Hadicové oddělení HZS hl.m. Prahy

Po dvou velkých požárech, které v poslední době zasáhly hlavní město jsme se rozhodli vám přinést reportáž, z míst, kam se málo lidí dostane. Zřejmě nikoho nenapadne, jak strastiplná je cesta hasičské hadice, která je použita u požáru a co vše je potřeba udělat k tomu, aby se vrátila zpět na vozidlo.

Začneme historií hadicového oddělení, které sídlí v útrobách hasičské stanice číslo 6 na Krčské stráni. Toto oddělení vzniklo v letech 1976, když se budovala stanice, spuštěno bylo o dva roky později, když postupně začal stoupat počet výjezdů a tím i následná péče hadice. Před tím, než vzniklo hadicové oddělení, se o hadice starala každá stanice sama.

Na tomto oddělení pracují v součastné době tři denní pracovníci, jejímž úkolem je starat se o bezmála 2000 hadic po celé Praze. Ve výbavě mají technický automobil Iveco, kterým se objíždějí stanice a postupně se svážejí a mění špinavé hadice za čisté. Každá hadice má své číslo a tím pádem je snadné dohledat, kde se momentálně nachází. Při přivezení špinavých hadic se nejprve výtahem svezou do suterénu, kde se rozbalí a namočí do žlabu s vodou. Po jejich odmočení – vždy záleží na jejich znečištění – se natáhnou do mycí linky, kde se díky kartáčům a vařicí vodě očistí.

Následně díky důmyslnému kladkovému systému se hadice natáhne do druhého žlabu. Zde se následně provede tlaková zkouška každé hadice, do které je z uzavřeného okruhu napuštěna voda. V případě jakékoli netěsnosti či díry, je hadice označena v místě poruchy a zapsáno její číslo. Poté je z hadice voda vypuštěna a hadice je připojena k vysušovacímu agregátu. Ten hadice suší pomocí teplého vzduchu, který je ohřívám buď pomocí elektrických spirál, nebo pomocí teplé vody.

Sušící kanál má tři patra a součastně může sušit ve třech patrech až 15 hadic najednou. Za den se dají zvládnout 4 várky. Jeden z největších zásahů kde bylo použito velké množství hadic byly povodně v roce 2002, díky kterým hasiči čerpali pražské metro. Z poslední doby to byl požár Průmyslového paláce a samozřejmě Libušské tržnice, při kterém bylo použito zhruba 250 hadic, které jsou v součastné době v hadicovém oddělení připraveny na očistu.

V případě děravé hadice je po usušení odnesena do dílny a následně opravena. Vzhledem k tomu, že každá hadice by měla mít 20 metrů a toleruje se 2–3 m ztráty, tak pokud je hadice kratší, nebo praskne li uprostřed, je z ní udělána plnící – krátká hadice.

I když to vypadá, že práce v hadicovém oddělení není náročná, opak je pravdou. Každá hadice projde rukama hasičů zhruba 10× a to v dost hlučném prostředí, kde dosahuje teplota v létě 45 stupňů C.


Foto vozidla: Hynek Obroučka

-swo-