Náročná čtyřiadvacítka u JSDH Hrušky
Na sobotu 10. 1. 2009 jsme si naplánovali výcvik záchranných a vyprošťovacích prací. Extrémních klimatických podmínek jsme využili k vyzkoušení připravenosti i v takových podmínkách, protože jsme už v uplynulých letech často s naší technikou zasahovali při vyprošťování uváznuté techniky.
V osm hodin ráno, když se osádka vyprošťovacího tanku scházela na hasičské zbrojnici panovala venku teplota 18 stupňů pod nulou.
Okamžitě se započala z přípravou techniky. Nejdříve osádka zapojila baterie, aby se mohly předehřát provozní náplně tanku. Baterie se během zimního období skladují v bezmrazých prostorech, aby se prodloužila jejich životnost. Akceschopnost to nijak neomezuje, jelikož je stejně nutné nejdříve zahřát provozní náplně tanku a montáž baterií je otázkou pár minut.
Než se provozní kapaliny zahřáli na požadovanou teplotu provedlo se bezpečnostní proškolení, následovala pravidelná kontrola a údržba technického automobilu. Velký důraz byl věnován zejména bodům, které mohou při nízkých teplotách způsobovat problémy, zejména při dlouhodobém zásahu (jakoby jsme věděli, co nás v noci čeká).
Po hodině a půl se provozní náplně tanku zahřály a osádky tanku i technického automobilu vyrazily do prostoru, který byl určen pro provádění samotného výcviku.
Nejdříve jsme zkusili jízdní vlastnosti techniky v zasněženém terénu, nafotili několik propagačních fotografií a začali s výcvikem.
Menším navijákem na tanku se přes kladku umístněnou v závěsu technického automobilu vytáhlo tažné lano tanku, až k technickému automobilu. Tažné lano se připojilo k závěsu technického automobilu a zkoušela se funkčnost a schopnosti tažného zařízení. Ukázalo se, že tažné zařízení bez nejmenších problémů technický automobil přitáhne a to i když je zabrzděný a váží bezmála třicet tun. Následně se provedla funkčnost vyprošťovacího zařízení i na technickém automobilu.
Po návratu na hasičskou zbrojnici se provedlo zakonzervování vyprošťovacího tanku. Členové jednotky během odpoledně také absolvovali kondiční jízdy s technickým automobilem, proběhlo zhodnocení předešlého výcviku a pomalu se rozcházeli domů, když v tom se rozezněl zvuk sirény na věži zbrojnice.
Komunikací s operačním na KOPIS v Brně jsme zjistili, že máme vyjet k požáru dřevozpracujícího podniku v sousední obci, v Moravské Nové Vsi.
Za pár minut už jsme seděli v autě a mířili k místu události. Už z dálky byla vidět záře, která nás dovedla na místo.
Jednalo se o požár částečně podsklepeného objektu bývalé pily, v době příjezdu už byl požár rozvinut v plném rozsahu. Hořela celá budova o rozměrech cca 15 × 25 m, střecha a část obvodového zdiva byla zřízená, nebo zřícením hrozila.
Byl nám přidělen úsek na severozápadní straně objektu, kde jsme pomocí technického automobilu osvětlili prostor a zřídili stabilní čerpací stanoviště, ze kterého bylo zásobováno několik bojových proudů na severní a západní straně objektu.
Pro velký rozsah požáru a extrémní klimatické podmínky, kdy už v době příjezdu panoval silný mráz a teplota dále klesala, byl vyhlášen druhý stupeň a povolány další jednotky s velkokapacitními CAS, pro kyvadlovou dopravu vody, protože podzemní hydrant neměl dostatečný výkon.
Na místě tak zasahovali mimo naší jednotky, profesionálové z Břeclavi a jednotky dobrovolných hasičů z Týnce, Tvrdonic, Lanžhota, Staré Břeclavi, Prušánek a Velkých Bílovic.
Zásah se mimo hašení požáru soustředil také na ochranu okolních objektů, protože v těsné blízkosti požářiště stojí administrativní budovy, objekt sýpky a areál další, fungující pily.
Po dvaadvacáté hodině, byly jednotky druhého stupně odeslány na základny. Postupně se vracely i ostatní jednotky, naše jednotka se po krátké pauze vrátila na požářiště, aby po zbytek noci a celý následující den prováděla monitoring a dohašování skrytých ohnisek.
Jednalo se o náročný den, v náročných podmínkách, který pro nás nakonec trval déle než na začátku avizovaných 24 hodin.
Petr Tichý
JSDH Hrušky
-swo-
