Univerzita vyprošťování – část 2

Zajištění vozidel proti požáru, úniku pohonných hmot, pohybu či pádu. Zajištění vyprošťované osoby.

Po delší době se vrací seriál o vyprošťování osob z havarovaných vozidel a zásazích dopravních nehod vůbec. V této části se budeme věnovat zajištění vozidel. Dá se rozdělit do několika částí.

1. zajištění pacienta

Zajištění zraněné osoby je důležitou činností hasičů. Pokud není na místě lékař či posádka ZS musí hasiči provést zajištění životních funkcí zachraňované osoby. Před vyprošťováním je také nutné zajistit osoby krčními límci protože poranění krční páteře je jedním z nejrizikovějších zranění. Více seriál První pomoc.

2. zajištění vozidla proti požáru a úniku PHM a provozních náplní.

Tady existuje standartní postup který asi většina z Vás už zná, takže jen krátce. Při každé nehodě hrozí zahoření které většinou vychází od autobaterie, takže je nutné ji odpojit od elektrických rozvodů auta. Buď se odšroubují kontakty normálně klíčem (na většinu aut stačí stranový 13/14) nebo při poškození či zanesení kontaktů se použijí např. pákové nůžky a přestřihnou se kabely. Většina aut (až na vyjímky jako staré škodovky) má baterii v motorové části, některé (např. dodávky) pod předními sedačkami a auta typu Š 105/120 za zadními sedačkami. Na zachycení provozních náplní má většina hasičských aut ve výbavě záchytné vany, už vyteklé PHM se zasypou sorbentem. Doporučuji zasypání provádět před zahájením nebo současně s vyprošťovacími prácemi protože šlapat v rozlitém oleji není nejen nic příjemného a hlavně hrozí úraz zasahujících hasičů. Je také dobré připravit na místo zásahu proud z vysokotlaku nebo aspoň hasicí přístroj.

3. zajištění auta proti pohybu.

Existuje mnoho způsobů jak zajistit auto proti pohybu. Popravdě u ostrého zásahu se většinou nezajišťují vůbec, ale to podle mne není nejlepší. Samozřejmě pokud vůz „sedí na ráfcích“ tak se asi už nikam nepohne, ale stále má volný pohyb na tlumičích a to může ohrozit zraněnou osobu, zvláště při poranění krční páteře se rizikovým stává každý pohyb. Lze použít mnoha pomůcek. Nejčastějšími jsou různé dřevěné klíny, špalky apod. Tam ovšem hrozí že, zvláště pokud jsou naskládány na sebe, klíny vypadnou. Pak se používají na koleně vyrobené přípravky. Ve fotogalerii jsou např schodovité klíny které lze použít na všechny osobní vozy a jsou velmi stabilní. Lze je použít i když je auto na střeše či na boku. Jinde si vyrobili „zasouvací klíny“ složené z několika dřevěných desek na sobě. Ty se zasunou pod auto (desky které se nevejdou zůstanou mimo vůz) a není nutné s vozem nijak hýbat aby se mohl zaklínovat. Existují i originální provedení od různých výrobců (LUKAS,Holmatro atd.) ovšem u nás většinou finančně nedostupné. Použít lze i vzduchové vaky, těch ovšem většinou není dostatek (na vozech bývají dva až tři) a osobně si myslím že nemají takovou stabilitu jako klíny. Na to aby auto nepopojelo stačí např plastové klíny které se dají koupit za pár korun.

Horší případ nastane když je auto na boku či na střeše. To už se zajistit musí a opět to lze provést několika způsoby. Jedním z nejbezpečnějších je zaklínování a vyvázání k pevné překážce (svodidla, hasičské auto apod.) pomocí lezeckých či ocelových (navijáky) lan nebo kurtů. Někoho by možná mohlo napadnout shodit ho na kola, to však nemohu v žádném případě doporučit, ohrozíte zachraňované osoby ! Lze použít i hydraulické hevery, nebo rozpínací hydraulické tyče (vyrábí např. Holmatro rozpětí až 3 metry). Systém kdy jeden hasič drží auto a ostatní pracují je šílenost (ale i s tím jsem se setkal) protože Vám určitě dojde že váhu vozu nemůže při pohybu jeden člověk udržet.

4.zajištění vozidla proti pádu.

Někdy se stane že auto po nehodě skončí někde na svahu či visí částečně z mostu apod. Zde je jištění jednoduché. Musíte auto vyvázat k pevné překážce. Tím mohou být svodidla (přesvědčte se o jejich stavu), velký strom, hasičské auto (ne malé RZA to by šlo také dolů), prostě cokoliv pevného (v případě nouze bych se nebál i zastavit nějaký kamion a použil ho k vyvázání auta). Nevhodné jsou třeba betonové patníky, protože jsou jen kousek v zemi a vytrhnou se. Při použití klasických lezeckých lan počítejte s jejich nosností, nejsou stavěna na zachycení pádu několikasetkilového auta, lepší je použít ocelová lana (např. navijáky na zásahových vozech), nebo navijáky vyprošťovacích jeřábů (udrží až desítky tun).

Závěrem bych řekl že na zajištění aut při nehodách se často zapomíná, tím se ovšem ohrožují jak vyprošťované osoby tak zasahující hasiči. Seznámil jsem se např. s anglickým systémem kdy je vše podřízeno pacientovi a jeho bezpečí. Zajištění auta proti jakémukoliv pohybu je zde první a základní činností jednotky a není možné začít vyprošťování pokud není auto dokonale zajištěno a pacient ochráněn proti jakémukoliv nežádoucímu pohybu. Vyproštění trvá sice o něco déle, ale za maximální bezpečnosti zraněného. Samozřejmě nejsem vševěd takže pokud používáte nějaký zajímavý sytém napište nám.

V příští části se budeme věnovat airbagům protože i když zachrání život představují značné riziko pro zasahující hasiče.