Zbraslavští hasiči oslavili 120 let, součástí oslav byla ukázka techniky i historické stříkačky

Sbor dobrovolných hasičů ve Zbraslavi velkolepě oslavil 120 let svého založení. Oslavy založení sboru započali v pátek 19. 6. 2015 výroční členskou schůzi. Slavnostní shromáždění zahájil starosta SDH Luboš Svoboda a přivítal hosty, mj. starostku obecního úřadu ing. Janu Valovou, starostu OSH Brno-venkov Josefa Gargulu, presidenta MHJ Zdeňka Milana, zástupce FC Sokol Zbraslav Petra Woletze, zástupce skupiny ČEZ pana Jaroslava Dvořáka a mnoho dalších hostů.

Bratr Jan Sedmík nejstarší seznámil s historií sboru. Ve sboru mnohdy již slouží 3 generace členů a členství ve sboru se dědí z otce na syna. Následovalo přijetí nových členů do sboru. Předání vyznamenání – starostka udělila medaile za činnost v jednotce SDH obce, dále byli udělovány medaile a věrnostní stužky. Sbor obdržel od OSH pamětní plaketu. Předání grantu Nadace ČEZ, předával pan Jaroslav Dvořák.

Dále proběhly zdravice hostí. Na závěr starosta SDH Zbraslav poděkoval všem členům za vykonanou práci. Závěrem následovala neformální diskuze při grilované kýtě a živé muzice.

V sobotu 20. 6. 2015 následoval celodenní bohatý program pro veřejnost spojený se dnem obce Zbraslav. Dopoledne byl na hasičské zbrojnici den otevřených dveří a v prostorách zbrojnice připravená výstava hasičských uniforem, medailí a modelů požárních vozidel, dále expozice „Prezidenti a jejich bankovky“. Zájemci si mohli prohlédnout výstavku o historii sboru na vyvěšených prezentačních tabulích. Pamětníci mohli zavzpomínat na výstavě fotografií a dokumentů z historie sboru. Před „hasičkou“ byl program pro děti. Hodinu po obědě proběhl sraz hasičů, příjezd a vítání sborů.

Odpoledne proběhla mše svatá za všechny živé i zemřelé hasiče s rituály žehnání hasičského praporu.

Pořízení slavnostního praporu je velká událost. Na lícní straně praporu je vyšitý rok založení sboru (1895) a znak SDH Zbraslav. Znak se skládá ze dvou žebříků, sekery, lipových ratolestí a uprostřed je obecní znak. Na druhé straně praporu je vyobrazen sv. Florián, patron hasičů, držící ochranou ruku nad kostelem sv. Jiljí. Tento atribut symbolizuje ochranu před požáry a ostatními ničivými živly. Po mši prošel slavnostní průvod obcí za vedení vlajkové čety s novým historickým praporem sboru k pomníku padlých 1. a 2. světové války.

K pochodu hrála kapela, za kterou v průvodu kráčeli všichni hasiči, následování dlouhou kolonou hasičských vozidel. Po zbytek odpoledne probíhali ukázky požární techniky, hašení, ukázky požárních útoků dětí SDH Zbraslav, SDH Mechov a SDH Újezd u Rosic, mužů a žen SDH Zbraslav, ukázka hašení koňské stříkačky SDH Heřmanov v dobových uniformách, ukázka hašení automobilovou stříkačkou Izotta Fraschini SDH Nová Ves u Heřmanova na hořící domeček a automobilovou stříkačkou Praga RN SDH Katov, aby všem připomněli, jak se dříve hasívalo. Jejich ukázka byla po zásluze (ostatně jako všechny ostatní) odměněna obrovským potleskem přihlížejících.

SDH Velká Bíteš předvedl s CAS 20 Man zásah u dopravní nehody se zraněnými osobami s pomocí hydraulického nářadí. V další části programu bylo provedeno hašení osobního vozu v provedení SDH Zbraslav s CAS 25 K Liaz 101 a SDH Zbýšov s CAS 32 – 9000/0 – S3R Tatra 815. ŠVZ Brno představilo automobilovou plošinu 27 m Bronto a SDH Zbýšov AP 27 S2 Tatra 148.

Dále byla k vidění technika SDH Zbýšov TA 1 L3Z Ford Ranger, SDH Zastávka CAS 25K T815 a DA 16/L-1 Iveco Daily, SDH Brno Soběšice RZA 2-R Range Rover, SDH Velká Bíteš DA 8 Renault Trafic, SDH Heřmanov DA 8 Avia 31, SDH Zbraslav DA 8 Avia A 21. Historická technika SDH Sudice AS Praga RN, SDH Zbraslav DA Tatra 805 „Kačena“.

Program zpestřilo vystoupení mažoretek Hvězdičky z Rosic. Slavnostní den ukončila taneční zábava se skupinou NON STOP. Sbor ke svému výročí vydal i brožůrku, která textem i fotografiemi mapuje nejdůležitější události v celé historii sboru. V současné době má SDH celkem 85 členů: 46 mužů, 18 žen a 21 dětí.

Z historie zbraslavského hasičského sboru

Činnost hasičského sboru ve Zbraslavi začala 25. března 1895. Zakladateli byli farář Jan Komorád, Jan Přibyl, Arnošt Kaláb a Arnošt Šeha. V této obci byla velmi dobrá spolupráce s obecním představenstvem. To dalo postavit zbrojnici, vybavilo sbor technicky a rok po založení zřídili v obci značným nákladem rybník. Nejvyšším činovníkem byl farář Jan Komorád, náčelníkem Josef Pelikán a jednatelem Alois Matějka – oba rolníci.

První požární zbrojnice byla zřízena v roce 1896, druhá v roce 1949 u hřbitova. První motorová stříkačka byla zakoupena v roce 1945, posvěcena o rok později, druhá stříkačka byla pořízena v roce 1956.

Největší požáry v historii sboru – požár lesa 11. května 1981 u motorestu Devět křížů v k.ú. Zálesná Zhoř v okrese Brno – venkov. Tehdy vzalo požárem za své asi 60 hektarů lesa. Zásahu se zúčastnilo 33 jednotek PO. Členové DPS zasahovali mezi prvními a společně s ostatními na požářišti strávili 27 hodin. 13. září 1966 v 19 hodin udeřil při velké bouři blesk do dílny a stodoly u Holíků (Patočkovi), čp. 14.

Prudký lijavec trval dvě a půl hodiny. Již pět minut po úderu blesku vyjel místní sbor k požární nádrži a provedl rychlý zásah. Zachránit dílnu a stodolu bylo již marné. Teď šlo především o sousedící objekty, a ty se podařilo uchránit. Ještě před příjezdem sboru místní občané vytlačili motorovou frézu s valníkem, na kterém byly dva 200litrové sudy plné pohonných hmot. Díky tomu nenastal výbuch, který by měl velmi tragické následky.

Přijely též sbory z Příbrami, Újezda, Stanovišť a Rosic. Dále 1956 u Kalábů, v listopadu 1970 zasahovali hasiči při požáru rodinného domu u Dolníčků na Březině, 1985 požár modelárny Šmeralových závodů Brno, závod Zastávka u Brna.

V letech 1978–1979 byla provedena generální oprava víceúčelové nádrže z bývalého koupaliště. Oprava byla hrazena ze zisku ze tří tanečních zábav hasiči pořádaných v roce 1978. Celkem bylo odpracováno 2800 hodin.

Od roku 1980 se po několik let konala ve spolupráci s Dohlížecím výborem Jednoty oslava Dne dětí u koupaliště. Děti u táboráku opékaly buřty a občerstvení měly zdarma.

V roce 1983 se začala budovat přístavba hasičské zbrojnice pro cisternu a nástavba pro kulturní místnost. Bylo odpracováno 5829 brigádnických hodin. 9. června 1985 byla přístavba slavnostně otevřena.

Roku 2000, v rámci oslav 105. výročí založení sboru, byl v kulturní místnosti zbrojnice položen taneční parket. Jeho rozměry jsou 6 metrů a 4,5 metru, hasiči brigádnicky odpracovali 48 hodin.

V roce 2001 byly místo dosavadních nevyhovujících vybudovány nové schody. To byl další impuls pro úpravu střechy a vybudování archívu a zřízení nového zábradlí. Hodnota díla činí 200.000 Kč, odpracováno bylo 950 brigádnických hodin. Činnost pro ochranu občanů, jejich majetku a životů, tak také společenský život hasičského sboru by nebyl možný bez dobrého zázemí obecního úřadu, poděkování patří rovněž sponzorům za jejich podporu, ale především všem aktivním členům.

Jednotka SDH obce Zbraslav je zařazena jako JPO III/1 – 623 223. Sbor spadá pod okrsek č. 7 – Zbraslav.

Obec Zbraslav podle prvních písemných zpráv v zemských archivech moravských se řadí obec Zbraslav k nejstarším obcím okresu Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Obec Zbraslav leží severozápadně od Rosic, blíže hlavní silnice ze Zastávky do Velké Bíteše. Rozkládá se v údolí skloněném od západu k východu v nadmořské výšce 458 metrů.

Svou polohou je obec zasazena do zvlněného výběžku Českomoravské vysočiny. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222. Je to listina, jíž český král Václav I. přebírá do svého opatrovnictví Tišnovský klášter, na věčnou paměť své matky královny Konstancie. Svědkem tohoto skutku byl kromě jiných i „Gerhardus ze Zbraslavi“.

Na hrádku ve Zbraslavi měli své původní sídlo páni z Kunštátu. Nejstarším známým členem slavného rodu pánů z Kunštátu byl Herald ze Zbraslavi, který se poprvé připomíná r. 1222. Herald ze Zbraslavi zanechal šest synů, z nichž nejproslulejším byl Boček.

Významný byl i Bočkův bratr Kuna, který obdržel od krále území kolem nynějšího Kunštátu. Kuna byl zakladatelem rodu, který se psal později páni z Kunštátu. Na počátku 14. století se hovoří o dvou polovinách obce, které patřily dvěma rozličným pánům, větší polovice klášteru oslavanskému, menší polovinu koupil Petr Hecht z Rosic.

Až do roku 1848 měly tyto poloviny obce vlastní obecní správu, svého rychtáře i purkmistra. Strana klášterská byla bohatší a svobodnější, v r. 1783 měla robotu změněnou na peníze, strana rosická byla chudší a robotu měla dále. Od r. 1849 se spojily obě části obce dohromady v jednu obec, jak bývalo původně.