Těžko přístupné a zaprášené prostory zauhlování – a navíc v noci, takové bylo cvičení v Elektrárně Počerady
Velké noční taktické cvičení mají za sebou profesionální hasiči z Elektrárny Počerady a jejich kolegové z Integrovaného záchranného systému. Více než dvacet hasičů si se šesti zásahovými vozy tak vyzkoušelo, jaké to je zasahovat v těžko přístupných a zaprášených prostorách zauhlování. Na místě jim pomáhali i členové dvou požárních hlídek složených ze zaměstnanců zauhlování a elektro.
Simulovali jsme požár dopravníku po zadření válečku a tím i přetržení jednoho ze dvou pásů na přesypech T3A,B. Na základě informace po průzkumu na místě, požádal velitel zásahu Krajské operační a informační středisko HZS Ústeckého kraje o posilové jednotky.
Dispečer integrovaného záchranného systému vyhodnotil požadavek tak, že na místo zásahu vyslal jednotky z územních odborů Žatec a Louny a také dobrovolné hasiče z Postoloprt.
Velitel zásahu byl pochopitelně od nás, tedy člověk znalý domácího prostředí. Kromě toho, že musel bleskurychle reagovat na vzniklou situaci, si tudíž vyzkoušel, jaké to je, velet většímu počtu jednotek.
uvedl Josef Hubač, velitel Hasičského záchranného sboru podniku Elektrárna Počerady, a. s.
Noční cvičení mělo hlavně prověřit možnosti vzájemné komunikace a koordinace většího počtu jednotek ve složitém industriálním prostředí počeradské elektrárny a také spolupráci s požárními hlídkami. Jejich členové byli přitom k ruce hasičů od začátku do konce. Pomáhali s přípravou i následným sbalením potřebné hasební techniky, zajišťovali bezpečnou vzdálenost od místa zásahu a rovněž obsluhovali vodovodní hydranty.
Pokud by se jednalo o opravdový zásah, voda by se mísila se smáčedlem, jehož přiměšováním do vody při hasebním zákroku je dosahováno vyšší efektivity hašení díky zvýšené smáčivosti vody, jejímu lepšímu pronikání do hloubky hořícího materiálu a vyššímu chladícímu efektu.
To vede ke zkrácení doby hašení a zabránění dalšímu rozvoji hoření. Do uhelného prachu by se totiž jen čistá voda nevsákla, tvořila by na jeho povrchu pouze kapičky, což by vzhledem k výbušnému prostředí nebylo ideální.
poznamenal Josef Hubač
Neméně důležitým sledovaným faktorem byl i čas dojezdu od nahlášení vzniku události na dispečink požární stanice v elektrárně. Dispečer okamžitě zalarmoval své kolegy a zároveň vytáčel číslo dispečinku Integrovaného záchranného systému.
„Požár nám byl nahlášen ve 21.07, kluci vyjeli ve 21.09 a ve 21.11 už byli na místě,“ řekl stručně Tomáš Masojídek, který obsluhoval ústřednu. Jak dodal, jako další na místo dorazili hasiči z Postoloprt, a to ve 21.26 hodin. Profesionálové ze Žatce a Loun, mající to podstatně dál, dojeli o pouhé čtyři minuty později.
Taktické cvičení takového rozsahu děláme společně v elektrárenském provozu jednou, maximálně dvakrát do roka. Jednou ročně vždy proběhne i velké havarijní cvičení v rámci Skupiny ČEZ. Další cvičení jsou prověřovací.
Postupně je absolvují všechny směny a jejich smyslem je ověřit fyzickou zdatnost a odolnost jednotlivců, připravenost techniky, dojezdové vzdálenosti a dostupnost v místě zásahu.
dodal ještě Josef Hubač
A jak hodnotí zatím poslední taktické cvičení?
Jsme připraveni, ale určitě se jako vždy najde něco, co lze ještě zlepšit. Od toho vlastně taktická i jiná cvičení jsou. Absolvovat je, pak si společně sednout nad jejich výsledky a rozebrat, proč to velitel zásahu udělal tak, když já nebo někdo jiný by na to šel jinak. Samozřejmě, že se zváží všechny varianty a pro příště se vybere ta nejlepší.
