Air Ambulance 2003

Pátý ročník Mezinárodního veletrhu IZS s názvem Air Ambulance a jeho doprovodné akce Helicopter show se uskutečnil ve dnech 16. a 17. května 2003.

Již ve čtvrtek začal mezinárodní odborný kongres, zaměřený na provoz letecké záchranné služby (LZS), který v pátek pokračoval mj. projednáváním ekonomických a právních záležitostí provozu. V pátek byl na programu vlastní veletrh IZS Air Ambulance a v sobotu pak doprovodná akce pro širokou veřejnost Helicopter show, uspořádaná na letišti v Hradci Králové. Dle propagačních materiálů byly pořadatelem sobotní akce Gemini PORT s.r.o. a sdružení provozovatelů vrtulníků HEMS za podpory města Hradce Králové.

Minulého ročníku Helicopter show se zúčastnilo kolem deseti tisíc návštěvníků , počasí bylo skvělé a celá akce se vydařila. Proto jsme letos s napětím očekávali, jestli to bude ještě lepší. A mohu říci, že jsme nebyli zklamáni. Pořadatelé se poučili z loňska a mohutně posílili občerstvovací možnosti areálu, včetně velkých stanů, kde se mohli znavení diváci schovat před sluníčkem, posedět u stolů na lavicích a konzumovat opékané prasátko, klobásky, pivo, limo a mnohé další pochutiny. Přitom ale stany neměly ve směru na plochu stěny a tak bylo vidět, co se děje. Pro děti bylo připraveno několik malých atrakcí (jízda na minimotorkách apod.), nechyběly ani toalety. Zřejmě pro večerní program bylo připraveno i malé koncertní podium. Hlavní prostor, kde se shlukovalo nejvíce diváků, byl ozvučen, bohužel komentáře k dění nad plochou se utápěly v rachotu motorů vrtulníků, ale s tím se už asi víc udělat nedá. Zato reprodukovaná hudba by klidně mohla hrát o polovinu slaběji a nikomu by to nevadilo. Komentáře však byly, aspoň dle mého názoru, příliš stručné, postrádal jsem za mikrofonem nějakého nadšence, který by třeba komentoval manévry letadel a vrtulníků nad plochou při jejich předváděcích letech. Výjimkou byl jen p. Martin Kindernay, komentující program svého „létajícího cirkusu“Ale to jsou jen drobnosti, pořadatelům je třeba za zvládnutí celé akce vyslovit uznání.


Ale teď již k vlastní sobotní akci. Prioritou byly, jak jinak, vrtulníky a to zejména ty záchranářské. Největší hvězdou byl nový Eurocopter EC 135 hradecké společnosti DSA (Delta System – Air). Prvně byl v Hradci k vidění i nový Bell 427 společnosti Alfa helicopter, strojový park se tedy utěšeně modernizuje, samozřejmě v rámci finančních možností. Tak jako vloni byl k vidění i starší AS 355 F2 Ecureil (rovněž DSA), pražský Bell 412 (PČR) a Bo 105 (rovněž PČR Praha). Ostatní vrtulníky (např. letitý Mi-2) nebyly předváděny v letu nebo se jednalo o malé dvoumístné stroje.

Provoz záchranných vrtulníků tvořil páteř sobotního programu, zbytek zajišťovaly všelijaké další poletuchy, od ultralehkých přes akrobatické speciály, větroně, střední dvoumotorové stroje až po krásný červenobílý L-29 Delfín, nad nímž jistě zaplesalo
srdce každého pamětníka, hlavně při nízkých průletech na plný plyn „nad kytičkami“. A velmi zajímavý byl již zmiňovaný Létající cirkus Martina Kindernaye, ve vzduchu se předvedly tři stroje dílem z první světové války, dílem z meziválečného období
(ostatní stroje z „cirkusu“ byly zrovna na akcích v zahraničí). K vidění byly i letecké modely, seskoky parašutistů, osvobození rukojmích z uneseného autobusu (východočeská zásahová jednotka PČR) či zásah u DN pouze za pomoci RZA vozu systému ABA a LZS (zajímalo by mě, zda k takovým eventualitám skutečně v praxi dochází). V prostorách kolem hangárů byly expozice několika firem a institucí (např. Iveco či PČR), nechybělo několik stánků soukromých prodejců (radiostanice, letecké modely, oblečení pro záchranáře, lezecká technika). Nebylo jich ovšem mnoho, na druhou stranu vlastní veletrh IZS Air Ambulance proběhl den předem a předpokládám, že hlavní nápor specializovaných firem se soustředil právě tam.

Předvedli se i místní hasiči, jak útvaroví z Hradce, tak mnohé dobrovolné sbory z okolí. Nebylo v mých silách zjišťovat, které sbory se akce účastnily a nerad bych na někoho zapomněl… K vidění byl zásah u havárie vozu, převážejícího nebezpečnou chemickou látku (chvíli to vypadalo, že si ten auťák opravdu podpálí), simulace DN autobusu a tří osobních vozidel v horském terénu (spolupráce s LZS, PČR a systémem ABA), hašení lesních požárů z vrtulníku (bambi bucket) a letadla, evakuace osob z nepřístupného terénu (zde střecha hangáru, spolupráce s LZS, Horskou službou, PČR a AČR) a ukázka hašení pyrocoolem (jak na stánku SDH Nechanice, tak pomocí tuhých „patron“ v proudnici na
vraku vozidla – v porovnání s vodou bez pyrocoolu na sousedním vraku). Potápěčská skupina HZS Pardubice byla k vidění při závěrečné ukázce. A nesmím zapomenout na obvyklou expozici hasičských vozidel – veteránů, včetně ukázky zásahu koňmi tažené stříkačky.

Závěrečná ukázka se odehrávala na nedalekém rybníku – k vidění byly ukázky záchrany tonoucích osob pomocí vodních záchranářů i evakuace osob z ostrova pomocí žabích mužů a LZS. Efektní byl zejména výsadek potápěčů do vody přímo z EC 135, který „seděl“ na
hladině (to bylo jak z Pobřežní hlídky) či předem avizované a poprvé předváděné nouzové odhození dvou osob z podvěsu do vody (před případným nouzovým přistáním vrtulníku). Bohužel, břeh rybníka je členitý a hustě zarostlý stromy a keři a odhoz se
nepochopitelně konal hned u břehu, takže jej skoro nikdo neviděl… že by si přeci jen záchranáři nebyli jisti výsledkem akce? Naštěstí proběhlo vše bez komplikací. Efektní bylo i spouštění záchranáře z vrtulníku do člunu z velké výšky – policejní Bell 412 má totiž jako jediný z předváděných vrtulníků rameno s navijákem a 70m lanem.

A na závěr jen jedno zamyšlení – při letových ukázkách vrtulníků se nám zdálo, že piloti občas dost riskují – prováděli totiž mj. nálety _proti_ divákům, na jejichž konci následovalo cosi, coby se u letadla dalo označit jako souvrat. A to již víceméně nad hlavami diváků. Je to velmi efektní a tají se dech, ale případná závada na rotorech či motorech vrtulníku při podobném manévru by nejspíš skončila hromadným masakrem. Viděl jsem spadnout armádní
vrtulník z několika desítek metrů (tak jako tady) při běžném letu po rozpadnutí zadního rotoru. Trvalo to pár vteřin autorotace a bylo po ptákách, přičemž pokud dojde k autorotaci, může zkušený pilot ještě leccos zachránit (mám dokonce dojem, že se to i nacvičuje). Pokud ale bude vrtulník zrovna provádět nějaký náročný manévr, pilot se nestačí ani pomodlit. A lidi dole taky ne. Kdo jste viděli Rammstein, víte jistě, jak to dopadá. Ještě, že se k podobným manévrům nedal strhnout pilot „Boženky“ (Bell 412), přeci jen tenhle stroj není stavěn pro podobné věci, i když jistě dokáže mnohé.

Takže souhrnem – akce se velmi vydařila, počasí přálo, ke koukání bylo leccos zajímavého, jídla a pití dostatek, snad jen ty ukázky u vody – ale s tím asi nepůjde nic udělat. Pokud jsem na něco či někoho zapomněl, tak se omlouvám, aspoň budete mít důvod se tam příště jet podívat taky.

Vrána – ruská vlaštovka

P.S. Bez spojení není velení, zvláště, když je na místě několik tisíc lidí. Používali jsme osvědčené rdst Alinco a Icom v pásmech 2m a 70cm, přičemž se podařilo navázat náhodné spojení s expedicí na Sněžce na výkon 10 mW!

P.P.S. Pokud máte někdo něco k doplnění, pište do diskuse!
------------------------------------------------------------------

Technické parametry k RZA Iveco (foto 6):
- typ 35C 13V
- 4válec, 2798 ccm, 92 kw (125 k)
- 6ti stupňová převodovka
- VRZ: střecha – TESLA Holomý, komplet strobo vpředu i vzadu
čelní – Peterson MFG. Co.
- výbava nebyla uvedena, jednalo se o expozici prodejce vozu Iveco
- provozovatel (zřejmě) HZS Břeclav
- vypadalo to dost dobře, doporučuji redakci k pozornosti do rubriky Technika

------------------

Technické parametry vrtulníku EC 135 (foto 9):
- typ EC 135 T1 (CDS), výrobce Eurocopter
- imatrikulace OK-DSA
- 2 × 430 kW
- max. rychlost 287 km/h
- dolet 740 km
- max. hmotnost 2720 kg
- úprava pro 1–2 piloty, ležícího pacienta, lékaře a záchranáře.
- provozovatel DSA Hradec Králové, dle nálepek na stroji by měl zasahovat ze základny
v Ostravě