Povodeň hasiče nerozhodila

Srpnové dny letošního roku nepatřily k nejšťastnějším. Velké vody zalily Čechy od jihu k severu a způsobily tak utrpení desetitisícům našich spoluobčanů, ale na druhé straně umožnily tisícům hasičů, policistů a dalších záchranářů prokázat životaschopnost integrovaného záchranného systému.

V hlavním městě Praze vystoupila voda nad historické maximum a stejně tak nad maximum sil si zacvičila se základní složkou záchranného systému – s hasiči. Díky preventivním opatřením se již v pondělí 12.srpna začaly stavět hráze na Masarykově nábřeží k Novotného lávce a dál za Karlovým mostem a na hasičské stanici v Holešovicích se plnily tisícovky pytlů s pískem. To byl ovšem jen začátek – do služby bylo povoláno 50% hasičů ze směny, která měla volno (a tak tomu bylo prakticky až do 23. 8. 2002), doplňovaly se zásoby pohonných hmot, záložní technika se uvedla do pohotovostního stavu a naplánovala se případná spolupráce s hasičskými jednotkami krajů, podniků a dobrovolných sborů obcí.

Na krizovém štábu Magistrátu hl.m.Prahy měl ředitel pražského Hasičského záchranného sboru jisté místo a rozhodné slovo odborníka. V roce 2001 byly zaznamenány celkem 7.173 události, což představuje denní průměr 19,6 událostí. V době za 10 dnů od 12. 8. 2002 v 06,00 hodin do 22. 8. 2002 v 06,00 hodin bylo zaznamenáno na území hlavního města celkem 2.440 událostí, což představuje při průměru 244 událostí denně třináctinásobek průměrného denního počtu událostí z roku 2001. Rozhodující vliv na tuto okolnost měl nárůst alarmních čerpacích prací, které se v posledních 3 letech prováděly průměrně 57krát v roce a v hodnoceném období 10 dnů to bylo 1.722 zásahů, které byly všechny alarmní.

Pochopitelně, že ke spolupráci byly vyzvány nebo se samy přihlásily hasičské jednotky HZS ČR, dobrovolné sbory i jednotlivci a významná byla i pomoc ze zahraničí. Zásahů v Praze se zúčastnili hasiči z krajů Jihomoravského (Brno, Hodonín, Blansko), Vysočiny (Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár n. Sázavou a Pelhřimov) a z Olomouckého kraje přijela jednotka HZS Českých drah. Ze zahraničí jsme přivítali hasiče z Německa, Dánska, Belgie a Řecka.

Jako humanitární pomoc přišla zásilka vysoušečů a čerpadel z Polska, ozvala se i Francie. Velmi jsme ocenili pomoc poskytnutou ve formě darů, ať už to bylo přidělení dost vysoké kvóty pohonných hmot firmou Shell nebo denní dodávky nápojů fy Coca-cola, potravin z KFC a dalších firem, kterým také leželo na srdci zajištění zázemí pro záchranáře – bojující tentokrát s vodou.

Jako příklady záchranářských prací lze z té doby uvést mimo jiné:

• Kromě účasti na stavbě systému kovových zábran na pravé straně řeky před Starým Městem poskytli hasiči místo k naplňování pytlů pískem, uskladněným na hasičské stanici. Vyčlenění několika mužů k jejich naplňování bylo samozřejmostí
• Pražští hasiči se podíleli na evakuaci obyvatel, ať už v řízené evakuaci nebo při jednotlivých zásazích. Jednalo se také o ty „hrdiny“, kteří podcenili vyhlášené nebezpečí a v některých případech se dokonce odmítli nechat odvézt do bezpečí. Celkem se hasiči podíleli na evakuaci nebo záchraně více než 1.500 občanů, zvířata nepočítaje
• Od počátku té zlé situace jsme pomáhali v jižních Čechách, kde se našim lezcům podařilo z vrtulníků v oblasti Českých Budějovic a Bavorova zachránit za 3 dny na 200 lidí ze zatopených objektů
• Rozhodně novinkou byly v boji s divokou vodou také zcela jedinečné zásahy na Karlově a na Mánesově mostě , kdy byly nasazeny hasičské plošiny ve spolupráci s těžkým bagrem či drapákem. Posádky dostávaly zprávy, jaké předměty se blíží – tu kontejnery, tu střecha chaty nebo klády – a operativně se přesunovaly k příslušnému oblouku. Lžíce bagru či drapák se ve vhodnou chvíli obořily na překážku a buď ji odsunuly do proudu nebo rozbily a tak uchránily pilíře i tělo mostu před poškozením. Ještě před těmito mosty byl na Palackého mostě autojeřáb, kterým byly vytahovány např.svazky větví apod. Z plošiny se v potřebných případech spouštěl hasič – pochopitelně zajištěný lanem – aby uvolňovala a také i pod vodou odřezával uvízlé překážky a předměty. Díky tomuto postupu nedocházelo k ucpání prostoru pod oblouky ale naopak došlo k plynulejšímu a tím i rychlejšímu odtoku vody
• Velká práce čekala hasiče v prostoru Velké Chuchle, kde se kolem závodiště a na něm vytvořila doslova laguna asi milionu kubíků vody. Podobná situace byla ve Vojanových sadech v Praze 1, kdy bylo ohroženo mj.Ministerstvo financí. Na chuchelské laguně čerpalo několik pražských jednotek, dobrovolní hasiči a hasičská jednotka z Německa. Odtok vyčerpané vody byl veden tak, aby nebyl narušen provoz na opravě poškozené Strakonické silnici. Vojanovy sady byly vyčerpány relativně rychle a ministerstvo financí bylo zachráněno takže se síly mohly připojit k čerpání metra, což bylo také prioritní místo kde čas hasiče pořádně tlačil
• Hygienická situace v Karlíně začala být již krátce po opadání vody vážná a komplikovala ji i ta okolnost, že začaly padat staticky narušené domy. Přesto ale právě do těch míst vyjeli na člunech hasiči protože nebylo možné vyloučit, že v troskách mohou být lidé. Naštěstí tam nebyli, ale z protějšího domu jsme zachránili evakuací 7 osob včetně malého dítěte! Jakmile byl Karlín přístupný vozidly, provedli hasiči ve dvou dnech vyklizení první ze skupiny podniků, kde se kazily potraviny a zejména maso. Hasiči na takovou práci měli vybavení, dýchací přístroje a chemické obleky. Přesto ale je další den vystřídala armáda a hasiči mohli posílit třeba skupiny určené k čerpacím pracím
• Kromě uvedených zásahů byli za deset dnů hasiči u 192 technických zásahů, planých poplachů a požárů. Zajímavé – a pro hasiče potěšující – bylo, že jejich patron sv.Florián nad nimi držel ochrannou ruku. Místo statistického průměru 66 požárů za 10 dní jich bylo jen 24, aspoň něco!

V době, kdy jsem napsal tento přehled však záplavy nekončí, nouzový stav je prodloužen do 31.srpna a hasiči spolu s dalšími kolegy záchranáři pokračují v pilné práci dál.

pplk.Václav Hladík, ředitel odboru a tiskový mluvčí
HZS hl.m.Prahy