Pražské hasičárny pohledem z družice I.

Přinášíme vám díky programům Google Earth a fotomapám portálu Seznam.cz netradiční satelitní pohled na požární stanice profesionálních pražských hasičských záchranných sborů. V první ze dvou části představujeme stanice HZS hl.m. Prahy, ve druhé budou stanice pražských HZS podniků.

Za pomoci programu Google Earth, který umožňuje sledovat netradiční a velmi podrobné snímky celé zeměkoule z pohledu družice a také díky fotomapám portálu Seznam.cz, resp. Mapy.cz, vám představujeme požární stanice pražských profesionálních hasičských záchranných sborů. Největší zastoupení má pochopitelně HZS hl.m. Prahy, který je prezentován desítkou současných stanic, vy jich však uvidíte jedenáct, ale stanice HS-9 loď již de facto neexistuje. Na druhém místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, tedy HZS DP, a.s., ti mají na území hlavního města požární stanice hned tři. Po nich je na řadě HZS Letiště Praha, který má dnes stanice dvě. Pak jsou ostatní HZS podniků jako např. profesionální hasiči Správy železniční dopravní cesty, dříve HZS Českých drah Praha, hasiči gumárenského podniku Mitas a dále ještě letištní hasiči kbelského vojenského aerodromu a v neposlední řadě i HZS České televize se sídlem na Kavčích horách. V Praze najdeme samozřejmě ještě další podnikové profesionální jednotky, své hasiče má třeba Kongresové centrum, nemocnice Homolka atd. Ty však nemají klasické požární stanice a techniku. V hlavním městě bývalo podnikových sborů mnoho, avšak po revoluci jich valná většina zanikla spolu se svým zřizovatelem. Takové ČKD mělo v Praze několik podniků a skoro v každém byli hasiči, stejně tak např. i masokombináty Písnice či Čakovice apod.<o:p>
</o:p>

V našem satelitním sledování začněme na asi nejznámější pražské hasičárně, tedy na CPS Sokolská / HS-1, která se nachází již více jak 80 let, přesněji od 7. července 1926, na stejné adrese v Sokolské ulici v samotném centru města. Jedná se o bývalý novoměstský obecní dvůr. Pohled z družice na starou městskou zástavbu nenapovídá, že by její velká část prošla za poslední dobu zásadní proměnou. Protože je objekt dislokován ve starých budovách, které obklopuje okolní zástavba, nebylo možné moc laborovat s nějakou ,,extra“ modernizací a tak došlo na sklonku tisíciletí na zbourání starých malých garáží včetně kantýny a místo toho na onom místě uvnitř staničního dvora vyrostla zcela nová budova, ve které jsou garážové prostory pro tři výjezdové CASky, automobilový žebřík a Toyotu s Cobrou, nad tím jsou patrové prostory stráže s kuchyní, ložnicemi, sociálním zařízením, skluzy, výtahem, strážnicemi atd. Hasiči odsud z centrály vyjíždějí na jednu z nejrušnějších pražských ulic.<o:p>

centrála dnes

</o:p>

Od centrály přejděme na stanici s pořadovým číslem 2, tedy Petřiny. Tato stanice HS-2 se nachází na levém břehu Vltavy na jednom z nejstarších pražských sídlišť, podle které ho má i své jméno, tedy Petřiny. Vybodována byla na počátku 70. let minulého století. Z výšky <st1:metricconverter productid=„628 metrů“ w:st=„on“>628 metrů</st1:metricconverter> stavba působí, jako by šlo o trojici budov. V podstatě tomu tak je. Na Heyrovského náměstí 1987 hned u konečné tramvají můžeme spatřit prostorné garáže, za jejíž vraty najdeme dvě CASky prvního výjezdu a další speciální techniku včetně vozidel záchranné služby. Nad garáží je ona trojice budov, každá má svůj účel. Jsou v nich prostory stráže, zázemí protiplynu a také ekonomická administrativa sboru. Mnoho let jsem bydlel ob dvě ulice od petřinské hasičárny, dnes na ní slouží jeden kamarád z dětských let (sloužil tam ještě jeden, ale ten je dnes na operačním v Sokolské).<o:p>

Petřiny dnes </o:p>

Z Petřin a šesté městské části se přesuňme na sousední ,,sedmičku“, kde se nachází dnes nejstarší stanice pražských městských hasičů HS-3 Holešovice na adrese Argentinská 149. Postavena byla během 2. světové války, kdy sboru velel němec Bruno Petersen, plukovník požární policie. Původně to bylo jen dřevěné provizorní řešení, které však funguje téměř v nezměněné podobě zhruba 65 let. Ze vzduchu vidíme velký dvůr s požární technikou a ostatní objekty stanice. Hasiči zde velmi postrádají kvalitní a důstojné zázemí, o nové stanici se hovoří dlouho, ale nejsou peníze. Výjezd zde zajišťují dvě družstva, výšková technika a další vozy. Kromě požární stráže je zde zázemí dílen strojní služby. Zde, podobně jako na centrále, se vyjíždí do velmi frekventované ulice a ostatní řidiči občas přehlédnou poplachový semafor…<o:p>

Holešovice současnosti </o:p>

Opusťme Holešovice a přes celou Prahu se přesuňme na její největší sídliště, tedy Jižní Město. Přesněji do ulice Květnového vítězství 2023, kde je dislokována stanice HS-4 Chodov. Gogole Earth stanici, která pochází z 80. let minulého století, zobrazuje jako krychli, vedle které je postavená věž. Jedná se typickou architekturu té doby. Na stanici jsou k výjezdu připravena dvě požární družstva a další klasická technika. Chodovská jednotka mimo sídliště také často zasahuje na dálnici D1.<o:p>

Chodovská HS dnes </o:p>

Stanice s pořadovým číslem 5 se nachází od konce 70. let ve Strašnicích na ulici Průběžná. HS-5 pohledem z družice vypadá jako obdélník, co má v sobě ještě jeden a navrch kostku. Skutečnost je však jiná, kostka je jen architektonická část budovy, která jí nijak výrazně nepřevyšuje. V tomto ,,obdélníku“ najdeme velmi prostorné garáže pro rozmanitou výjezdovou techniku. Tři CASky prvního výjezdu (jedna záložní), výšková a zdvihací technika, speciální protichemické vozy atd. V patře jsou pak prostory stráže a je zde také stanoviště záchranné služby. Naproti hlavní budově jsou malé garáže. Všemu vévodí veliký dvůr a cvičná věž, vedle které je sportovní areál. Svého času se jednalo o nejmodernější stanic pražských hasičů.<o:p>

Strašnice dnes </o:p>

Číslo 6 má požární stanice Krč, pocházející zhruba z poloviny 70. let. Tvoří jí jakýsi komplex dvojice budov a přízemních garáží, zázemí v ní mají dvě požární družstva, potápěči a pracoviště prevence. HS-6 Krč je dislokována na ulici Na krčské stráni 1366, slovo stráň v názvu ulice není náhodou. Pod dvorem stanice se nachází strmá stráň, odkrývající krčské údolí, což je patrné ze snímku fotomapy na Seznamu.cz. Když se na této stanici natáčel před mnoha lety jeden hudební pořad, nerada na něj jistě vzpomíná jeho moderátorka. Poté, co jí tehdy zde dislokovaný žebřík AZ 46 Simon vyvezl výtahem až nahoru, neudělalo jí to nejlépe… Výška žebříku <st1:metricconverter productid=„46 m“ w:st=„on“>46 m</st1:metricconverter> plus strmý sráz pod ním a jste rázem mnohem, mnohem výše… Krčská stanice se také volně nazývá jako ,,soutěžní“ či ,,sportovní“ a to díky tomu, že právě odtud pochází velké množství hasičských sportovců. Tolik ve stručnosti o šestce, nyní následuje nejmodernější stanice HZS hl.m. Prahy, HS-7 Smíchov.<o:p>

HS 6 </o:p>

Stanice č.7 Smíchov na adrese Jinonická 1220 je v současné době nejmodernější stavbou v užívání pražských hasičů. Svému účelu začala tato na pohled shora ,,krabice“ sloužit na počátku tisíciletí, kdy nahradila další ,,provizorní“ 60. let starou dřevěnou válečnou hasičárnu od Bruno Petersena, jenž byla nedaleko současného objektu. Stanici HS-7 tvoří jedna velká budova jako celek, v přízemí jsou prostorné průjezdné garáže pro dvě CASky prvního výjezdu a další techniku, mimo jiné i pro tzv. Krakena VYA 30. Nad prostorem garáží je dislokována stráž. Hasiči mají k dispozici téměř vše, nač si jen vzpomenout. Perfektní sociální zázemí jim mnozí závidí, hasiči si ho však po x letech strávených v provizorních ,,dřevácích“ opravdu zaslouží. Ke škodě je snad jen to, že se v projektové dokumentaci počítalo s nižší výškou sanitních vozidel, než jaké jsou dnes a také že na stanici není myčka techniky. Přesto se jedná o skvělou a funkční budovu, na kterou je HZS hl.m. Prahy patřičně pyšný. Kromě hasičů a záchranné služby má zde své sídlo i Městská policie a pracoviště prevence. U hlavní budovy je velký dvůr s cvičnou věží.<o:p>

HS 7 Smíchov </o:p>

Ze Smíchova je to relativně nedaleko na zatím nejnovější pražskou hasičskou stanici. Tou je HS-8 Radotín na adrese V Sudech 1. Současná stavba byla dána do provozu v roce 2006, slavnostní otevření proběhlo přesně před dvěma lety, tedy 9.9. 2006. Satelitní snímek nám hasičárnu představuje jako menší komplex několika budov s jednou hlavní, trochu nadneseně vypadající možná jako areál statku či něčeho podobného, myšleno však jen dispozičně. Stanice se nachází na samém okraji hlavního města a člověk si tam připadá tak trochu jako na vesnici. Zvenčí působí vše moderním dojmem a vnitřek vás o tom přesvědčí. Radotínští hasiči si kvalitní zázemí zaslouží stejně jako jejich kolegové ze Smíchova. Původně byla jejich stanice de facto ve stodole a to ani nebyla jejich, patřila místnímu SDH. Víte, že hasiči v Radotíně byli původně profesionální jednotkou Prahy Západ a nikoliv hl.m.? Tou se stali až v roce 1974, když se k Praze Radotín připojil.<o:p>

HS 8 Radotín nyní </o:p>

HS-9 loď. To je již historie. Plovoucí požární stanice na řece Vltavě již de facto zanikla. Dlouhá léta byla ukotvena pod Palackého mostem na smíchovském břehu řeky. Plovoucí ponton, na kterém bylo sociální zázemí sloužících hasičů, u něj požární loď. V devadesátých letech k velkému ,,parníku“ přibyl ještě jeden, menší a to od německých hasičů. Kromě dvojice velkých plavidel byl zde i malý rychlý člun zejména pro záchranu osob. Velkých lodí a to zejména starší z nich, bylo využíváno např. při velkých požárech na nábřeží. Jejich efektivita byla však v posledních letech velmi malá a tak bylo rozhodnuto, že se stanice na řece zruší. V současné době plovoucí hasičárnu i její dvě lodě najdete kotvit v nedalekém Smíchovském ochranném přístavu.<o:p>

bývalá HS 9 loď pod Palackého mostem </o:p>

Z řeky zpět na pevninu a to přes celou Prahu až do Satalic, kde je dislokována požární stanice č.10. Satalická hasičárna HS-10 slouží svému účelu dlouhou řadu let, objekt patří dobrovolným hasičům, kteří ho využívají společně s profesionály. Jedná se klasickou ,,venkovskou“ dvojpodlažní budovu, která na družicovém snímku zcela splývá s okolím. Satalice jsou stejně jako Radotín okrajovou částí Prahy, zde to však vesnici připomíná ještě více. Budova na ulici K Radonicům ukrývá v malé garáži jednu CASku pro družstvo, tatru a žebřík. Nad tím jsou malé prostory stráže. Na pohled je to pomalu takový rodinný barák s velkou garáží dole.<o:p>

HS 10 Satalice </o:p>

Poslední pražskou stanicí je HS-11 Pražský Hrad. Stáří budovy několik staletí opravdu není to pravé pro plnění úkolů HZS v rámci ochrany sídla hlavy státu. Původem podniková, od zhruba poloviny 90. let minulého století městská požární stanice se nenachází v ideálním stavu. Garáže, sociální zázemí stráže, toto vše je nevyhovující. V těchto podmínkách slouží dvě družstva.<o:p>

HS 11 Pražský Hrad </o:p>