Čí je místo u požáru?

Základní právo na ochranu života, zdraví a majetkových hodnot je zakotveno v ústavě České republiky, stát garantuje občanovi v tísni včasnou a účinnou pomoc dle zákona o požární ochraně. Je zpracována analýza rizik, zajištěno plošné pokrytí jednotkami požární ochrany a stanoven poplachový plán.

Základní právo na ochranu života, zdraví a majetkových hodnot je zakotveno v ústavě České republiky, stát garantuje občanovi v tísni včasnou a účinnou pomoc dle zákona o požární ochraně. Je zpracována analýza rizik, zajištěno plošné pokrytí jednotkami požární ochrany a stanoven poplachový plán. Základem systému požární ochrany (výkonu státní správy) je Hasičský záchranný sbor ČR. Nedílnou součástí systému jsou jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí. 

Rozhoduje čas a kvalita poskytované pomoci

Počty a rozmístění jednotek se stanovují na základě analýzy rizik v daném území. Jednotky jsou vysílány na místo mimořádné události operačním důstojníkem HZS dle poplachového plánu. Bez spolupráce profesionálních a dobrovolných hasičů by nebylo možné zajistit požární ochranu na území kraje v požadovaných časech dle platné legislativy. Na mnoha místech si zásahy bez přispění dobrovolných jednotek ani není možno představit. Přesto jsou místa, kde je práce dobrovolných hasičů využívána méně. Důvodem není boj o místo u požáru, ale garance ochrany, kterou poskytuje občanům stát. Níže je uvedeno několik tezí, které by měly situaci lépe objasnit.

Pomoc občanovi garantuje stát

Výjezd jednotek na daném území kraje je určen poplachovým plánem. Plzeň má jisté specifikum. V některých částech města musí být poskytnuta pomoc jednotkou požární ochrany (PO) v 7. minutě a dalšími dvěma jednotkami v 10. minutě. Proto jsou v Plzni rozmístěny tři stanice profesionálních hasičů. Dobrovolné jednotky vyjíždí zpravidla v 10. minutě po vyhlášení poplachu. Uvedené časy jsou tedy schopny naplnit pouze profesionální jednotky hasičů, které musí vyjet do dvou minut. Dobrovolné jednotky pak doplňují profesionální jednotky nebo tvoří zálohu v případě dlouhotrvajícího nebo rozsáhlého zásahu. Svou nezastupitelnou úlohu plní dobrovolné jednotky též při rozsáhlých událostech jako jsou povodně, vichřice apod., což prokázaly již mnohokráte.

V jiných částech kraje je tomu jinak. Jsou oblasti, jako například Železná Ruda, Srní, Bělá nad Radbuzou, Úterý a další, kde naopak garantují pomoc občanovi jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky profesionálních hasičů jsou v poplachovém plánu až na 4. místě.

Dobrovolné hasiče potřebujeme

Jednotky dobrovolných hasičů zřizuje a financuje obec a spolupráce je na velmi dobré úrovni. Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR), Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje a Plzeňský kraj intenzivně pomáhá obcím jak finančně, tak metodicky. Vždyť byly v posledních čtyřech letech poskytnuty dotace ministerstvem vnitra a Plzeňským krajem ve výši 141,3 milionů Kč. V rámci území města Plzeň byly pořízeny čtyři nové cisterny s dotací MV ČR 6 milionů a Plzeňský kraj přispěl 3 miliony Kč. V letošním roce byla na návrh HZS poskytnuta z MV ČR další dotace 2,5 milionu Kč na nákup cisterny pro Plzeň 5 – Křimice.

Hoří méně

Čísla statistik ukazují, že se v Plzeňském kraji snižuje počet mimořádných událostí. V loňském roce došlo k poklesu výjezdů všech jednotek o více než 1000, to představuje pokles o 13%. K poklesu došlo i u požárů, což znamená i nižší počet výjezdů profesionálních i dobrovolných jednotek V roce 2008 došlo v Plzeňském kraji k 1252 požárům, to je oproti loňskému roku pokles o 184 požárů (13,2%). Přímo ve městě Plzni bylo v roce 2007 zaznamenáno 501 požárů, v roce 2008 jich bylo 423. Dobrovolné jednotky se účastnily v Plzeňském kraji 24% všech mimořádných událostí.

Pohled k sousedům

Na území sousedního Bavorska je požární ochrana zajišťována zejména dobrovolnými jednotkami. Zákonem je však stanoveno, že v obcích a městech nad sto tisíc obyvatel zajišťují požární ochranu profesionální jednotky. Proto například v Regensburku či Mnichově jsou profesionální hasiči, aby byla dostatečně zajištěna ochrana ve vztahu k rizikům hustě osídleného města.

Reakce ředitele plk. Ing. Františka Pavlase na výroky některých plzeňských dobrovolných hasičů na konferenci „Víme o sobě“ (25. března 2009, Měšťanská Beseda) 

„Pokud si starosta Sdružení dobrovolných hasičů v Plzni veřejně stěžuje jménem plzeňských dobrovolných hasičů, že nejsou využíváni, měl by se možná zeptat občanů města, kterým pomáhá, zda je pro ně důležité kdo jim přijede pomoci nebo záleží na tom kdy a jak jim bude pomoc poskytnuta. Pokud již několik let srovnává dobrovolnou a profesionální požární ochranu s dvěma kolejnicemi na železniční trati – směřují ke stejnému cíli ale nesmí se nikdy potkat – těžko se hledá řešení ve prospěch občana.“

„Hasičský záchranný sbor opakovaně několik let nabízí spolupráci dobrovolným jednotkám v Plzni. Dává jim možnost, aby se zúčastnily společných výcviků a ´služby´ na požárních stanicích HZS a v rámci této činnosti vyjížděly spolu s profesionálními jednotkami k zásahům. Ti, co si nyní stěžují, to zásadně odmítají: ´Přece si do toho nenecháme kecat´, argumentují. Pevně věřím, že problém neexistuje. Spolupráce státu, kraje a obcí je na velmi dobré úrovni, o čemž svědčí výsledky z posledních let. Diskuze na téma ´profíci kradou dobrákům ohníčky´ tu vždy byly a budou. Vždy se najde někdo, komu jde zejména o to se zviditelnit, posílit vlastní ego a získat pocit hrdiny, který je jediný schopný pomoci.“

„Ujišťuji občany, že je o jejich bezpečnost postaráno. Doporučuji všem hasičům jistou míru pokory. Každý zásah hasičů představuje pro ty, kterým pomáháme ohrožení majetku, zdraví a někdy bohužel i života. Nepomáháme přece proto, abychom se zviditelnili, ani abychom získali pocit výjimečnosti či uznání.“

Ilustrační foto.

por. Mgr. Alena Marešová
tisková mluvčí
HZS Plzeňského kraje

-miw-