Útoky na hasiče ve Velké Británii
Útoky na hasičské posádky – od fyzického zneužívání, použití zbraně, až po slovní urážky – pokračují a je to významné nebezpečí v požární službě. V posledních letech je málo známek, že by se to zlepšovalo.
Útoky na hasičské posádky – od fyzického zneužívání, použití zbraně, až po slovní urážky – pokračují a je to významné nebezpečí v požární službě. V posledních letech je málo známek, že by se to zlepšovalo.
Oficiální čísla o útocích na hasiče jsou žalostně neadekvátní. Department for Communities and Local Government (dále DCLG) – Úřad pro obce a místní správu v Anglii a Walesu tvrdí, že počet útoků klesl z 1 300 v letech 2005–06 na 400 v letech 2006–07, ale to je chybné. Čísla ve Skotsku zaznamenala roční průměr přes 300 útoků za čtyři roky. Údaje v Severním Irsku se neshromažďují stejně jako ve zbytku Velké Británie.
Nová čísla shromážděná z každé hasičské a záchranné služby ve Velké Británii podle Zákona o svobodě informací nasvědčují, že oficiálně dochází k více než 2 000 útoků na hasičské posádky každý rok, přes 40 za týden nebo šest za jeden den. Tak či onak, často není dostatek zpráv, údaje jsou nedostatečné a zástupci Odborového svazu hasičů Velké Británie (dále FBU) odhadují, že toto číslo je přinejmenším dvakrát tak vysoké a je dost možné, že je daleko vyšší, než se uvádí.
DCLG (viz výše) nemá logicky promyšlenou koherentní národní strategii, jak snížit počet útoků na hasičské posádky. Tento úřad nezveřejňuje svoje čísla za Anglii a Wales. Směrodatnost jeho čísel je povrchní a často vzájemně si odporující. Vychází najevo, že by bylo namístě zabývat se tímto problémem centrálně nebo poskytnout podporu místním hasičským a záchranným službám.
Kontrastuje to s jinými ministerstvy a vládními úřady, jako je Národní zdravotnický systém a Zdravotnická a bezpečnostní exekutiva, kde se ústředně vedené iniciativy k řešení problému násilí v zaměstnání berou vážněji.
Některé hasičské a záchranné služby se dobře vypořádávají s násilím proti veškerému hasičskému personálu a využívají dobře zavedený postup vyhodnocení zdravotního a bezpečnostního rizika a zavádí preventivní a kontrolní opatření. Jiné úřady však pokračují v řešení této otázky postupem obvyklým při výtržnostech.
Je mnoho účinných vzdělávacích programů pro obce a mládež, ve kterých je zahrnuta otázka útoků na hasičské posádky, a hasičské a záchranné služby je používají v rámci svých plánů práce a vzdělávací strategie. Tyto programy nabízejí tu nejlepší dlouhodobou strategii, aby se předcházelo tomu, že k těmto útokům dojde.
Je málo osvětových nebo mediálních kampaní zabývajících se útoky na hasiče, i když příklady dobré praxe (jako v Severním Irsku) opravdu existují.
Hasiči jsou nešťastní, pokud se jedná o rychlost a kvalitu zásahů policie, když se na ně útočí. Nejsou také spokojeni s rozmístěním obecních pomocných strážníků namísto vyškolených policistů, kteří mají právo někoho uvěznit.
Hasiči a FBU si velice vážně přejí zachovat neutralitu své profese před zákonným donucováním a jsou nešťastní, když policie jezdí v hasičských vozech.
Tento průzkum našel také málo důkazů pro to, že by průmyslová televize (CCTV) byla účinným zastrašujícím prostředkem proti útokům na hasiče. Mnoho hasičů a zástupců FBU prohlásilo, že to spíše podkopává jejich úsilí a snahu pěstovat lepší vztahy se společností, které oni slouží.
Současná technická omezení CCTV znamenají, že většina kamerových záznamů je nevhodná, aby mohla být použita v trestním stíhání. V hasičských a záchranných službách je v provozu celá řada ohlašovacích systémů, u kterých je úplný sběr dat a analýza nesnadná. Přestože nadřízené složky všeobecně požadují podávání zpráv, některé systémy jsou příliš těžkopádné a vyžadují mnoho času pro dosažení žádoucího výsledku.
Jen málo hasičských a záchranných služeb školí uceleně svůj personál, jak řešit problém násilí v práci.
Klíčová doporučení
Úřady pro obce a místní správu (DCLG) by tuto otázku měly konzultovat s FBU a výkonnými hasičskými řediteli a vybudovat ucelenou národní strategii, jak řešit útoky na hasičské posádky. V ní by měly být obsaženy adekvátní ohlašovací a shromažďovací způsoby hlášení a předložení komplexních a dobrých praktických doporučení s finanční podporou, aby hasičské a záchranné služby mohly uplatňovat místní iniciativy.
Hasičské a záchranné služby by měly připravit samostatné postupy „Násilí při práci", které by sledovaly zdravotní a bezpečnostní vyhodnocení nebezpečí, prevenci a kontrolu, a které by měly obsahovat sledování s vyhodnocením, a do kterého bude zapojen hasičský personál a jejich představitelé.
DCLG a hasičské a záchranné služby by měly zajistit odpovídající finanční zdroje na vzdělávací programy pro komunitu a mládež, a aby tyto programy řešily vcelku otázku útoků.
DCLG a hasičské a záchranné služby by měly rozběhnout informační kampaně pro veřejnost a využít média a jiné způsoby, aby upozornily na důsledky útoků na hasičské posádky.
Hasičské a záchranné služby by měly zavést moratorium na používání CCTV, dokud nebudou důkladně prozkoumány průvodní jevy a důsledky jejího používání.
Hasičské a záchranné služby by měly vyhodnotit svoje prostředí, vozidla (včetně malých vozidel) a vybavení se zřetelem na nebezpečí útoků na hasičské posádky.
DCLG a hasičské a záchranné služby by měly vytvořit přímočaré a na používání jasné systémy hlášení, aby se dokonale posuzovala míra útoku a jejich vážnost.
Hasičské a záchranné služby by měly školit a cvičit veškerý personál hasičské služby v otázce násilí již během nástupu do zaměstnání a mělo by to být i součástí pozdějších vzdělávacích programů.
Hasičské a záchranné služby by měly zajistit, aby kdokoli z hasičského personálu, kdo bude po útoku zraněn, nebyl v dalším období penalizován, pokud jde o plat a podmínky.
Hasičské řídící orgány by měly mít připraveny odpovídající rehabilitační uspořádání, zajišťující hasiče zraněné v důsledku útoků jednotlivců z veřejnosti.
převzato z webu Odborového svazu hasičů
-swo-