Čtvrtek 21. listopadu 2024, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Dvě cisterny chrání tři miliony lidí v Keni, tamní tvrdou realitu prozkoumal Jakub Morávek

Hasiči v Keni se budou řadit mezi ty s nejhorším vybavením a technikou, jaké můžeme na světě vůbec najít. Ačkoli je na tom země ve srovnání se svými okolními sousedy průmyslově i finančně ještě poměrně dobře, tak investice do požární ochrany a její represe i prevence zde nejsou na pořadu dne.

Dobrovolní hasiči v zemi neexistují a těch několik profesionálních sborů sídlí pouze v několika málo velkých městech. Pokud hoří na venkově nebo v přírodě, musí si místní většinou vystačit sami a na pomoc od vlády či městských hasičů už se ani nespoléhají.

Nairobi

V hlavním keňském městě Nairobi, kde žije aktuálně okolo 3 milionů lidí, se nachází jedna profesionální stanice s 2 CAS, která byla postavena již v roce 1906 na třídě Tom Mboya. Cisterny jsou sice poměrně nové, ale na pro jízdu v přelidněném velkoměstě opravdu veliké a jízda k zásahu tu tak trvá velice dlouho.

Kromě této stanice jsou pak na okraji města také nechvalně proslulí letištní hasiči, kteří v srpnu 2013 nechali prakticky shořet několik budov včetně příletové haly na letišti JKIA pojmenovaném po prvním keňském prezidentovi Jomo Kenyattovi. Mezinárodní provoz byl v důsledku této události na několik dní zrušen.

Dle informací místních reagovala nedostatečně vybavená hasičská jednotka pomalu na malý požár v letištní hale, který se v důsledku toho rozrostl v ohnivé peklo. Hasiči požár zlikvidovali až po čtyřech hodinách a v podvečer mohly být na letišti obnoveny obchodní lety a provoz na domácích linkách.

Oheň vypukl v příletové hale, kde je mimo jiné mnoho směnáren a bankovních poboček, které se staly cílem nejen nenechavých zlodějů, ale také některých záchranářů a policistů. Zprvu malý požár se brzy rozšířil a halu prakticky zničil. Přispělo k tomu i nedostatečné vybavení záchranářů.

Letiště má sice pro podobné případy vlastní hasičské vozy, podle některých svědků ovšem v některých z nich nebyla vůbec žádná voda. Hasiči tak museli poněkud improvizovat a místo cisteren používali i plastové kbelíky. Tolik k letištním hasičům.

Dalšími hasiči v hlavním městě jsou pak ještě soukromé podnikové hasičské jednotky v industriální části města, které mají chránit pouze majetek svých zřizovatelů a drahé technologie ve výrobních provozech. Takovou firmou je např. nám známá bezpečnostní agentura G4S, která však kromě ostrahy objektů a převozu peněz svým zákazníkům nabízí také požární ochranu.

Pokud se tedy vrátíme k jediné státní hasičské jednotce, zjistíme že tyto hasiči s těmito 2 CAS opravdu nemají žádnou zálohu ani jiné sbory, které by jim v případě velkého požáru mohly přijet na pomoc.

Cisterny stojí venku, garáže nemají, kromě toho zde hasiči jezdí také s ambulancemi, jak známe např. ze systému v USA a v jedné místnosti mají zaparkované darované čtyřkolky, které by jim měly umožnit rychlejší průjezd ucpanými ulicemi města. Tyto jsou však mimo provoz, není do nich benzín a ani je nikdo neumí pořádně obsluhovat.

Na stanici mě nejprve přijal nejvyšší velitel městských hasičů Brian Chunguli Kisali, který mi sdělil, že probíhají jednání s Belgií, která jim přislíbila nákup nových cisteren a stavbu 2 zcela nových hasičských stanic. Tuto finanční pomoc od belgické vlády má také tvořit nákup 20 nových CAS, 300 kusů zásahových oděvů a výcvik stovek nairobských hasičů v Belgii. Tak uvidíme v budoucnu, jak a kdy se tento kontrakt podaří realizovat.

Mombasa

Druhé největší keňské město, ležící na březích Indického oceánu, na tom není o mnoho lépe. Ačkoli to byl první sbor na území státu vzhledem ke koloniální minulosti země, technika ani vybavení je stále na velmi špatné úrovni. Na první pohled se sice zdá, že stanice je lépe udržovaná a garáže jsou ve srovnání s hlavním městem plné novější techniky.

Při detailnějším pohledu však zjistíte, že CAS MB od Rosenbauera nefunguje, moderní sanitce, kterou sbor dostal z USA chybí již několik měsíců přední kolo a žebřík, za který by se nemusel stydět ani sbor v ČR zase nemá příslušné revize a doklady a tak se s ním nejezdí a je zařazen mimo službu.

Jediná 2 funkční hasičská auta proto stojí na dvoře. Jedná se o velkokapacitní CAS s 10 000 l vody, která však nemá čerpadlo a proto s ní musí jezdit Land Rover Defender s přenosnou MS Rosenbauer, aby bylo možné tlačit vodu z cisterny výše než do přízemí.

Žalostný stav místního sboru dokládají také vybrakované sanitky a zázemí pro jednotku, kde jsou běžně v místnostech hliněné podlahy. Poprvé v životě se mi také stalo, že po mě na konci exkurze chtěli hasiči nějaké peníze. Prý na jídlo apod. Tak jsem jim tam při odchodu nechal asi 500 keňských šilinků tj. nějakých 120 Kč, za což byli velice vděční.

Jakub Morávek
Chrudim
Sdílet
Seriál: Jakub Morávek představuje světové hasiče