SBB Lösch-und Rettungszug Bern

Švýcarský požární a záchranný vlak. Historie švýcarských požárních a záchranných vlaků se datuje již od 60. let minulého století.

Jejich vznik byl dán rozmanitostí železničních tunelů po celém území státu a stále větším množstvím přepravovaných nebezpečných zásilek po železnici..V roce 1964 byl uveden do chodu první „Tunnelrettun­gszuges“ – záchranný vlak pro použití v tunelu, dislokace v železniční stanici Goshenen.

Po 10 letech v roce 1974 bylo provedeno vyhodnocení činnosti LRZ a vedení drah SBB rozhodlo o stavbě dalších 10 záchranných souprav nové koncepce.Ty byly v roce 1976 dodány – dislokace v železničních stanicích Brig, Anne, Biel, Delemont, Olten, Goshenen, Bellinzona, Curych, Rapperswil, Rorschach.

Nová koncepce LRZ měla několik kritérii a to: využití vlaku jak v tunelu tak samozřejmě i na volném prostranství. Dále vlak musí sloužit i jako kryt obyvatel v případě úniku zplodin požáru a i proti únikům výparu z nebezpečných látek. Současně s novou koncepcí vlaku přišlo i nové plošné rozmístění LRZ.

V roce 1978 byl původní LRZ Goschener 1964 přesunut do stanice Luzern. Poslední koncepce LRZ byla vytvořena v 90 letech minulého století. Bylo vyrobeno také 6 kusů záchranných a požárních souprav. Znovu bylo také provedeno plošné umístění LRZ souprav. Od 1.července 2002 je u LRZ Olten jako jeho součást přidán nehodový vlak s nakolejovací soupravou a pomocný technický automobil Mercedes-Benz.

V současné době probíhají jednání o nové koncepci záchranných vlaků,která by měla zahrnovat všechny technické i požárně-záchranné prostředky pro použití na železnici i mimo ní.

Všeobecné informace o LRZ Bern

LRZ Bern je jeden z celkově 18 požárně-záchranných vlaku, zařazených do služby u SBB. Byl slavnostně uveden do provozu 9. dubna 1996. LRZ má rozchod 1435 mm a je sestaven ze 3 železničních vozů, má celkovou délku 50.50 m a jeho cena je i s vybavením cca 2 500 000 švý­carských franků.

LRZ nemá vlastní pohon, k jeho přesunu na kratší vzdálenost je používána dieselová lokomotiva, na delší pak elektrická lokomotiva. Cisternová železniční stříkačka stojí vždy v čele soupravy, za ní je záchranný vůz a pak následuje technický vůz.

LRZ je nasazen všude tam, kde je potřeba. Tedy u zásahů na únik nebezpečných látek, požárů, různých technických pomocí na železnici i mimo ni. Výjezdový čas LRZ se nemůže srovnávat s výjezdem „silničních“ hasičů. Je to dáno hustotou železničního provozu a také tím,že výjezdová jednotka čítající celkem 35 osob – 34 mužů a 1 žena – nemá LRZ jako své zaměstnání.

Jsou to sice samozřejmě zaměstnanci drah – SBB, kteří však vykonávají různé jiné profese – posunovači, dozorčí přepravy, vlaková služby i kancelářští zaměstnanci GŘ SBB!

Jen velitelé jsou zaměstnanci SBB-LRZ, slouží zároveň i jako instruktoři. Na výjezd je vždy nejméně 12 členů zásahové jednotky. Všichni v případě výjezdu jsou svoláváni pomocí PAGERŮ. Když je LRZ na cestě k zásahu, má přednost před ostatními vlaky.

Výcvik zásahové jednotky LRZ

Výcvik členů LRZ je prováděn dle předpisů švýcarských veřejných hasičů. Krom obecné „hasičiny“ je kladen důraz na železniční problematiku. Hasiči musí na rozdíl od svých městských kolegů umět ovládat nakolejovací zařízení, tyče na zkratování trakčního vedení a další drážní specifika.

Hasiči mají na rok plánovaná všeobecná školení v rozsahu nejméně 70 hodin, velitelé až 120 hodin. A každý má ještě další školení dle svého zařazení.

Všichni včetně strojvedoucího tažné lokomotivy jsou vycvičeni k nošení dýchacích přístrojů. Výcvik většinou probíhá ve školícím a výcvikovém středisku ifa-město Balsthal.

Cisternová železniční stříkačka

Celková délka je 16.040 m, váha 37 tun. Obsah vodní nádrže je 44 000 litrů, pěnidla je 1000 litrů a dále 500 kg hasícího prášku se 40 metrů dlouhou hadicí.

Na střeše jsou 2 monitory – lafetové proudnice s průtokem 2400 l/min. Dostřik s vodou je 70 m a s pěnou 45 m. Dieselový šestiválcový motor DEUTZ o síle 320 PS pohání čerpadlo Ziegler o jmenovitém výkonu 6000 l/min. Čerpadlo se dá ovládat z obou stanovišť obsluhy.

Zařízení na hašení pěnou má 60 m hadici se stabilním monitorem,který má průtok 1200 l/min. Dále jsou na voze hadice o délce 20 m a průměru 40,55 a 75 mm a proudnice na vodní clonu o průtoku 750 a 1800 l/min. Celková délka hadic je 1000 metrů.

Na voze jsou dále 4 500 W světlomety, přenosné pěnové přiměšovače, ruční pístová čerpadla na sudy, zkratovací tyče. Po stranách stříkačky jsou ještě vývody na tlakový vzduch, které slouží jako nouzové pro plnění tlakových lahví DP. Zásoba tlakového vzduchu je 163 500 litrů, umístěná v 50 l/300 MPa lahvích.

Technický vůz

Celková délka je 14.520 m, váha 24 tun. Zásoba tlakového vzduchu je 109 000 l-též v 50/300 lahvích. Ve voze jsou dále 2 pomocné jeřáby o nosnosti 250 kg, jsou umístěny u bočních vysouvacích dveří.

Vůz slouží rovněž jako komunikační centrum. Jsou zde 2 hlavní RDST a dále kapesní RDST s 12 kanály – 2 jsou hasičské – zásahový a celostátní a 10 je pro SBB-LRZ jako drážní frekvence.

V TV se dále nachází 50 kVA generátor pro elektrickou síť LRZ a kompresor BAUER na plnění tlakových lahví-950 l/min. Ve výbavě jsou také nejrozmanitější druhy nářadí, hasících přístrojů a je zde dokonce i impulsní hašení IFEX 3000, pak ještě nesmím zapomenout na různé měřící přístroje.

Osvětlovací zařízení se skládá se 4ks 1000W přenosných hal. světlometů se stativy, 2ks stabilních světel 500W a 10ks ručních svítilen. Vše samozřejmě v nevýbušném provedení. Na pohon halogenů může složit přenosná elektrocentrá­la 2.7kW.

Záchranný vůz

Celková délka je 19.90 m, váha 38 tun. Zásoba tlakového vzduchu je 491 000 litrů opět v 50/300 lahvích. Na jedné straně má otevřenou plošinu.Jeho vnitřní prostor může být pomocí přetlaku utěsněn proti jedovatým parám a plynům. Z tohoto důvodu je možné použít záchranný vůz i jako nouzový úkryt až pro 40 osob po dobu více jak 3 hodin.

Výzbroj a výstroj vozu tvoří dýchací přístroje Sabre s 1 či 2 6,8 lit. tlakovými lahvemi a vyváděcí automatikou,4× oživovací přístroj Oxylog-LA, vakuové dlahy i nosítka, záchranářské deky, hasičské zásahové obleky a přilby pro mužstvo, komunikační zařízení a různé měřící přístroje.

Dále jsou zde umístěny zkratovací tyče, zkoušečky napětí, ruční svítilny v nevýbušném provedení a 4 pevné halogenové světlomety-500 W. Také v nevýbušném provedení.

Speciální vybavení LRZ Olten

Má označení DIPLORY, je to vlastně nouzový železniční podvozek. Na LRZ Olten jsou 2 ks tohoto zařízení. Používá se při poškození 1 podvozku čtyřosého vozu, který může jet po instalování Diplory až 40 km/h do opravy.

Dále do speciální výbavy LRZ Olten patří také pomocný technický automobil na podvozku Mercedes Benz střední kategorie, který veze lehké technické vybavení jako jsou různé hevery a další hydraulická zařízení včetně nářadí.

Nová koncepce LRZ

V současné době probíhají jednání ohledně nové koncepce LRZ, která bude vycházet z dosavadních zkušeností používání samotného vlaku i jeho požárně-technického vybavení.

Z dosavadních jednání zatím vyplynulo,že v nejbližších letech by měli být současné LRZ nahrazeny novým typem,který bude na rozdíl od stávajícího mít 4 vozy – 2 záchranné, 1 technický a 1 cisternu. Všechny vozy budou mít také vlastní pohon.

Český požární vlak

V naší republice existují také požární vlaky, ale ty jsou vyrobeny jinou koncepcí a to ještě svépomocí železničářů. Jeden z nich je v majetku DKV Lužná u Rakovníka, kde je umístěné muzeum kolejových vozidel, tedy zejména parních lokomotiv. Používá se při ukázkových jízdách parní trakce,když je zvýšené nebezpečí vzniku požáru.

Do vybavení jeho dvou vozů – cisterny a dopravního vozu patří požární příslušenství a stříkačka PS 12, která se v případě požáru napojí na železniční cisternu. Ta veze 40 000 l vody. Vlak je vždy tažen lokomotivou, nemá vlastní pohon.

Zdroj: SBB CFF FFS