Nejen lidské, ale i životy zvířat zachraňovali elektrárenští hasiči

Profesionální hasiči z Elektráren Tušimice a Prunéřov Skupiny ČEZ vyjížděli od 1. ledna do 9. července letošního roku k 198 zásahům. Vesměs se jednalo o výjezdy technického rázu. V rámci Integrovaného záchranného systému Ústeckého kraje pomáhali svým kolegům z okresu Chomutov v 8 případech.

„Hasiči z Elektrárny Tušimice vyjížděli ke 126 případům, z toho dvakrát pro integrovaný záchranný systém. Kolegové z Prunéřova mají na svém kontě 72 výjezdů, z toho 6 v rámci integrovaného záchranného systému,“ upřesnil Luboš Lorenz z Hasičského záchranného sboru klasické energetiky, velitel pobočné stanice Elektráren Tušimice a Prunéřov. Jak dodal, mimo lokality elektráren zasahovali hlavně u dopravních nehod na silnici I/13 mezi Chomutovem a Kláštercem nad Ohří, na kterou v případě potřeby vyjíždějí a se svojí technikou zasahují právě prunéřovští hasiči. Tušimičtí hasiči zase vyjížděli ke kolizím na silnici II/568, která vede z Kadaně kolem Nechranické přehrady do Chomutova.

Prunéřovští mají za sebou i výjezd do Klášterce nad Ohří k hořícímu dřevěnému objektu známému jako Korea. „Byli tam jako jedni z prvních a po prvozásahu se vrátili zpět na základnu. Naším prvořadým úkolem je totiž být k dispozici takzvaně doma, tedy v elektrárnách. Pokud jsme požádáni o pomoc dispečinkem integrovaného záchranného systému, jsme na místě jen vždy po dobu nezbytně nutnou, pak předáme lokalizované místo kolegům a vracíme se zpět na základnu,“ poznamenal k tomu Luboš Lorenz. Na domácí půdě v případě požáru zasahovali v prvním pololetí letošního roku elektrárenští hasiči dvakrát. Nejednalo se ovšem o nic vážného. „V obou případech to byl v Prunéřově jen žhnoucí uhelný prach, zaznamenaný elektrickou požární signalizací. Jeho uhasení bylo otázkou několika minut,“ podotkl Luboš Lorenz.

Elektrická požární signalizace, která reaguje na sebemenší změnu teploty, byla příčinou celkem 90 výjezdů, naštěstí se krom výše uvedených jednalo jen o plané poplachy. V sedmnácti případech asistovali hasiči při nebezpečných pracích, během nichž se používá otevřený plamen při pálení, svařování či řezání armatur. První pomoc poskytovali čtyřikrát, jednalo se buď o epileptické záchvaty nebo infarkt.

Zbylé výjezdy v obou elektrárnách jsou evidovány jako ostatní zásahy. Vzhledem k charakteristice elektrárenského provozu se většinou jednalo o technickou či technologickou pomoc, například čerpání vody, splachování uhelného prachu, čištění potrubí či likvidaci úniku oleje. Patří mezi ně ovšem i prohlídky hydrantů a únikových cest. „Bezesporu nejzajímavější zásah se udál 17. února, kdy jsme na jezírku v areálu prunéřovské elektrárny zachraňovali dvě zamrzlé labutě. Obě se podařilo z tenkého ledu vysekat, následně byly prohlédnuty a vypuštěny do volné přírody,“ uzavřel poněkud kuriózním případem dosavadní letošní bilanci hasičů z Elektráren Tušimice a Prunéřov jejich velitel Luboš Lorenz.

Profesionální hasičské jednotky jsou začleněny do vnitřní organizační struktury Elektráren Tušimice a Prunéřov od samého začátku. V současné době v Elektrárnách Prunéřov působí 20 a v Tušimicích 19 hasičů. Všichni jsou v pohotovosti čtyřiadvacet hodin denně, přičemž čtyři směny se střídají vždy po dvanácti hodinách. V praxi to znamená, že ve službě je vždy pět hasičů, včetně velitele směny. Na každé elektrárně mají hasiči dvě cisterny a jedno speciální auto vybavené na likvidaci následků dopravních nehod, včetně poskytnutí první předlékařské pomoci zraněným osobám. Všichni elektrárenští hasiči mají za sebou tvrdý výcvik, nejrůznější školení a proškolování. Proto dokáží poskytnout předlékařskou pomoc zraněným osobám, pohybovat se ve výškách nebo zasahovat v protichemických oblecích a podobně.

V rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ působí v současné době jeden velký profesionální útvar Hasičského záchranného sboru. Kromě elektráren Tušimice a Prunéřov, které tvoří jednu stanici, jsou další v elektrárnách Mělník, Chvaletice, Dětmarovice, Tisová a Počerady. Hasiči v prvních dvou zmíněných elektrárnách se přitom spojili pod jedno vedení od 1.9. 2006. Snížily se tím nejen náklady na provoz jednotek, ale zlepšila se i koordinace při používání rozličné techniky. Například mají společný takzvaný protiplyn, což je nejen kompresor pro plnění vzduchových lahví, ale i PC, který je pro kontrolu po použití protichemických oděvů a dýchací techniky.

Bez zajímavosti není ani to, že do celorepublikové působnosti profesionálních hasičů z elektráren spadá i Vltavská kaskáda, na níž má Skupina ČEZ vodní elektrárny. Tam vyjíždějí, pokud je zapotřebí použít norné stěny. Během jakéhokoliv zásahu na vodní hladině či jejím okolí se pak na místě dle potřeby střídají.

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ

-swo-