I přicházející jaro hrozí vznikem požáru
Březen je již jarním měsícem, ale na některých místech našeho kraje leží stále dostatek sněhu, takže rizika vzniku požáru se nám budou lišit podle území.
Březen je již jarním měsícem, ale na některých místech našeho kraje leží stále dostatek sněhu, takže rizika vzniku požáru se nám budou lišit podle území.
Budeme-li hovořit o jaru v nížinách, tak jistě s prvními jarními slunečními paprsky začneme s úklidy na našich zahrádkách. Co ale s nahromaděným přírodním odpadem?
„Zde se nabízí jednoduchá varianta – spalme ho. Ano za určitých předpokladů to lze, ale je nutné zajistit základní podmínky požární bezpečnosti. Pálit na hromadách po menším množství, při pálení by měla na místě být dospělá osoba a mít připraveny jednoduché hasební prostředky. Předtím než začneme pálit odpad, bychom si měli zjistit, zda toto není zakázáno nebo jinak upraveno obecně závaznou vyhláškou obce na jejíž katastru tuto činnost chceme vykonávat,“ upozorňuje plk. Mgr. Pavel Nejtek, ředitel odboru prevence HZS Pardubického kraje.
Pokud by pálení prováděla právnická osoba je nutné, aby stanovila podmínky požární bezpečnosti pro spalování. Tuto činnost včetně stanovených podmínek je povinnost předložit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit případně další podmínky nebo činnost zakázat.
Jarní období není jen o slunečném počasí. Často je ještě chladno a prší. Pokud využijeme jarního období k procházkám nebo práci na zahradě a vrátíme se promoklí domů, je třeba se vyvarovat nesprávnému sušení našich provlhlých svršků.
Provizorní sušení nad kamny, u krbu nebo na akumulačních kamnech se může v okamžiku změnit v záchranu nejen majetku, ale i holého života před požárem. Hasiči varují, vyhněme se takovýchto činností a dbejme i návodů výrobců k výrobkům jako jsou infrazářiče, přímotopy nebo akumulační kamna. Jejich horké povrchy mohou snadno naše oblečení zapálit.
„Na některých místech našeho kraje stále vládne zima a my po příjemné ´lyžovačce´ na sjezdovce se vracíme domů nebo na chatu a večer chceme strávit v teple, třeba u krbu či krbových kamen. I zde je třeba si dávat pozor na horké povrchy, ale i na vypadlé uhlíky nebo na ukládání žhavého popela. Již mnoho požárů vzniklo od špatného užívání krbu a krbových kamen. Další požáry vznikají od nesprávné instalace, kterou si v mnoha případech provádí sami majitelé domů, chat a chalup,“ říká Pavel Nejtek.
Při instalaci teplovzdušných rozvodů si lidé neuvědomují, že i teplý vzduch, který proudí v potrubích do dalších místností může být nebezpečný. Postupným zahříváním potrubí nad 120oC dochází při jeho uložení na hořlavé stavební materiály k postupné degradaci dřeva a již tato teplota stačí k jeho následnému vznícení. Jestliže je v technické normě na komíny stanovena vzdálenost hořlavých hmot od povrchu komínového tělesa je tomu tak naprosto správně – hrozí zde nebezpečí požáru.
Jaké teploty jsou v krbu a jeho okolí se můžete podívat na obrázcích, které jsou z měření teplot ve skutečně instalovaném krbu a teplovzdušných rozvodech.
foto: Daniel Norek, DiS. – HZS Pardubického kraje
por. Vendula Horáková
tisková mluvčí
HZS Pardubického kraje
-kow-