Velké cvičení hasičů na zámku v Kroměříži

Dne 22. 9. 2008 v 09:00 hod. bylo vyhlášeno cvičení hasičů na požár střechy zámku v Kroměříži. Objekt mimořádného zájmu ochrany se stal cílem cvičení profesionálních i dobrovolných hasičů, kteří si zde po rekonstrukcích a čtyřech letech mohli znovu společně prověřit možnosti zásahu u požáru.

Dne 22. 9. 2008 v 09:00 hod. bylo vyhlášeno cvičení hasičů na požár střechy zámku v Kroměříži.

Komplex zahrad a zámku v Kroměříži byl právem zařazen od roku 1995 mezi Národní kulturní památky České republiky a od prosince 1998 zapsán na Listinu světového přírodního a kulturní dědictví UNESCO.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou historického města Kroměříže a hlavním magnetem návštěvníků památkové rezervace. Jeho vznik a vývoj je spjat s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13.století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů a sídlem jejich manské organizace.

Objekt mimořádného zájmu ochrany se stal cílem cvičení profesionálních i dobrovolných hasičů, kteří si zde po rekonstrukcích a čtyřech letech mohli znovu společně prověřit možnosti zásahu u požáru.

Po ohlášení fiktivního požáru střechy a půdy na linku 150 byl operačním důstojníkem HZS Zlínského kraje vyhlášen II. stupeň požárního poplachu. Na místo vyjela jednotka profesionálních hasičů z Kroměříže se dvěma cisternami a 30-ti metrovým automobilovým žebříkem. Jednotku doplnily sbory dobrovolných hasičů z Kroměříže, Kvasic, Hulína a Chropyně. V rámci mezikrajské pomoci na místo vyjela i jednotka HZS OLC z Kojetína. Povolaná jednotka z Bílan nedorazila.

Cvičení si kladlo za cíl prověřit celou řadu důležitých faktorů, které mohou ovlivnit případný zásah:

dojezd jednotek požární ochrany

U povolaných jednotek se sledoval čas jejich dojezdu a schopnost vyjet v akceschopném stavu. To se týkalo především jednotek sboru dobrovolných hasičů, u kterých je dopolední čas a dny pracovního týdne často neřešitelným problémem. Z těchto důvodů nakonec nedorazil jen sbor z obce Bílany, což bylo hodnoceno jako úspěch. Jednotka profesionálních hasičů z Kroměříže dorazila na místo jen za tři minuty od výjezdu.

průjezd zásahové techniky

Historické objekty jsou pro průjezd hasičské techniky mnohdy oříškem. Do nádvoří zámku neprojede např. nejvyšší automobilový žebřík Bronto 42, který může svou výškou dosáhnout až na vrchol věže. Menší automobilové žebříky a některé cisterny mohou projet na nádvoří, kde jsou vhodné plochy pro zásah i dostupný hydrant.

dodávka vody

Velmi sledovaný bod cvičení. Hlavní hydrant na nádvoří je schopen poskytovat dostatek vody pro zásah. V případě napojení dalších dvou hydrantů u zámku byl ale zaznamenán výrazný pokles tlaku. Velitel zásahu by problém řešil dostatečným množstvím vyslaných cisteren, jako i možnost využít přírodní vodní zdroj nedalekého jezírka.

dálková vodní doprava

Vnější strany zámku jsou obehnány zvýšenou zahradou, kterou zasahující technika nemůže překonat. Jediným řešením je dálková doprava vody, která se při cvičení také zkoušela. Jednotky dobrovolných hasičů cvičily různá napojení na okolní hydrantovou síť, stejně jako i překonávání výškových rozdílů zástavby.

tlak vody

Cvičení prověřovalo možnost vytlačení dostatečného množství vody na střechu zámku, a to po dobu nejméně třiceti minut z hlavního hydrantu. Druhá část byla zaměřena na dálkovou dodávku vody a zapojení tří vodních proudů. Hasiči zkoušeli použití lafety (vodního děla) z koše na vrcholu automobilového žebříku.

evakuace zaměstnanců

Po ohlášení požáru na tísňovou linku zahájila kastelánka evakuaci všech zaměstnanců a návštěvníků zámku. Do deseti minut se jí podařilo dostat na třicet osob do bezpečí, přestože je zámek rozsáhlý a není v něm instalován žádný varovací systém.

zámek jako objekt zásahu hasičů

Hasiči měli možnost seznámit se s celým objektem zámku, a to z pohledu taktiky zásahu. Rozsáhlý komplex budov, jednotlivá historická stavební řešení a konstrukce. Složitá trámoví střechy a jejich klenby. Orientace v budovách, evakuační schodiště, umístění hasicích přístrojů apod.

zasahující hasiči

Organizace zásahu a činnosti velitele zásahu. Práce jednotlivých sborů zapojených do cvičení. Zásah v dýchací technice, orientace v budovách, vyhodnocení rizik a požární útok. Alternativní zdroje, natažení vnitřního i venkovního vodního vedení.

Celé cvičení pozoroval tým odborníků, kteří budou zjištěné poznatky přenášet do dalších školení hasičů. Podobná cvičení jsou ojedinělá a vždy kladou vysoké nároky na velitele zásahu. Z minulých akcí stojí za zmínku cvičení na hradě Buchlov nebo na Hostýně.

Z historie víme, že poslední skutečný požár střechy řešili hasiči v polovině 90. let min. st., kdy se díky všímavosti tehdejší kastelánky podařilo při odchodu domů zpozorovat kouř na střeše. Požár způsobili svou nedbalostí dělníci, kteří opalovali při rekonstrukci starou barvu plamenem. Rychlým zásahem se zabránilo hrozícím obrovským škodám.

Největší požár celé věže však způsobili úmyslně němečtí vojáci, kteří koncem 2. sv. války ustupovali z Kroměříže.

mjr. Mgr. Bc. Ivo Mitáček
tiskový mluvčí
HZS Zlínského kraje

-kaw-