
jejich vozy.Ve výbavě mají i ruční infračervené kamery pro použití v
trupech havarovaných strojů,či v budovách letiště.

Autor: Aleš Palatka