Pátek 22. listopadu 2024, slouží směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Libanonští hasiči usilovně pracovali i během bombardování, snažili se zachránit co nejvíce lidských životů

Izraelské bomby zabily mnoho obyvatel a zničily hodně z toho, co bylo tvrdě vybudováno po skončení občanské války. Hasičský sbor byl obzvláště tvrdě zasažen během těchto vojenský akcí a náletů izraelských letadel.

Libanonští hasiči bez přestání usilovně pracovali i během bombardování ve snaze zachránit co nejvíce lidských životů a omezit škody způsobené izraelským bombardováním.

Velká část důležité infrastruktury, jako jsou silnice, mosty, dodávky plynu i elektřiny, byla zničena a to také ztěžovalo již tak obtížnou situaci pro zasahující hasiče a znemožňovalo či zpomalovalo to jejich záchrannou činnost.

Libanon je země, která trpí neustálými konflikty a teroristickými útoky již od 70.let 20.století. Do té doby byla zamě považovaná za „Montecarlo Blízkého východu“. Libanon prošel brutální občanskou válkou, která trvala až do konce roku 1989.

Následně po zastavení válečných akcí pracoval libanonský lid velmi tvrdě, aby mohl zemi vrátit na původní výsluní regionu a do výborného stavu, ve kterém kdysi byla. Veškerá náročná práce a snahy za 17 let byly zničeny během několika týdnů. Izrael zaútočil v létě roku 2006 na Libanon po předchozím raketovém útoku Hizballáhu na izraelské území.


V důsledku 33 dní trvajícího konfliktu utrpěly také hasiči obrovské škody a ztráty na životech:

  • 1 hasič zemřel a 59 jich bylo těžce raněno
  • 13 kusů zásahové požární techniky bylo zcela zničeno a 24 poškozeno
  • 3 ambulance byly zničeny a 4 poškozeny
  • 8 hasičských stanic bylo zcela zničeno
  • 9 hasičských stanic bylo vážně zasaženo a poškozeno

Kromě toho přišli hasiči o velkou část svého vybavení jako jsou hadice, svítilny, komunikační zařízení, osobní ochranné prostředky, ruční hasící přístroje, záchranné nástroje a zdravotnické vybavení. Mnoho částí výstroje a výzbroje tedy bylo zničeno a poškozeno ve velkém měřítku.

Dodnes proto hasiči a další členové záchranných služeb v Libanonu pracují s holým minimem vybavení a mnoho z nich ani nemá předepsané osobní ochranné pomůcky včetně rukavic, bot, helem a uniforem, které jsou denně potřebné pro výkon jejich povolání.

Stejně jako musí být poškozená infrastruktura přestavěna, potřebují libanonští hasiči novou techniku a vybavení pro své fungování. Proto existují organizace, jako je italská nadace Fire Rescue Development Program – FRDP (Rozvojový program pro hasičské a záchranné sbory), která již do Libanonu dodala několik hasičských vozidel a zaslala italské hasiče pro výcvik svých libanonských kolegů.

Hasiči a obecně požární ochrana v Libanonu spadá do působnosti státní civilní obrany, podobně jako je tomu u dalších zemí na Blízkém východě např. SAE, Saudská Arábie apod. Jedná se o státní organizaci, která má kromě výkonu požární ochrany na starosti také záchrannou službu, nouzové a havarijní služby a další instituce, které řeší mimořádné události a pátrací a záchranné činnosti v zemi.

Libanonská civilní obrana resp. Generální ředitelství libanonské CO je financováno a spravováno ministerstvem vnitra a obcí. Ředitelství CO spolupracuje s libanonským Červeným křížem a dalšími organizacemi přednemocniční služby v zemi.

Současným generálním ředitelem libanonské civilní obrany je brigádní generál Raymond Khattar. Mimo velká města jsou hasiči organizováni na dobrovolné bázi a jejich výcvik, technika i vybavení proto není na moc dobré úrovni.

I přes veškeré výše zmíněné problémy jsou libanonští kolegové velmi přátelší a pohostinní. Během mé návštěvy mi ukázali i to málo ze svého vybavení, co mají, dostal jsem výborný libanonský čaj, tradiční večeři, nášivku, odznak a dokonce od jednoho hasiče i turecký parfém a to se mi tedy ještě na jiné stanici nestalo.

Sdílet
Seriál: Jakub Morávek představuje světové hasiče