Záchranný útvar Hlučín – jeho organizace a úkoly

Jak již bylo na našem webu nejednou zmíněno, ke skladbě Hasičského záchranného sboru ČR přibyl od 1. ledna letošního roku Záchranný útvar HZS ČR s celostátní působností, dislokovaný v moravskoslezském městě Hlučíně. Útvar vznikl přijetím zákona č. 260 ze dne 25. června 2008, kterým se změnil zákon o HZS ČR.

My jsme tento útvar v pátek 23. ledna navštívili společně se štábem pořadu TV Nova – 112, který v Hlučíně natáčel tzv. „spojováky“, což jsou krátké vstupy moderátora Mirka Vaňury, při kterých uvádí následující reportáž, zatímco za jeho zády probíhá určitá dynamická činnost.

Útvar je ve struktuře HZS ČR úplnou novinkou a má celorepublikovou působnost. Jeho úkoly a zaměření se dělí na tři skupiny – záchranné, výcvikové a odborné.

Mezi záchrannou a humanitární činnost patří zejména

vyhledávání, vyprošťování a záchrana osob ze zavalených objektů
záchranné a potápěčské práce na vodě
zemní práce (uvolňování koryt řek, zavalených komunikací apod.)
vyprošťování uvázlé nebo havarované techniky
používání trhaviny k demoličním pracím
provádění radiačního a chemického průzkumu, vytyčování nebezpečných oblastí
dekontaminace osob, techniky, materiálu, terénu
likvidace úniku ropných produktů
sběr a likvidace uhynulých živočichů
evakuace osob, přeprava hospodářských zvířat a materiálu
distribuce pitné vody
zajištění nouzového přežití obyvatel pomocí humanitární základny (300 – 400 osob)

Obnova postižených území

nouzové zásobování elektrickou energií (Blackout)
přečerpávání vody velkokapacitními čerpadly
nouzové zásobování pitnou vodou
zdravotní podpora
nouzové zásobování humanitárním materiálem

Poskytování záchranné a humanitární pomoci v zahraničí

specialisté potápěči – lezci
kynologové
specialisté na trhací práce
zdravotníci
specialisté na Blackout

Výcvikový směr zahrnuje zejména určité moduly vstupní přípravy nových příslušníků HZS, jako jsou:

základní příprava pro práci v hasičských jednotkách
speciální tělesná příprava
chemická příprava
topografická
spojovací
zdravotní a psychologická příprava
řidičské oprávnění typu „C“„D“„E“
školení k získání „ Povolení k řízení služebních vozidel

Záchranný útvar je dále pověřen odbornou přípravou celého HZS v těchto odbornostech:

kynologická
potápěčská
trhací práce
strojní a technická služba

Co se týče organizace výjezdu jednotky záchranného útvaru k zásahu a její předurčenost, má útvar pro výjezd stanoveny časové limity v návaznosti na dobu ohlášení a požadovanou techniku. K zásahu je vyslán na základě požadavku operačního a informačního střediska MV-generálního ředitelství. Pro účely zásahu jsou u záchranného útvaru předurčeny síly a prostředky, které vytváří pohotovostní odřad. Při vyhlášení poplachu odřad vyjíždí z místa své dislokace nejpozději do 60 minut v průběhu každého dne. Síly a prostředky záchranného útvaru vysílané na místo zásahu mimo pohotovostní odřad vyjíždí z místa své dislokace nejpozději do:

24 hodin, pokud k výzvě k výjezdu dojde v pracovní den v době od 16,00 do 07,00 hodin, ve svátek, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, přičemž generální ředitel HZS ČR může rozhodnout o zkrácení uvedené doby nařízením pohotovosti pro vybranou organizační součást záchranného útvaru jako preventivní opatření při hrozící nebo probíhající mimořádné události, kterou HZS ČR řeší
60 minut, pokud k výzvě k výjezdu dojde v pracovní den v době od 07.00 do 16.00 hodin a jde o výjezd celé četynebo celého odřadu
30 minut, pokud k výzvě k výjezdu dojde v pracovní den v době od 07.00 do 16.00 hodin a jde o výjezd jednotlivé techniky s osádkou

Struktura útvaru je relativně rozsáhlá. V jejím čele stojí velitel, na jehož úrovni se ještě nachází pracoviště interního auditu a kontroly. Pod něj (velitele - pozn. red.) spadají čtyři jednotlivé úseky – kancelář velitele, odbor přípravy a výkonu služby, úsek pro ekonomiku a úsek pro záchrannou činnost. Samotná kancelář velitele zahrnuje organizační a právní oddělení, oddělení personální a PaM a školící a výcvikové středisko Hať, které v dobách minulých sloužilo jako ubytovna pro vojáky z povolání ze vzdálenějších končin nebo pro ty, kteří byli u útvaru na služební cestě.

Odbor přípravy a výkonu služby se dělí na čtyři oddělení – oddělení plánování a služeb, oddělení speciálních služeb (strojně-technická, potápěčská, kynologická a pyrotechnická), oddělení vzdělávání (pracoviště základního výcviku, autoškola, pracoviště odborné přípravy) a oddělení KIS.

Úsek pro ekonomiku pak zahrnuje odbor provozní a správy majetku (správa nemovitého majetku, movitého majetku, evidence majetku a sklad), dále odbor služeb (oddělení strojní služby, pod něhož spadá pracoviště dílen a pracoviště stravovacích služeb) a finanční oddělení.

Pro vás zřejmě nejzajímavějším úsekem je úsek pro záchrannou činnost. Ten v sobě zahrnuje veškerou represivní část Záchranného útvaru. Dělí se na rotu zemních a záchranných prací, rotu chemickou a speciální a rotu podpory. Tato struktura se velmi podobá organizaci původního vojenského záchranného útvaru. Do roty zemních a záchranných prací spadá četa zemních prací, četa trhacích prací a četa vyprošťovacích prací. Rota chemická a speciální se dělí na družstvo chemického průzkumu, četu dekontaminace techniky, četu dekontaminace osob a četu speciální (lezci, potápěči, kynologové). Rota podpory potom zahrnuje zdravotní družstvo, přepravní četu a četu elektrocentrál.

Útvar disponuje velkým množstvím různorodé techniky, která se běžně na stanicích nevidí. Jedná se o více než 150 ks vozidel a dalších asi 60 ks ostatní pomocné techniky, jako jsou motorové pily, rozbrušovací agregáty, malé elektrocentrály, pneumatická bourací kladiva, hydraulické vyprošťovací zařízení apod. V tom je jeho jedinečnost v rámci HZS ČR.

Vzhledem k tomu, že veškerá technika přešla k útvaru od armády, je v podstatě logické, že se jedná povětšinou o podvozky Tatra, protože vojenský provoz vyžadoval spolehlivé a na údržbu nenáročné stroje. Výjimku tvoří několik málo PV3S v provedení ARS-12M (ty však mají z Kopřivnice alespoň motor) a dvě vozidla ROSS R260 6×6. Technika u útvaru se však modernizuje a obměna je plánována i do budoucna – podvozky PV3S nahradí Tatry T815 ACHR-90M (automobil chemický rozstřikovací) atd.

Případná dekontaminace techniky by byla prováděna za pomoci výše zmíněných „ARSů“ (automobil rozstřikovací speciální) a soupravy Linka 82. Jedná se o dvě přívěsná čerpadla MZ-82 (mycí zařízení) a postřikového Rámu POR-82. Pomocí tohoto zařízení lze provádět odmořování, dezaktivaci a dezinfekci rozměrné bojové techniky i běžných dopravních prostředků průjezdným způsobem. Zařízení je možno využít také k hašení požárů, výkon čerpadel je 1500 litrů za minutu. Dekontaminace osob se pak provádí kartáčovým způsobem opět za pomoci PVS3 ARS-12M, nafukovací dekontaminační sprchy a soupravy nafukovacích stanů.

Útvar rovněž disponuje dvěma materiálními základnami humanitární pomoci (dále jen MZHP) – jedna je dislokovaná přímo v Hlučíně (pro Moravu), druhá potom ve Zbirohu, pro Čechy. V případě jejího nasazení ve vzdálenějších místech tedy z Hlučína vyráží prázdná technika a MZHP nakládá až ve skladu ve zmíněném Zbirohu. MZHP je doplňujícím prvkem integrovaného záchranného systému při poskytování pomoci za mimořádných situací. Je předurčena k zabezpečení základních životních potřeb (ubytování, příprava a výdej stravy, ošacení) postiženému obyvatelstvu, a to na dobu nezbytně nutnou. MZHP slouží jako provizorium a osoby z tohoto zařízení jsou odesílány okamžitě, jak je to možné, do dalších stacionárních humanitárních zařízení. O MZHP se dále zmíníme v budoucnu v samostatném článku.

Nově se u Záchranného útvaru buduje družstvo psovodů jak pro psy cvičené na vyhledávání příčin vzniku požárů, tak pro psy určené k vyhledávání osob. U útvaru zůstala i lezecká skupina a potápěči. Ti už v dobách vojenských používali jako zázemí unikátní nástavbu na podvozku Tatra T815 6×6.1R VVN, která jim sloužila nejen pro převlékání a sušení, ale i pro přenocování a poskytovala jim v podstatě kompletní servis nejen při zásazích, ale i při výcviku.

Přepravní družstva využívají pásové obojživelné transportéry PTS-10, podvalníky, tahače T815 8×8.1R VT, cisternové automobilové stříkačky T815 CAS32 a speciální požární tank SPOT-55. Ve vybavení zdravotního družstva najdeme sanitu Š1203 a sanitní UAZ 452. I u této techniky se výhledově počítá s obměnou.

Mezi další u hasičů neobvyklou techniku patří vozidla roty zemních a záchranných strojů, kam patří např. rozměrné kolové nakladače KN-251, univerzální dokončovací stroje UDS 114 a 214, sklápěcí automobily, bagry, buldozery apod. Nelze opomenout vyprošťovací automobily T815 AV-15, které byly už za dob vojenského záchranného útvaru bezvýhradně nejvíce využívanou zásahovou technikou – její nasazení si vyžádala drtivá většina prací, ke kterým býval útvar povolán. Samozřejmostí ve vybavení jsou jeřáby T815 AD20.2, AD28 a očekává se přidělení AV30. Nedílnou součástí vyprošťovací techniky je dvojice tanků VT72B. Jeden z nich zasahoval i u železniční dopravní nehody ve Studénce 8. 8. 2008, kde pomáhal odstraňovat následky nárazu vlaku do mostní konstrukce.

Některá vozidla vám společně s TTD a několika fotkami představíme v budoucnu v samostatném článku, nicméně na webu už byla v roce 2005 zmíněna zásahová Tatra T815 8×8 VVN a už v roce 2003 jsme psali o speciálním požárním tanku SPOT-55.

Praktické využití útvaru ukáže až postup času, v současné době se příslušníci věnují především výcviku a odborné přípravě, aby mohli své úkoly plnit dle požadavků. Dolaďují se legislativní záležitosti – ať už s technikou, tak s konkrétním uplatněním útvaru při případném výjezdu a podobě. Doufejme, že se v budoucnu tato organizační součást HZS projeví jako platný pomocník prvovýjezdových jednotek.

-kow-