Finále Dräger ligy T.F.A. 2016 proběhlo v prostředí lázeňských Poděbrad

Mezi množstvím různých hasičských soutěží pořádaných v České republice se loni objevila Dräger liga TFA, která nezaujala jenom tím, že nese jméno globálně zavedené značky, ale že její česká pobočka kromě sponzoringu a podpory regionálních pohárů zároveň plně na své náklady organizuje i její finále.

Pro osvětlení podstaty této myšlenky jsme se zeptali přímo u zdroje, tedy Pavla Hrocha z firmy Dräger. Tak tedy jak a hlavně proč jste se do toho pustili?
Odpověď je jednodušší, než realita…

Jak tomu mám rozumět?
Důvody, které k tomu vedly byly skutečně celkem jednoduché – již několik let podporujeme různé hasičské soutěže a s ohledem na portfolio, které značka Dräger vyrábí jsme se postupně začali víc a víc profilovat na poli TFA. Postupně jsme zaregistrovali, že právě podpora těchto soutěží u nás začíná převažovat ale že zvlášť na poli dobrovolné hasičiny chybí jakési pojítko mezi mnoha jednotlivými lokálními soutěžemi a poháry.

A tak nás po různých neformálních diskusích s jejich organizátory a účastníky napadlo propojit je tak, aby pro nejlepší ze závodníků sezóna neskončila umístěním v lokálním poháru, ale aby měli možnost utkat se nejlepšími kolegy z ostatních podobných soutěží v nějakém finále… To byla ta jednodušší část tohoto „projektu“.

Tak tomu jako organizátoři Iron Firemana celkem rozumíme. Předpokládám, že ve chvíli přechodu od myšlenky k realizaci začalo přituhovat.
Přesně! Naštěstí díky tomu, že je v našem týmu i mezi příznivci značky Dräger dostatek zkušených entuziastů, celé to neusnulo právě v této nejkritičtější fázi.

Pokud se nepletu, tak první ročník proběhl teprve loni?
Ano. A již do prvního ročníku se do Dräger ligy TFA naplno zapojila Šumavská liga, Středočeská liga a Milevský pohár a je třeba zmínit, že jen díky jejich důvěře, vyjádřené participací na lize bylo možné vůbec nějaké finále uspořádat. Finále 2015, které jsme před rokem organizovali s lehkým mrazením v zádech v Říčanech ve spolupráci s místními hasiči, proběhlo nad naše očekávání, ale přesto bylo zároveň i cenným poučením, zdrojem inspirace a zkušeností pro další práci.

Třeba se ukázalo, že pro budoucnost není cestou paralelní závod. I když vše probíhá rychleji, je to z hlediska realizace našich dalších nápadů, které se rodí za pochodu, spíše svazující.

Druhý ročník v letošním roce sice ještě neumožňuje finále Dräger ligy TFA nazývat tradičním, ale přesto již byl zaznamenatelný jistý posun
Pokud to tak bylo vnímatelné i zvenčí, jsme jenom rádi, protože to partě okolo této myšlenky dává smysl pokračovat.

A jaký tedy byl letošní ročník?
Protože participace jednotlivých lokálních pohárů a soutěží (říkáme jim sektorové) je pro tento „projekt“ klíčová, snažili jsme se letos již trochu sjednotit podmínky pro jejich podporu a zároveň od začátku se všemi otevřeně a intenzivně komunikovat na téma samotného finále.

Bez ohledu na to, co si o něm totiž můžeme myslet my, podstatné je, aby bylo atraktivní a důstojnou tečkou celé ligy z pohledu těch nejdůležitějších, tedy závodníků, kvalifikovaných z jednotlivých sektorů.

Takže k finále v Poděbradech?
No jasně. O tom ten rozhovor koneckonců měl být. Tentokrát mu předcházelo na základě loňských zkušeností spousta úvah. Nechci unavovat detaily, takže to podstatné. Po mnoha diskusích s lidmi ze „sektorů“ ale především zkušenými organizátorskými „mazáky“ TFA jsme zvolili trať postavenou pro jednotlivce a dále se rozhodli zařadit prvky, které závod trochu ztíží a zároveň zatraktivní.

Co třeba?
Slovy nejmenované celebrity „by som vypichol dve veci“:

Běh do výškové budovy by měl být standardem, který je dle našeho názoru kořením každého takového závodu (na tom má koneckonců významný inspirační podíl i průkopnický Iron Fireman). Pro zvýšení atraktivity a komplexnosti diváckého zážitku jsme se ale například rozhodli přenést dojmy z cíle mezi diváky „dole“, protože ve výškových stavbách pro ně nezbývá místo. Logickým důsledkem tedy byla cílová kamera a obrazovka umístěná v diváckém prostoru.

Druhou věcí bylo zařazení průlezu polygonem, kde se závodníci již částečně „zmrtvení“ potkali se stísněným prostorem. Dlužno říci, že nad naše očekávání tento prvek žádného z nich nijak nerozhodil, ale přesto chceme na podobné „blbiny“ myslet i v dalších ročnících. O detailech závodu i trati si můžete udělat obrázek z přiložených propozic.

Proč zrovna Poděbrady?
Jednoduchá volba. Parádní a neokoukané prostředí zdejší kolonády se skvělou diváckou kulisou, spojení s oslavou 140 výročí založení místního SDH a plná podpora poděbradské radnice a zvláště pana starosty PhDr. Ladislava Langra, který velmi ochotně vyšel vstříc všem našim výmyslům.

Závěr a nějaké výstupy do budoucna?
Všechny, kteří se na Dräger lize TFA podíleli to něco stálo, ale náš cíl propojit do jakéhosi seriálu lokální, regionální nebo jiné amatérské soutěže a poháry TFA a zakončit vše atraktivním finálovým závodem se zdá být částečně naplněný a proto díky všem, kteří k tomu přispěli!

Kromě naprosto vynikajících závodníků, kteří opět dokázali, že nejsou žádná ořezávátka (zvláště výkony dam mi jako chlapovi drasticky snížily sebevědomí ☺ ) a skvělých diváků, kteří jsou kořením každého závodu musím přiznat naprosto zásadní podíl na úspěšném zvládnutí organizace celého finále Dräger ligy TFA partě z SDH Velké Zboží (zvláště pak rodiny Lokajíčkových) a zkušeného hlavního rozhodčího Vildy Kleina.

Samostatně potom patří velký dík za podporu panu starostovi Langrovi a dále za materiální podporu i nové české firmě VIVOBAR), výrobci vynikajících proteinových a energetických raw food tyčinek.

Takže tedy ještě jednou velký dík našemu Dräger týmu a zároveň všem, kteří do toho s námi šli – bez nich by se nápad zvaný Dräger liga TFA nejenom nezhmotnil, ale nemohl by ani pokračovat do budoucna.