Bez spojení není velení – 1

Úvodní část nového miniseriálu o vysílačkách a komunikaci. Část první aneb Co je co…

Toto je úvodní díl seriálu o radiostanicích, zejména o těch pro zábavu. Ačkoliv to ale tak nevypadá, i ty mohou v případě potřeby dobře posloužit jako pracovní nástroj či dokonce zachránit lidský život.
Profi zařízení jsou trochu jiná kapitola, i když spousta věcí platí povšechně a mnohé radiostanice zatím umožňují využití jak firemního, tak občanského provozu. Je mi jasné, že tyto stránky jsou úzce specializované, ale z vlastní zkušenosti vím, že i mezi hasiči je mnoho uživatelů domácích radiostanic všeho druhu a psát jen o tom, proč vám nefunguje spojení z centrály do auta nemá cenu, to by bylo na pár řádků. Jak říká jeden můj soused, fyzikální zákony platí jenom jednou a mnohé z níže uvedeného platí pro provoz jakýchkoliv radiostanic. Tedy i hasičských. A protože jsou některé díly delší, doporučuji stránku si uložit a číst v offline režimu, jinak se nedoplatíte J. Budu se snažit to psát „v lidovém duchu“, i za cenu značného zobecnění. Pokud něčemu nebudete rozumět, ptejte se v diskusi. Pokud by se někdo divil, proč se tu probírají vysílačky pro širokou veřejnost a ne Matry, Motoroly, Maxony, Bendixy a kdoví, co ještě, tak třeba proto, že dobrovolné sbory na tato rádia prostě nemají a proto si mohou pomoci takto. Ale nebojte se, i na ty Motoroly dojde.

Takže bylo – nebylo…
Když došlo na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století ke změně režimu, přinesla tato událost mimo jiné i výrazné změny v užívání radiostanic „běžným obyvatelstvem“. Dříve totiž směl vlastnit a provozovat soukromé vysílací zařízení (s jistými výjimkami) legálně jen koncesovaný radioamatér, zatímco dnes si může radiostanici pořídit při splnění určitých požadavků úplně každý. Tyto požadavky jsou triviální – musíte jen dodržet podmínky některé z tzv. Generálních licencí pro to kmitočtové pásmo, ve kterém budete vaší radiostanici provozovat. Což zjednodušeně řečeno znamená, že si musíte koupit radiostanici (můžete se setkat s českým označením RDST či anglickým TRX nebo TRCVR), která má homologaci od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pro provoz v České republice a následně dodržovat podmínky pro provoz, specifikované tou kterou Generální licencí. Za provoz RDST na sdílených kmitočtech se neplatí žádné poplatky, o ostatní kmitočty se musí žádat a za jejich používání se platí. Sdílené kmitočty, o kterých bude nadále řeč, jsou proto nazývány sdílené, protože je používá (sdílí) neomezený počet uživatelů. Proto je zde dosti podstatně omezen výkon radiostanic a v mnoha případech je na nich povolen jen provoz ručních (přenosných) RDST bez možnosti k těmto připojit externí anténu (platí pro vysílání, pokud s externí anténou budete jen poslouchat, nikomu to vadit nebude). V některých případech (PMR) je dokonce součástí homologace podmínka, že RDST musí mít anténu neoddělitelně spojenou s tělem radiostanice. Nejznámějším pásmem sdílených kmitočtů je stále tzv. Občanské pásmo (Citizen Band, CB), v poslední době se značně rozšiřují malé staničky pro pásmo PMR (Private Mobile Radio). Homologované RDST pro obě tato pásma můžete používat ve většině evropských států (a za určitých podmínek i jinde), samozřejmě s přihlédnutím ke specifikaci místního radiového provozu. V současné době je v ČR povoleno používat v pásmu CB 80 kanálů (kmitočtů), maximální výkon koncového stupně je omezen na 4W a povolená je tzv. frekvenční modulace (FM). Jsou povoleny pouze antény s vertikální polarizací (tzn. že zářič antény se tyčí vzhůru). Co se týče pásma PMR, zde je povoleno používat 8 kanálů (kmitočtů) s maximálním vyzářeným (!) výkonem 0.5W ERP, ovšem na rozdíl od pásma CB stanice PMR umějí (aspoň ty kvalitnější) používat subtónový skvelč (šumová brána, squelch), který bývá označován zkratkou CTCSS (někdy se, zejména na displeji stanice, setkáte i s označením TSQ, Motorola používá vlastní značení PL – Private Line). Prodejci to ovšem všelijak matlají dohromady ve snaze ošálit zákazníka a počet kanálů násobí počtem subtónů (standardně 38, u některých značek i více) a tak se často u PMR stanic můžete setkat s tím, že obal hrdě hlásí „304 channels“ a podobné žvásty.

Dále se budeme zabývat zejména pásmem CB, vzhledem k jeho legálním možnostem využití pro potřeby tísňového volání (nejsou zde žádná omezení pro připojení externích antén, proto mají stanice relativně největší dosah). Pásmo občanských radiostanic má původ v USA a jistě už každý viděl v nějakém filmu, jak se řidiči kamionů domlouvají vysílačkami mezi sebou, případně s policisty (policie mívá v některých státech ve vozech i tyto stanice a při honičkách na dálnicích často spolupracuje s řidiči kamionů při vytváření silničních bloků). V sedmdesátých letech se tyhle stanice objevily (na poněkud odlišných kmitočtech) i v Evropě a v době, kdy po mobilech nebylo ještě ani vidu, ani slechu, se velmi rychle rozšířily (po pádu železné opony i v její východní části). Radiostanice jako takové jsou povětšinou v provedení „mobil“. Tzn. stanice je navržena prioritně pro vestavbu do vozidla, nemá vlastní napájecí zdroj a je nutno použít buď zdroj externí na 230V či autobaterii. Existují sice i stanice přenosné, či v provedení „stabil“ (s integrovaným napájecím zdrojem), ale přenosky jsou z mnoha důvodů pro provoz na základnovém stanovišti nevhodné (ani v autě to není nic moc) a stabilky jsou zase drahé, minimum jich má českou homologaci a tudíž se u nás téměř vůbec neprodávají. Vzhledem k používanému kmitočtu (pásmo 27 MHz, délka vlny 11m) jsou antény, a to zejména domovní, značně rozměrné, asi nejčastěji používaný druh o vlnové délce 5/8 lambda mívá délku zářiče obvykle přes šest a půl metru, výjimkou ale nejsou ani devítimetrové „sedmiosminy“. Antény na vozidlech obvykle mívají délku kolem 150 cm. Vlastní pásmo se nachází na rozhraní krátkých (KV) a velmi krátkých vln (VKV). Z toho ale vyplývá jistá nestabilita provozních podmínek radiostanice. Ale o tom až příště.

<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1515“ target=>Bez spojení není velení – 2
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1574“ target=>Bez spojení není velení – 3 první část
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1615“ target=>Bez spojení není velení – 3 druhá část
<a href=„https://www.pozary.cz/clanek.asp?id_clanku=1823“ target=>Bez spojení není velení – 4 první část