Čeští hasiči zapojeni do Evropských záchranářských slo­žek

Ondřej Skramlík funkce hasič ,věk 28 let v současné době je nejmladší člen útvaru ve Švýcarském Cernu. Ještě před rokem a půl sloužil v Praze na hasičské stanici na Pražském Smíchově.U hasičů je od roku 1996 a je stále zaměstnán u HZS Praha. Současné pracovní místo hasiče ve Švýcarsku se také dá nazvat „Detašované pracoviště“.Hasičům z Prahy a Ostravy se tak podařilo integrovat se do Evropy mnohem dříve než se to podařilo samotné České republice.

Ondřej Skramlík funkce hasič ,věk 28 let v současné době je nejmladší člen útvaru ve Švýcarském Cernu.
Ještě před rokem a půl sloužil v Praze na hasičské stanici na Pražském Smíchově. U hasičů je od roku 1996 a je stále zaměstnán u HZS Praha. Současné pracovní místo hasiče ve Švýcarsku se také dá nazvat „Detašované pracoviště“.

Hasičům z Prahy a Ostravy se tak podařilo integrovat se do Evropy mnohem dříve než se to podařilo samotné České republice.

Nejprve bych se tě chtěl zeptat asi na tu nejzákladnější otázku související s obdivem a špetkou té České závisti. Kudy vlastně vede cesta do Švýcarska k profesionálním hasičům ?

Začal bych trošku dříve .Měl jsem to štěstí, že jsem se ve škole učil anglicky a francouzsky. No a později v srpnu 2000 přišla na HZS Praha nabídka z CERNu.

Tak jednoduché to asi nebylo, jen tak si vyzvednout přihlášku a začít balit s anglickým slovníkem v kufru ?

To jistě ne . Jak jsem se již zmínil podmínkou přijetí bylo hovořit anglicky a prokázat schopnost komunikovat také ve francouzštině , protože výběr kandidátů probíhal na základě pohovoru v obou těchto jazycích
před výběrovou komisí v Ženevě.

Vzhledem k tomu ,že dnes sedíme v této příjemné kavárně v Ženěvě nikoho nepřekvapí ,že jsi to zvládl na jedničku a jsi spokojen.
Dnes už jo ,ale začátek nebyl zrovna pohodový.

A na jak dlouho jsi získal možnost pracovat v CERNu ?
Jsem tu na tři roky, od února 2001.
V Čechách jsem byl uvolněn na neplacenou zálohu.

Můžeš nás seznámit blíže s projektem CERN ?
CERN je mezinárodni organizace zabývající se výzkumem jaderné fyziky. Kromě toho internet spatřil světlo světa právě zde.Sídlo organizace CERN je v Ženevě, v západní části Švýcarska, přesně na hranicích s
Francii. V jeho areálu leží mnoho experimentálních hal a v podzemí jsou dva kruhové urychlovače částic, z nichž jeden je největší v Evropě o celkovém průměru 22 km.
To vše na náklady 20 evropských zemi, mezi nimi i České republiky. Cely komplex je jako male město ležící napůl ve Švýcarsku a napůl ve Francii a má i zavodni hasičský útvar.

Hasičský záchranný sbor CERNu čítá 60 lidi, z toho 48 hasičů na
výjezdu, rozdělených do 4 směn po dvanácti lidech. Slouží se v cyklu 2 denní 12-hodinové směny, 2 noční a 4 dny volna. Složení je stejné jako cely CERN mezinárodní. Dorozumívací jazyky jsou angličtina a francouzština.

Jak vypadá taková mezinárodní směna ?
Základ směn tvoří dlouholetí zaměstnanci (dnes jim je všem kolem padesáti let), a to asi dvě třetiny všech hasičůjsou francouzi. Bývalí hasiči z Paříže, Marseille a podobně. Zbytek jsou kluci z Finska (5), Anglie (5), Německa (2), Itálie (3), Španělska (1) a z České republiky (1).
Denní směna vypadá následovně: ředitel Španěl, zástupce Nizozemec, instruktor Angličan, operační
asistenti (víceméně preventisté) Čech a Francouz a zbytek denní směny opět výhradně Francouzi. Takže ani jeden Švýcar.

Dříve byl sbor stoprocentně francouzský. Před šesti lety nastala vlna odchodu do výslužby, vedeni se rozhodlo k doplnění kádru mladšími posilami ze sboru jiných členských zemi, kteří přicházejí na tříletý kontrakt.
Zůstáváme dál členy svých domovských sboru, zde jsme jako tzv. „detašovaní“ hasiči. Cela komunita „cizinců“ je mimořádně různorodá, ale držíme pohromadě.

Co je především náplní vaší práce ?
Hlavni pole působnosti hasičského sboru CERNu jsou dvě. Klasická hasičina a záchranná služba. V každé z 12 členných směn slouží tři paramedici, ale jsou zároveň i hasiči.
Ostatní hasiči, včetně nás cizinců musí být školenými „saniťáky“. Tím se dostávám k výcviku. Jakožto členové mezinárodní organizace, máme výhodu v tom, že základní výcvik z České republiky nebo jiných Evropských zemi je zde platný.
To platí i o řidičáku. Všichni jsou držiteli skupiny „C“. Ostatní speciální výcvik musíme podstoupit zde. Takže v prvním roce jsem prosel kurzem pro členy posádky sanitního vozu, lezecky výcvik a radiační kurz.
Vše podle francouzských kriterii, protože drtivá většina hasebního obvodu se nachází na francouzském území.

Co technika a ostatní vybavení ?
Máme k dispozici jeden vůz rychlého zásahu, Fiat Ducato, posádka 1+2. Používá se především na výjezdu typu: alarm požární signalizace, výtahy, a drobné technické zásahy.
Dále jedna CAS, na podvozku Mercedes, dva sanitní vozy, technicky automobil vybaveny vyprošťovací technikou a přenosnými čerpadly a jeden mobilní nosič kontejneru. Vše na podvozku Mercedes.
Obě cisterny mají kabinu pro družstvo 1+2 a k výjezdům jezdily v doprovodu vozu rychlého zásahu.
V současnosti zařazujeme novy mercedes s kabinou pro družstvo, jež nahradí jednu ze starých cisteren, což by melo znamenat návrat ke klasické posádce 1+5. Nosič kontejneru má možnost uložení tří nástaveb: a to nástavba povodňová, chemická a na protiradiační zásahy .

Nezapomenu se zeptat na samotné zásahy ?
Většina výjezdů je na poplachy požární signalizace, následuje množství výjezdů sanitních vozu.
Poměrně časté jsou tzv. „čerpačky“ (čerpání vody) a to diky geografické poloze v rovinatém terénu a v blízkosti četných malých říček a potoků.
Spolupracujeme s hasiči především na francouzské straně hranice, hlavně při zásazích záchranné služby.
Ve velké míře se zde využívá výpočetní technika, jak na ústředně tak i na úrovni administrativní.
Každý příslušník sboru má svou e-mailovou schránku, kam mu chodí všechny zprávy a rozkazy.
Útvar vlastni flashover-simulátor, který využívají i sbory ze zapadni části Švýcarska.

Osobně by mě zajímal rozdíl mezi službou v Praze a u švýcarských hasičů ?
Asi tě hned zaujme začátek směny .Pracovní den začíná trochu rozdílně od služeb v Čechách.
Není zde klasický nástup v garážích nebo na dvoře, ale rozdělení na vozech a denní rozkazy se čtou na
briefingu u kávy a švýcarská káva po ránu je opravdová pochoutka. Teprve potom se odebereme do garáží na kontrolu techniky.
Jiný kraj, jiný mrav.Nefunguje zde takové to vojenské schéma .
Další kuriozitou je, že dojezdové časy jsou ovlivněny ponejvíce dopravní situaci ne ve městě, ale na celnici na švýcarsko-francouzských hranicích. Za den tak přejedeme hranici někdy i patnáctkrát.

Dnes již můžeš srovnávat jak vidíš švýcarského a českého hasiče?
Po stránce vybavení a výcviku čeští hasiči nikterak nezaostávají a někdy jsou technicky i dál .Jediný rozdíl je, ze v Čechách nejsme v takovém rozsahu školeni v oblasti první pomoci.

A finanční rozdíl?
Zde není třeba ani slov .Rozdíl je přinejmenším šokující

To byl jen smutný vtip . Co cizinecká komunita jak se s tím vypořádáváš ?
Přesto, že v práci je hlavním jazykem francouzština, kterou se musíme v bolestech učit, tak my mladší mluvíme mezi sebou hlavně anglicky. Říkám mladší, ale většina „detašovaných“ jsou hasiči ve veku 32–35 let s desetiletou praxi na výjezdu ještě předtím, než přišli do CERNu.

Sám jsem strávil ve Francii jeden čas jako kluk několik měsíců a musím říct ,že Francouzi jsou naprosto odlišný národ od ostatních.Nechtějí mluvit anglicky a těžko se jim člověk dostává pod kůži?
To je pravda a také nejvíce držím „basu“ s Fini , překvapivě mnoho máme s nimi společného. Nejenom hokej a pivo. Angličané a Němci jdou samozřejmě s námi. Přes rozdílnost národních povah tvoříme
společně tak trochu názorovou opozici hasičům z Francie a latinských zemí.
Nikdo z nás nehraje petanque, nepije vino a nemusí mít po obědě siestu. Máme i jiný názor na práci a na výcvik, zatímco Francouzi ztrácí čas v dlouhých diskusích, my si raději sbalíme hadice nebo nosítka a „sjedem“ si to znovu ještě jednou .
Také jsme, myslím si trochu otevřenější k přijímáni jiných metod z ostatních zemi. Francouzi se spíše křečovitě drží svého, ostatní se snaží porovnat co a jak se dělá v Anglii, Finsku, Německu atd.
Finové například mají velmi dobře zakotvený systém sloučeného útvaru hasičů a paramediků, kterému se můžou jinde jen učit. A také se učí.


Co tvůj český kolega ?
Mirek je hasič z Ostravy, a předtím jsme se vůbec neznali. Slouží na denní směně jako tzv. operační asistent. Víceméně má na starost výcvik dvou ze směn a zčásti prevenci. Protože operační asistenti jsou dva a směny jsou čtyři, tak podle zákonu schválnosti Mirek nemá na starosti zrovna tu směnu
kde sloužím já.

Máš spoustu volného času , jak ho trávíš ?
V době volna bereme Angličany s sebou na hokej a učíme je lyžovat. Na Ženevě je dobré to, ze to není typické švýcarské ani frankofonní město, dobrá třetina obyvatel pochází z ciziny a to ze všech kontinentu. Výsledkem je velmi pestrá mozaika lidi a jazyku. Pro mladé lidi, s dobrodružnou
povahou, jakou hasiči bezesporu mají, ideální místo na práci.

Přejeme mnoho nových zážitků a zdraví v následujících letech na detašovaném pracovišti Ženeva – Švýcarsko


Autor : Jiří Vítek