THE FIRE BRIGADES UNION Odborový svaz hasičů Velké Británie

Matt Wrack hovořil k hasičům lobujícím před parlamentem kvůli bezpečnosti hasičů, kteří si na tomto shromáždění také připomněli památku hasičů, kteří zahynuli při výkonu služby. V květnu na konferenci FBU zazněl požadavek na provedení průzkumu. Letos v listopadu vydal odborový svaz hasičů zprávu o tomto průzkumu, který ukázal, že v samotném roce 2007, nejhorším od roku 1985, zemřelo při výkonu služby osm hasičů. V posledních pěti letech došlo k prudkému vzestupu počtu úmrtí hasičů.

Počet úmrtí hasičů roste – a měl by být snížen, říká odborový předák. V minulých pěti letech jsme zaznamenali ta nejhorší čísla za dvacet let mezi hasiči v operačním řízení, řekl generální tajemník Matt Wrack.

„Přece máme lepší hasičské stříkačky, lepší vybavení včetně osobního ochranného vybavení. Lépe rozumíme těm mnoha nebezpečím, kterým čelíme. A přinejmenším teoreticky máme lepší operační postupy. Měli bychom proto vidět pokles vážných a smrtelných nehod a měli bychom být schopni takovou tendenci poklesu udržet."

Matt Wrack hovořil k hasičům lobujícím před parlamentem kvůli bezpečnosti hasičů, kteří si na tomto shromáždění také připomněli památku hasičů, kteří zahynuli při výkonu služby.
V květnu na konferenci FBU zazněl požadavek na provedení průzkumu. Letos v listopadu vydal odborový svaz hasičů zprávu o tomto průzkumu, který ukázal, že v samotném roce 2007, nejhorším od roku 1985, zemřelo při výkonu služby osm hasičů. V posledních pěti letech došlo k prudkému vzestupu počtu úmrtí hasičů.

· Během pěti let od roku 2003 zemřelo ve službě přinejmenším 22 hasičů, významně více než v předešlých pěti letech.

· A více hasičů umírá při likvidaci požárů. Od února 1996 až do října 2002 nebyla v Británii zaznamenána žádná úmrtí. Bohužel v posledních pěti letech (2003–2007) přišlo u požárů o život nejméně 13 hasičů.

Mr Wrack poukázal na to, že tato oficiální čísla mohou být podhodnocená. Řekl:

„Předně jsou zde problémy, co se týká vedení záznamů. Oficiální záznamy jsou slátanina. Výzkum šel zpět více než třicet let. Můžeme učinit závěr, že počet úmrtí je podhodnocen. Byla zde malá nebo vůbec žádná analýza vývoje."

V různých částech Spojeného království se k této otázce přistupovalo odlišně. Například ve Skotsku neexistují žádné oficiální záznamy o ve službě zabitých hasičích, kteří pracují na částečný prqacovní úvazek a přitom náš průzkum zjistil, že ve sledovaném období hasiči zahynuli.
A navíc řekl: „Ani infarkty (dokonce ty, ke kterým došlo při likvidaci požáru) ani silniční nehody (dokonce ty, kdy bylo vozidlo na cestě k nehodě) nejsou klasifikovány jako nehody podléhající povinnosti hlášení." Někteří hasiči zemřeli na náhlou srdeční slabost u zásahu nebo na cestě zpět od zásahu.

Je to zcela evidentně širší otázka, která se netýká pouze hasičů. Její závažnost je velká i mimo hasičskou službu. Tisíce pracujících lidí jsou nuceny pro výkon svého povolání řídit vozidla na silnicích nebo cestovat jako pasažéři. Tvrdit, že smrtelné nehody za takových okolností nemají vztah k zaměstnání znamená ignorovat klíčovou a velmi důležitou oblast pracovní bezpečnosti.

Prohlásil, že není možné akceptovat pochybení, kdy nebyla zaznamenávána úmrtí při nehodách, kdy byla hasičská vozidla na cestě k požáru. „Tvrdit, že tohle se také vztahuje na hasiče, kteří jsou ve skutečnosti cvičeni na to, že mohou ignorovat určitá omezení dopravy za určitých okolností, je ignorováním základní oblasti bezpečnosti na pracovišti. Jsme svědky toho, že v období na které jsme se podívali, bylo 29 úmrtí při nehodách na silnicích."

Nedávné poslední statistiky HSE – právě publikované – ukazují velmi závažnou míru růstu smrtelných nehod u všech pracujících a to 0.8 na 100.000 zaměs­tnanců. S použitím oficiálních údajů HSE pro hasičskou službu (které ignorují přinejmenším tři další úmrtí při nehodách), ukazují poslední čísla smrtelný růst nehod v této službě a to 8.5 na 100.000 zaměs­tnanců.

To je dnes více než desetinásobek průměru u všech pracujícících ve Velké Británii.

Zatímco smrtelné úrazy ukazují všeobecně pomalý pokles, jsme znepokojení tím, že hasičská služba jde obráceným směrem.

Jeden, ale nejvíce alarmující fakt se vztahuje na úmrtí při požárech.

V období téměř sedmi let – mezi únorem 1996 a říjnem 2002 – nebyla při požárech zaznamenána žádná úmrtí. Nicméně v pěti letech od roku 2002 do roku 2007 jsme zaznamenali 13 při požáru usmrcených hasičů – nejhorší pětileté údobí v celém třicetiletém sledovaném období. A bylo by to stejně nejhorší pětileté období, dokonce i bez hrozné tragédie v Atherstone-on-Stour v roce 2007.

Připomeneme-li si, že průměrná délka kariéry hasiče byla dosud 30 let, můžeme jasně prohlásit, že jsme v posledních pěti letech zažili nejhorší růst úmrtnosti za celou generaci.

Opravdu doufám, že ve službě není nikdo, ani ve veřejném životě, kdo tvrdí, že zde není nic, co by nás mělo znepokojovat.

Největším nebezpečím čelí hasiči při zásazích; jsou to takové situace, kdy mohou stát tváří v tvář vážnému zranění nebo smrti a proto je nutné zabývat se plánováním této reality od začátku do konce.

Hasiči zachrání každý rok tisíce lidí. Naše údaje ukazují, že jen při požárech v silniční dopravě je to téměř 17.000 za rok (16.744). A toto číslo nezahrnuje mnoho dalších zachráněných jako třeba při zátopách a dalších nehodách.

Tato služba píše úspěšný příběh. Ale zdá se, že ho nikdo jiný nechce říct. Vláda přestala zveřejňovat tyto údaje před šesti lety a tak teď zůstává na FBU, aby je shromažďovala.

V každém případě jsme znepokojení, že zde není žádný systematický přístup, aby se podnikly potřebné kroky ke zlepšení. Je to pravděpodobně nejvýznamnější oblast našeho zájmu. Už jsme na to poměrně dlouho poukazovali a doufáme, že ministři, tvůrci politických rozhodnutí a vedoucí představitelé požární služby na úrovni vlády, Skotské vlády, Welšského shromáždění a Severního Irska začnou naslouchat.

Současná situace v naší službě vede ve zvýšené míře k fragmentaci hasičské a záchranné služby a hasičské profese ve Velké Británii.

Po jedné smrtonosné události máme jeden hasičský záchranný sbor (Londýn), který vyhodnocuje svoje postupy užívání dýchacího přístroje a reviduje tabule pro výpočet bezpečné práce při použití dýchacího přístroje a rozvíjí profesionální vedení a řízení pro bezpečné používání tohoto vybavení.

Proč existuje nesoulad a v některých službách jsou profesionální hasiči posíláni na stanice po dvanácti a jinde vyjíždí k zásahům už pouze po čtyřech týdnech? Proč někde poskytují plánovaný a reálný výcvik zatímco jinde tomu tak není? Tyto rozdílnosti nemohou pokračovat.

Od těch, kteří jsou na vrcholné úrovni ve vládě a v národním shromáždění slyšíme, že klíčovou otázkou naší služby je nezlomnost a odolnost systému, tedy schopnost vypořádat se s velkými zlomy. To zahrnuje, jak jsme viděli, teroristické útoky, velké záplavy nebo další hrozby v důsledku klimatické změny.

Naslouchejte hlasu profesionálů.

Jednou z klíčových výzev pro vládu a další, kteří mají zodpovědnost v této službě je, aby přestali ignorovat zájmy hasičů.

Hasiči jsou odborníci, kteří vykonávají tuto službu ve všech ohledech. Odborový svaz hasičů je hlasem těchto odborníků.

Mluvíme jménem velké většiny uniformovaných hasičů na všech úrovních této služby. Od nejnovějšího účastníka kurzu až po řídící pracovníky.

Mezi členy FBU je velké bohatství technických znalostí, odborností, dovedností a zkušeností a my žádáme – aby se naslouchalo tomuto profesionálnímu hlasu a zájmu těchto profesionálů.

Všechno co hasiči dělají, dělají ve prospěch a pro zajištění bezpečnosti pro veřejnost.

Ta nejlepší a trvající pocta našim mrtvým kolegům je, že se poučíme z těchto hrozných tragedií a budeme podle toho jednat.

Pro OSH přeložil Milan Skalník
převzato z webu www.osh.cz

-kaw-