Pro lidi na Ukrajině je humanitární pomoc i psychickou podporou

Odřad, který vezl humanitární pomoc na Ukrajinu, je od čtvrtka 19. února zpět na základně Záchranného útvaru HZS ČR v Hlučíně.

Konvoj vyrazil v pondělí 16. února 2015 v počtu čtyř nákladních vozů (vč. jednoho přívěsu) a tří doprovodných vozidel na Ukrajinu, kam vezl střešní krytinu, zdravotnický materiál, spací pytle, přikrývky a termofólie.

Sedmnáctičlennou posádku konvoje tvořil styčný důstojník z HZS hl. m. Prahy, dále 12 příslušníků ze Záchranného útvaru HZS ČR, jeden zástupce organizace Člověk v tísni a tři zástupci Českého červeného kříže.

Jaká byla cesta, jak proběhlo předání pomoci a co bylo překvapující, jsme se zeptali velitele konvoje plk. Ing. Davida Kareše:

Jaká byla cesta?

Cesta byla dlouhá a náročná, hlavně cesta tam, ta trvala 29 hodin a jeli jsme bez odpočinku, pouze se střídali řidiči. Dlouho jsme se zdrželi na ukrajinských hranicích kvůli proclení a nezbytné administrativě. Ne snad, že by nám dělali celníci nějaké problémy, naopak, všichni byli velmi vstřícní, ale potřebná dokumentace musela být v pořádku.

Bylo něco, co vám při cestě pomohlo?

Velkou pomocí byl pro nás policejní doprovod. Zvláště při této cestě jsme za něj byli velmi vděční. Měli jsme ho jak na území Polska, tak Ukrajiny a zajistil nám bezproblémový průjezd přes všechna riziková území až na místo vykládky humanitárního materiálu.

Další, co nám pomohlo, byla skvělá spolupráce s Českým červeným křížem. Jejich přítomnost v konvoji se ukázala užitečná zejména na Ukrajině, při komunikaci s místními úřady dále pak během převozu, kdy byli garanty zdravotního zajištění.

Bylo něco, co vás při vaší cestě mile nebo naopak nemile překvapilo?

Velmi mile mě překvapila vstřícnost a opravdu upřímný obrovský vděk lidí na Ukrajině. Bylo nám vysvětleno, že pro místní obyvatele má tato humanitární pomoc velikou cenu a to nejen kvůli materiálu, který jsme jim přivezli, ale i jako psychická podpora. Vědomí toho, že osud lidí na Ukrajině není okolním zemím lhostejný, je pro ně velmi povzbuzující.

My jsme to i sami viděli, kdekoliv náš konvoj projížděl, tak mu lidé mávali a bylo na nich vidět, že to myslí upřímně. Možná to bude znít banálně, ale i to, že náš konvoj nešlo přehlédnout – dlouhá řada velkých červených aut doplněných majáky – mělo svou důležitost, protože to zvýšilo povědomí o pomoci.

Jak proběhlo samotné předání na místě?

Po příjezdu do Kyjeva jsme měli 5 hodin odpočinku a pak jsme již vyrazili k proclení, vyložit materiál do skladů ukrajinského Červeného kříže a na cestu zpátky. Ta již proběhla hladce a po 17 hodinách jsme byli zpátky na základně v Hlučíně. Ještě na zpáteční cestě nám volali ukrajinští kolegové, že námi dovezený materiál se již distribuuje, což nás moc potěšilo.