Členové týmu posttraumatické péče Jihočeského kraje se školili v principech intervenční práce s dětmi

V mrazivých listopadových dnech se 28. – 29. 11. 2016 sešli členové týmu posttraumatické péče ke svojí pravidelné odborné přípravě. Oproti minulým školením jsme se sešli ve vyšším počtu, protože náš tým byl v září 2016 rozšířen o 3 nové členy. Je nás tedy aktuálně celkem 15, přibližuje Tomáš Adámek z HZS Jihočeského kraje.

Jako koncem každého roku v týmu trochu bilancujeme. Udělali jsme si přehled o všech zásazích, ke kterým jsme byli přizváni, abychom u nich poskytovali první psychickou pomoc. Dále jsme si také přiblížili všechny odborné akce, kterých jsme se účastnili jako posluchači nebo jako přednášející.

Ke správnému bilancování patří i výhled do příštích let. K tomu nám pomohl i příspěvek nprap. Mgr. Václava Zíky, který se ve své diplomové práci zaměřil na budoucí vývoj jihočeského hasičského posttraumatického týmu, jehož je sám součástí.

Shodli jsme se na tom, že se dlouhodobě zaměříme na posílení naší činnosti směrem k našim spolupracovnicím a spolupracovníkům, protože jednou z náplní práce člena hasičského týmu posttraumatické péče je poskytování tzv. „kolegiální psychické pomoci“.

Přizpůsobíme k tomu i obsah našich školení, která se v budoucnu nebudou týkat pouze témat spojených výjezdovou intervenční prací u zásahu složek IZS, ale budou také pokrývat témata, se kterými se členové mohou setkat v otázkách svých kolegů, kteří prožívají náročné životní chvíle.

První vlaštovkou byla přednáška o tom, jak vnímají děti partnerské potíže u svých rodičů. Dále jsme se zaměřili na rozdíl mezi zármutkem a traumatem u dětí a dospělých. Na praktických příkladech z intervenční a psychoterapeutické práce jsem se snažil svým členům týmu ukázat odlišný způsob chování zasažených dětí i dospělých.

V části školení zaměřené na intervenční práci u zásahu jsme se zaměřili na poskytování první psychické pomoci dětem. Ze všeho řečeno bych zde shrnul dva principy intervenční práce s dětmi:

Zapoj rodiče do péče o dítě – Bez ohledu na aktuální psychický stav rodiče je vhodné ho při poskytování první psychické pomoci alespoň částečně zapojit do péče o jeho potomky, protože ho tím vracíte zpátky do reality každodenního života. Intervent mu tím také dává najevo, že důvěřuje je schopnostem zvládnout celou událost.

Pečuj jako o dospělého a vnímej, že je dítě – V metodických materiálech o psychosociální pomoci je popsaný princip práce se zasaženými dospělými: „Pečuj jako o dítě a vnímej, že je dospělý“. Přehozením pozic slov dítě a dospělý se podle mého názoru aplikuje tento přístup do intervenční práce s dětmi.

Když vnímáte dítě jako dospělého, tak naplno nasloucháte jeho dětským potřebám a berete jeho způsob reakce na mimořádnou událost s respektem. Když u toho ještě vnímáte, že je to stále dítě, jste k němu citliví a ohleduplní. Domnívám se, že přesně toto zasažené děti potřebují.