Z pražské stanice na Hradě vznikne Hasičský útvar ochrany Pražského hradu, podřízen bude přímo generálnímu řediteli
Hasiči na Pražském hradě mají dlouhou historii. Do roku 1979 zde působili pouze dobrovolní hasiči. Mezi lety 1979 – 1994 působila na Pražském hradě podniková jednotka.
V roce 1994 přichází na Pražský hrad Hasičský sbor hlavního města Prahy. Od 1. ledna 2001 vzniká Hasičský záchranný sbor České republiky, jehož stanice působí na Pražském hradě dodnes.
Již od prvopočátku byla tato jednotka určena k ochraně naší nejvýznamnější památky, která je zároveň sídlem prezidenta republiky. Od roku 2010 začíná jednotka vyjíždět i k zásahům mimo areál Pražského hradu.
Dům nejvyššího lovčího (č.p. 55) je situován na Jízdárenském dvoře při severní hranici areálu Pražského hradu. Po založení Královské zahrady a poté, co byla plocha za roklí Brusnice v polovině 16. stol. mostem spojena s vlastním Hradem, bylo v těchto místech soustředěno hospodářské zázemí Hradu.
Základem dnešního objektu byly dva menší domy, přistavěné počátkem 17. stol. k severní ohradní zdi po obou stranách brány, která zde tehdy byla. Každý z domků byl patrový a měl své vlastní schodiště. Větší z obou měl dvoukřídlou dispozici a v patře dřevěnou pavlač. Zřejmě v něm byla kovárna s obydlím kováře, doložená jako nová zprávou z r. 1607.
V patře nad kovárnou měl v r. 1620 svou dílnu truhlář. Při kovárně jsou v 17. stol. zmiňovány celkem 3 byty, jeden z nich, který užíval ostružník, byl po opravě přidělen vrchnímu štolbovi. V té době byla už brána zřejmě zrušena a oba původní domy spojeny v jeden celek. Jako obydlí lovčích sloužil dům zřejmě až od 18. stol., kovárna zde byla ještě v r. 1854 a teprve r. 1871 byla zrušena obě samostatná schodiště a nahrazena jediným, centrálně umístěným (dnešním).
V letech 2008–09 byl objekt s výjimkou střechy a průčelí, tedy v celém rozsahu interiéru, citlivě rekonstruován.
Text návrhu zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, jak je nyní projednáván v legislativním procesu znamená pro jednotku hasičů na Pražském hradě další krok v jejím vývoji. Jedná se o krok dlouhodobě připravovaný. Nabízí se zde určitá paralela s rokem 1994, kdy byla hasičská jednotka doplněna o profesionální příslušníky a podřízena Hasičskému sboru hlavního města Prahy.
Rok 2016, tedy předpokládané nabytí účinnosti nového zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, by pak měl být dalším pokračováním tohoto vývoje.
Cílem vedení Hasičského záchranného sboru České republiky je zkvalitnit práci i postavení této jednotky a rozhodně nesnížit dnešní zajištění bezpečnosti. Současně reaguje i na potřebu specializace hasičské jednotky na ochranu sídla prezidenta, významných vládních i parlamentních objektů v souvislosti s novými hrozbami a stavem bezpečnostní situace ve světě.
Z těchto důvodů je záměr vzniku Hasičského útvaru ochrany Pražského hradu obsažen v jedné z mnoha připomínek v rámci legislativního procesu nového zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky.
Tento útvar bude zasahovat kdekoli, kde bude třeba, nikoli pouze na území Pražského hradu.
S tímto útvarem se počítá i pro případné zásahy v tunelu Blanka, na něž jsou hasiči sloužící na stanici Pražský hrad systematicky připravováni.
V otázkách velení postupujeme obdobně, jako je tomu u Policie České republiky, kde Útvar pro ochranu prezidenta České republiky je přímo podřízen policejnímu prezidentovi, jako útvar s celostátní působností. Stejně tak i Hasičský útvar ochrany Pražského hradu by měl být logicky podřízen generálnímu řediteli Hasičského záchranného sboru České republiky.
generální ředitel HZS ČR
MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
