Stany pro Jadernou elektrárnu Temelín poskytnou zázemí pro vybavení havarijního štábu či zasahujících jednotek

Rozsáhlou část jižních Čech zpustošila přírodní pohroma, která ovlivnila i Jadernou elektrárnu Temelín. Její havarijní řídící středisko je nedostupné, nebo neobyvatelné, vybraní zaměstnanci se ale zároveň nemohou dostat do záložního štábu v Českých Budějovicích. Zhruba tak vypadá jedna z obtížně představitelných situací, kterou se ale musejí představitelé jaderných elektráren zabývat. Součástí řešení by byly i speciální stany, které v těchto dnech energetici přebírají.

Je možné je nafouknout za necelých pět minut, vejde se do nich třeba základní vybavení havarijního štábu, nebo zasahujících jednotek. Jsou tepelně izolované a připravené na teploty od mínus třiceti do plus šedesáti stupňů Celsia, vichřici, nebo zatížení sněhem. Tak vypadá šestice charakteristicky oranžových stanů, které zakoupila společnost ČEZ v návaznosti na opatření vyplývající z evropských zátěžových testů.

Věřím, že je nikdy doopravdy potřebovat nebudeme. Ve skladech ale ležet nebudou, samozřejmě s nimi budeme cvičit. Úroveň bezpečnosti a připravenosti, i na velmi nepravděpodobné situace, je totiž nutné stále zvyšovat. A stany jsou jedním ze střípků mozaiky praktických opatření, které realizujeme,

odůvodňuje netradiční nákup ředitelka bezpečnosti Skupiny ČEZ Iva Kubáňová.

Šest nafukovacích stanů, každý o rozloze necelých padesát metrů čtverečních, se rovnoměrně rozdělí mezi obě české jaderné elektrárny. Jde o kompletně české výrobky, které v různých modifikacích používají záchranáři, nebo armáda. Jsou připraveny na to, aby pojaly desítky lidí na delší dobu. Na starost je dostanou hasičské jednotky, které jsou umístěné přímo na elektrárnách.

Nedílnou součástí jejich vybavení je elektrocentrála, výkonné topení, osvětlení i klimatizace. To vše se přitom bez problémů vejde i do menší dodávky a unesou to čtyři lidé,

popisuje vybavení posledního přírůstku hasičského vybavení manažer Útvaru požární ochrana a havarijní připravenost Ivo Novotný.

Doplnění hasičského vybavení patří mezi opatření nepřímo navazující na takzvané stress-testy přijaté Evropskou komisí po událostech v japonské Fukušimě. Temelín v jejich rámci mimo jiné rozšířil způsoby chlazení reaktoru, přidal další nezávislé zdroje elektřiny, nebo zvýšil počet zařízení na likvidaci vodíku v budově chránící reaktor. Všechna opatření jsou zaměřena mimo jiné i na to, aby jaderná elektrárna zvládala mimořádné přírodní pohromy po nejméně tři dny úplně sama, bez jakékoliv pomoci zvenčí.

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila první elektřinu v prosinci 2000. V současnosti je největším zdrojem výroby elektřiny v České republice. Svojí bezpečnou a bezemisní produkcí kryje pětinu české spotřeby. V roce 2014 vyrobila 14,95 miliard kWh elektrické energie. Jižní Čechy by s elektřinou z Temelína vydržely téměř 3,5 roku, českým domácnostem by stačila na celý rok.