GINA poprvé v pekle, software podporoval týmy nasazené po zemětřesení na Haiti

„Súčasné zemetrasenia nie sú väčšie ako v minulosti, nie je ich ani viac, vyskytujú sa však v preľudnených pobrežných regiónoch sveta s modernou priemyselnou výrobou. Preto aj ich obetí je viac, väčšie sú aj škody“, říká Ladislav Brimich (60), ředitel Geofyzikálního ústavu Slovenské akadémie vied.

Vzhledem k nadpisu i úvodnímu citátu je zřejmé, že v druhém díle našeho metodologického týdeníku se zaměříme na jeden z největších globálních problémů – zemětřesení.

Je sice pravda, že Česká republika neleží v tektonicky aktivní zóně a taky nemá přelidněný pobřežní areál, nicméně právě devastující následky zemětřesení na Haiti byly pro společnost GINA Software jedním z nejvýznamnějších impulzů, jakou cestou se bude náš, tenkrát jenom koncept GISu, ubírat.

První test v pekle

Zakladatel společnosti Zbyněk Poulíček tehdy kontaktoval českou humanitární organizaci Hand for Help působící v tomto období na Haiti a v závislosti na tom se stala tato oblast prvním místem, kde byl náš systém nasazený v terénu.

Zde se GINA podílela například na založení jedné z prvních a největších mobilních nemocnic v Karibiku.

Tato zkušenost pak významně pomohla s následnou profilací projektu GINA, který v současnosti poskytuje široké spektrum produktů zaměřených na všechny oblasti civilní ochrany (hasiči; policie; záchranné služby – zdravotnická, letecká, horská; security and defence; humanitární organizace a velké NO).

Rychlé a správné rozhodování je při záchranných operacích zásadní. Každé rozhodnutí je založeno na souboru v současné době známých faktů. V takovém případě pak efektivní výměna informací může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

GINA významně napomáhá ke zlepšování rozhodování v terénu tím, že umožňuje v reálném čase výměnu informací prostřednictvím interaktivní mapy na mobilních zařízeních. V běžných podmínkách rutinních zásahů je GINA velmi dobrý pomocník, nicméně skutečně neocenitelný význam má právě v rámci rozsáhlých záchranných operacích, jako je například zemětřesení.

Katastrofy takových rozměrů pak ani zdaleka nekončí odstraněním fyzických následků živelní pohromy, ale zpravidla s sebou přináší neodvratitelnou humanitární krizi ve všech oblastech společenského života.

Ukázkovým příkladem muže být právě Haiti, které se ani po 5 letech nedokázalo stabilizovat. Stále tam například probíhá postupná migrace lidí do větších pobřežních měst. Důvodem jsou především zničené obydlí, infrastruktura, nemocniční zařízení, školy, zdroje vody a zaniká potravinová samostatnost.

Tento fenomén nekontrolované migrace obyvatelstva má pak za následek vícero negativních dopadů:

• Nebezpečí vzniku epidemií (Haiti – cholera)
• Politický a ekonomický chaos
• Úpadek gramotnosti společnosti
• Zvýšená kriminalita (zvýšená koncentrace kriminálních živlu, organizovaný zločin, znásilňování v IDP kempech – provizorní záchytné kempy, korupce ve všech úrovních)

V takových případech je význam koordinace a ochrany pracovníku (ať humanitárních, nebo také pracovníků ziskových organizací) klíčový. A právě proto věříme, že efektivní informační systém využívající nejnovější technologie by měl být ve výbavě moderních záchranných složek.

V rámci našeho regionu se pravděpodobně tak ničivého zemětřesení obávat nemusíme, nicméně pravidelně nás ohrožují jiné přírodní živly, jako například oheň a voda. Konkrétně se nezbytnost správné a efektivní koordinace ukázala při požáru lesa u obce Bzenec.

Tato zkušenost nám dala možnost se poučit a měla by nás donutit se na rozsáhlé zásahy adekvátně připravit. Díky propojení jednotlivých složek IZS prostřednictvím systému GINA by byly následky diametrálně nižší a akci by bylo možné navíc detailně zpětně rekonstruovat. Sesbírané informace pak mohou odhalit další oblasti, jak být v takových situacích ještě efektivnější. Této konkrétní události se ale budeme detailněji věnovat v následujícím článku.

Prevence na prvním místě

Klíčová myšlenka tedy předpokládá zavedení systému už před momentem, kdy katastrofa velkého rozsahu nastane. Být připraven je v téhle situaci jediná možná cesta, jak zachránit co největší počet lidí a co nejvíce majetku v zasažené oblasti.

Dodatečné nasazení ve chvíli, kdy už je po katastrofě, taky pomůže v širokém spektru oblastí, nicméně každý, kdo tento článek čte, ví, že právě minuty, maximálně hodiny po incidentu, rozhodují o životech a majetcích v postižených oblastech nejvíce.

Z našich zkušeností nám vyplývá několik konkrétních funkcí, které jsou v takových situacích klíčové, a které nabízí informační záchranný systém GINA:

• na základě automaticky zakreslené trasy předešlých zásahových jednotek se ty následující dokážou přizpůsobit a vyvarovat případným zdržením (narušené budovy, spadlé stromy, porušená vozovka, nulová infrastruktura…)
• rozlohou rozsáhlé problematické zóny (staticky narušené a strukturálně zničené budovy, zaplavené oblasti kvůli narušenému vodovodu…) se dají velmi přesně zakreslit pomocí umístnění lokátoru do vozidla, které konkrétní oblast fyzicky objede a tím ji do vrstvy i přesně zakreslí
• jednoduchá fotodokumentace před, během a po zásahu – lepši zhodnocení poškozeného majetku, či evidence a reporting ze zásahu
• integrované propojení s live kamerou na dronu nebo helikoptéře může přinášet každému zasahujícímu real-time obraz, který by byl jinak nedosažitelný
• po důkladném zmapování a analýze postižené oblasti nám systém ukáže, kde je ideální budovat dočasná krizová koordinační centra a také permanentní krizové štáby
• význam systému přetrvává i po rozsáhlé katastrofě – příkladem může být mapování nové zástavby a infrastruktury, mapování a analýza migrace obyvatelstva v rámci postižené oblasti, WASH, koordinace humanitárních pracovníků a zajištění jejich bezpečnosti prostřednictvím trackingu a dalších pokročilých funkcí, které GINA poskytuje

V posledních 5 letech jsem měl tu možnost se účastnit, nahlížet a podílet se na nejrozsáhlejších humanitárních projektech záchranného (krizového) plánovaní pro Haiti. S odstupem casu si dovolím říct, že největším problémem, a to od samotného prvopočátku, byla koordinace všech organizací (ziskových a také neziskových), sdíleni informaci a okamžité vyhodnocovaní v oblastech zasažených humanitární krizí.

Na tuto skutečnost bylo několikrát poukazováno kanceláří EU (European Commision Humanitarian Office and Civil Protection – ECHO) a humanitárním organizacím to bylo také tvrdě vytýkáno. Tyto operační chyby se ale bohužel globálně opakuji i dnes, přičemž po mých zkušenostech se systémem GINA komplexní řešení již existuje,

řekl k systému GINA Marek Plesingr, mezinárodní bezpečnostní manažer.