Hasiči v Hradci Králové si vyzkoušeli netradiční použití dýchací techniky, pod vodní hladinou

Královéhradečtí hasiči si vyzkoušeli pohyb a orientaci v zásahovém oděvu a dýchacím přístroji pod vodní hladinou. Cílem výcviku bylo v první řadě ověřit funkci dýchacího přístroje při náhodném pádu zasahujícího do vody a ponoření pod vodní hladinu, tedy simulovat situaci, kdy se hasič při zásahu v dýchací technice neočekávaně ocitne ve vodě.

Takovou situaci si lze představit například při požáru poblíž vodních toků, hausbótů a různých plavidel, ale například i při úniku nebezpečných látek a pádu do záchytných jímek technologií apod.

Pro simulaci reálné situace byli hasiči oblečeni do kompletního zásahového oděvu včetně přilby a bot. Pro výcvik byly použity dýchací přístroje modelové řady Pluto 300 s oběma typy dodávaných masek (Spiromatic a Spiromatic S), a to jak s náhlavním křížem tak i s kandahárem.

Masky s plicní automatikou jsou vyráběny jedním z předních světových výrobců dýchací a potápěčské techniky společností INTERSPIRO. Výrobce dýchacího přístroje uvádí, že jeho konstrukce umožňuje bezchybnou funkci i při ponoření pod vodní hladinu do jednoho metru. Dále ovšem upozorňuje, že tento typ přístroje není konstruován jako potápěčský.

Výcvik probíhal za asistence potápěčské skupiny z centrální stanice Hradec Králové a tak dalším krokem bylo vyzkoušet, kolik toho dýchací přístroj umožňuje a jaké jsou jeho hranice použitelnosti.

S dýchacím přístrojem se nedá potopit do větší hloubky z důvodu chybějícího závaží, toto velmi komplikuje i použití kompozitové lahve, se kterou je potopení prakticky nemožné. Po takovémto nestandardním použití je poté třeba udělat důkladnou údržbu a kontrolu celého dýchacího přístroje se zaměřením na odstranění veškeré vody a vlhkosti.

Na hasiče, který se při zásahu nečekaně ocitne pod vodou působí celá řada faktorů, mezi nimiž je především stres z neznámé situace, pádu do vody, chlad a ztráta orientace. Pokud je zásahový oděv udržován dle pokynů výrobce, není úplné promočení okamžité, ale chvíli trvá než chladná voda pronikne k pokožce hasiče.

Tato skutečnost dává krátký čas na získání orientace a zklidnění osoby. Základní funkce dýchacího přístroje zůstává zachována i v této situaci, pokud tedy nedojde při pádu k sejmutí masky nebo si ji uživatel nesundá sám.

V případě, že je na masce použito náhlavního kříže voda při pádu nevnikne pod masku a velmi dobře těsní i přes nasazenou kuklu. Při použití masky s kandahárem byl únik vzduchu nesrovnatelně vyšší a uchycení masky k přilbě bránilo uživateli zaklonit hlavu, tedy podívat se nad vodní hladinu a získat tak přehled o celkové situaci.

Tento výcvik ukázal, že i s nasazeným dýchacím přístrojem se dá dobře plavat. Obličej je chráněný před vodou maskou s přívodem vzduchu, což pomáhá ke zvládnutí této stresové situace. Po uplynutí zhruba dvou minut dojte k úplnému promočení zásahového oděvu a pohyb hasiče je tak komplikovaný velkou hmotností zásahového oděvu, bot a přilby.

Velkým pomocníkem je pak i použití kompozitové tlakové lahve, v tomto případě je velmi obtížné se potopit do hloubky větší než půl metru.