S čím jezdili pražští hasiči

Od moderní techniky si odskočíme k té kterou pražští hasiči používali v počátcích sboru.

Pro obec to nebylo nic laciného pořídit si hasičku neboli motorovou stříkačku, nebo pro větší města park vozů se speciální výzbrojí. Sama Praha na tom nebývala příliš slavně. Ke zřízení první požární zálohy v Praze bylo sice přikročeno již v roce 1821, ale sestávala jenom z určitého počtu jednotlivců, zaměstnaných v různých řemeslech a byla pohotovostí jenom v čase nočním. Teprve v roce 1848 byla rozvířena otázka zřízení stálé požární pohotovosti, jež byla uskutečněna o pět let později. Tím byl položen základ k utvoření placeného Hasičského sboru hl. m. Prahy.
O tom, jak to vypadalo v Praze ve dvacátých letech, v počátcích samostatné republiky, hovoří dobový list:

„Konec roku 1918 zastihl náš placený hasičský sbor pro Prahu I.-VIII. v poměrech nevyhovujících. Obec měla jen čtyři hasičská vozidla. Po jednom voze měly Královské Vinohrady a Smíchov, avšak celá ostatní velká Praha používala vesměs jenom potahů koňských pro dopravu strojů a zařízení hasebních. Jenom jedna však ze šesti Hasičských strážnic měla dopravní automobily. U těch ostatních bylo neustále v pohotovosti patnáct párů koní a čekalo nečinně na tehdy dosti řídké případy ohně.
Ke konci roku 1919 shledány byly poměry neudržitelnými a v čelo reorganizovaného sboru byl prvně postaven technik – ing. O. Uher. Ten přistoupil rázně k návrhům na modernizaci a zejména motorisaci služby hasičské.

Nákladem 750 000 korun českých byl tedy upraven bývalý Novoměstský dvůr v Sokolské ulici na ustřední Hasičskou stanici. K automobilisaci vedly tedy pak jak důvody větší pohotovosti vozidel, tak úvahy ekonomické. Jen náklady na vydržování koňských potahů činily přes tři čtvrtě milionu korun ročně, avšak z finančních důvodů šetřilo se dále na nákupu automobilů a teprve v roce 1926, kdy byla centrální stanice konečně uvedena do provozu, byl také vyřazen poslední pár koní z placené hasičské služby pražské …“

"Aby bylo patrno, jak pomalu se zde prosazovala myšlenka automobilisace, uvádíme tu přehled nákupů v jednotlivých letech:
1922 – zakoupeny byly dvě automobilové stříkačky Praga a jedna L&K-Čermák a zadána též rekonstrukce tří parních stříkaček anglických na podvozcích automobilů Berliet.

1923 – zakoupena byla další stříkačka na voze Praga, přívěsné dvoukolové stříkačky Čermák a dopravní vůz Delahaye pro mužstvo.

1924 – provedena zde byla rekonstrukce staré chemické stříkačky voznicové na podvozek automobilový a poté zakoupen tahač Chenard-Walcker.

1925 – dodán byl tak dlouho žádaný automobilový žebřík rotační.

1926 – opatřen zde byl jeden automobil nákladní 10t pro opatřování propadlin uličních, dvoukolové pumpy přívěsné firem Smekal a Ebert. Zakoupena byla též chemická pěnová dvoukolová stříkačka Knock-Out od firmy Tank.

1927 – dodán byl prvý rekvisitní vůz, na kterém veškeré nářadí dýchací i oživovací přístroje, osvětlovací zařízení,
masky, lékárna a vyživovací souprava s větší zásobou hadic bude dopravována ke všem velkým ohňům. Také zakoupena byla trojkolka s přívěsným vozem pro službu dozorčí a jiné výkony. Firmou Škoda byl dodán nový automobil dopravní pro jízdy do vzdálenějších obcí. Motorová dvojkolka byla zavedena jako význačný doplněk ve formě vysílání stráží. Stanice v Praze VIII jest pamětihodná tím, že má pro účely akční na řece motorový člun hasičský s veškerým výstrojem. V hasičské stanici v Holešovicích garážuje automobilní stříkačka Praga 35HP, na Smíchově pak také dopravní automobil RAF35 HP.

Zdroj: Fire Truck Toys