Prázdninové putování po Itálii
Jak jistě všichni víte, zajímám se především o italské hasiče, a proto jsem ani o těchto letních prázdninách nezahálel. Můj první výlet směřoval do Benátek a druhý do oblasti Abruzzo na palmovou riviéru. Oba výlety se výjimečně vydařili, jak z pohledu relaxace, tak hasičů.
Jak jistě všichni víte, zajímám se především o italské hasiče, a proto jsem ani o těchto letních prázdninách nezahálel. Můj první výlet směřoval do Benátek a druhý do oblasti Abruzzo na palmovou riviéru. Oba výlety se výjimečně vydařili, jak z pohledu relaxace, tak hasičů. Celkem se mi podařilo zdokumentovat 11 hasičských stanic, ve kterých jsem se setkal s velmi vstřícnými kolegy. Rád bych vám přiblížil jeden z mých „vydařených dnů."
Italské regiony Abruzzo a Marche se nacházejí ve střední Itálii. Kdyby tu nebylo mnoho letních a lyžařských letovisek, byly by z pohledu turistiky naprosto bezvýznamné. Proto se sem každoročně sjíždí nespočet turistů z čehož vyplývá zvýšený počet požárů, záchranných akcí a dopravních nehod. V těchto dvou regionech je umístěnmo 46 hasičských stanic a systém PO je na velmi vysoké úrovni.
Již několik hodin po mém příjezdu do letoviska Martinsicuro jsem začal uvažovat o prvním výletu. Hned druhý den ráno jsem využil místního MHD a dojel na nejbližší vlakové nádraží, odkud jsem se vydal do 70km vzdáleného města Pescara. Bohužel jsem podcenil vzdálenost od hlavního nádraží a na Centrální stanici jsem dorazil naprosto uřícený.
Na „Centrále" právě probíhala změna směny, tak jsem se obával odmítnutí. K velkému překvapení jsem byl přijat dvěma veliteli s kterými jsem se dohodl na prohlídce stanice. Následovala prohlídka a focení zásahových vozů, která byla přerušena snídaní, kde jsem dostal pizzu a ledový čaj. Většina hasičů byla zvědavá a stále se mi na něco vyptávali. Hned na snídani jsem pochopil, že moje návštěva bude asi delší než jsem předpokládal, protože mi velitel družstva, Sergio Scarpitti, začal vyprávět o nové základně leteckého oddílu. I já jsem se tedy začal vyptávat na zajímavé informace o této stanici. On odvětil, ať vydržím, že všechno uvidím. Po snídani jsme se vrátili k dofocení techniky.
Na stanici sloužilo 30 hasičů na jedné směně, kteří měli k dispozici velké množství techniky. Jako prvovýjezdová vozidla s osádkou 1+4 zde slouží 2× Mercedes Actros 1841 od italského výrobce BAI (Brescia Anticendio International). Mercedes Atego CAS, Iveco Baribbi 190 CAS, Iveco Eurofire AZ37, dva lesní speciály Man Meccanica a Iveco Turbo s modulem s nádrží na 3000l vody, vyprošťovací vozidlo Astra Cormach, obojživelné vozidlo Iveco 6640G dosahující 70km/h rychlosti a ve vodě až 18km/h, tahač Mercedes Actros sloužící k převozu bagrů a nakladačů, dva karavany 1+6 Iveco sloužící jako podpora mobilní kolony USAR (jen pro zajímavost se těchto karavanů s polní kuchyní v Itálii nachází cca. 80 kusů), zmenšená CAS 1+2 Mitsubishi Canter čekající na zařazení do výjezdu, sanitní vůz Fiat Ducato a mnoho terénních a velitelských automobilů.
Po vyčerpávajícím představení zmíněné techniky Sergio zavolal na letiště, kde mi domluvil návštěvu leteckého oddílu. Vypůjčil si tedy vozidlo Fiat Punto Grande a vyrazili na letiště, kde na nás u postranního vjezdu čekalo další vozidlo a umožnilo nám vjezd.
Jednalo se o Hasičskou stanici speciálního leteckého oddílu, na které slouží 5 příslušníků: 2X pilot, 1X palubní technik a 2× specialista oddílu SAF s klasifikací 2B, který je oprávněn pracovat nad volnou hloubkou pod vrtulníkem. Tito specialisté ze Speleologicko-lezecko-říčního oddílu jsou jedni z nejlépe vycvičených hasičů v Itálii. Na stanici se nachází tři vrtulníky: Augusta Bell AB412 záchrana osob a hašení požárů a 2X Augusta Bell AB206 sloužící jako průzkumné vrtulníky. Tato stanice týdně zasahuje asi u 10 zásahů.
Po návštěvě této stanice mi Sergio ještě odvezl na místní městskou pláž, kde se nachází hasičský bar, který má na starost ministerstvo vnitra. Zde mě pohostili zmrzlinou a nabídkou, že mohu kdykoliv přijít. „Musím ale říci, že od té doby jsem se tam nestavil." Jako završení tohoto dne jsem byl pozván na oběd na již zmíněnou centrální stanici, kde jsem se zdržel až do pozdních odpoledních hodin. Během čekání na oběd jsem na operačním středisku hasičům odprezentoval moje CD s českými hasičskými stanicemi, které jsem jim samozřejmě nechal jako upomínku za jejich ochotu. Po čtyřchodovém obědě mě Sergio nechal odvézt jiným hasičem na vlakové nádraží. Tento den byl pro mě důkazem toho, že mezi námi jsou stále ochotní lidé. Bohužel neumím moc popisovat techniku, ale pokud se zeptáte, tak určitě rád odpovím.
Pro požáry.cz: Josef Rychlý
-swo-