Povolání hasiče v USA patří stejně jako v Česku mezi vysoce respektované, potvrdila to i návštěva města Channahon

Povolání hasiče v USA patří – stejně jako v Česku – mezi vysoce respektované kvůli riziku, kterému se hasiči vystavují při výkonu své služby.

Nemalou měrou k tomu pravděpodobně přispěly i teroristické útoky z 11. září 2001 na newyorská „dvojčata,“ kdy více než 11 % osob z téměř 3 tisíc obětí tvořili právě newyorští hasiči.

K tomuto závěru jsem dospěl během měsíčního pobytu v této zemi, kdy jsem navštívil nejen velkoměsta New York a Chicago, ale i menší města státu Illinois jako Aurora, Joliet či Channahon, ve kterém jsem bydlel, začíná dnešní článek Václav Groulík.

V tomto městečku s necelými 13 tisíci obyvatel ležícím asi 70 km jihozápadně od centra Chicaga jsem navštívil koncem července roku 2017 větší ze dvou místních hasičských stanic, na které vedle úředníků s denním režimem drží 24hodinovou službu 8 mužů ve výjezdu. Stejně jako v ČR tedy chodí do práce každý třetí den.

Shoduje se i doba výjezdu od vyhlášení poplachu do 2 minut, který je centrálně řízen z jednotného call centra tísňové linky 911 se sídlem v Plainfieldu.

V tamním call centru sedí dle našeho průvodce pohromadě hasiči, policisté a zdravotní záchranáři, tedy podobně jako například v Ostravě. Obdobná je i technika, která vyjíždí k zásahům.

První výjezd zajišťují v Channahonu 3 hasiči s CAS se zásobou vody zhruba 3000 litrů s kompletní výbavou včetně vyprošťovacího zařízení na AKU baterie, druhý výjezd zajišťují 2 hasiči s velkou CAS v podobě klasické oválné cisterny s množstvím kolem 9000 l vody, výškovou techniku zde obstarává AP s výškou do 24,4 m (80.000 feet), na pobočné stanici mají i AZ.

K americkým CAS bych rád potvrdil rozdíl ve srovnání s evropskými cisternami, kdy jsou čerpadla hned za kabinou a v zadní stěně CAS jsou umístěná místo čerpadel technická zařízení.

Čím se hasiči USA liší od českých je dále to, že každá hasičská stanice disponuje emergency vozem vybaveným výhradně zdravotnickou technikou, který vyjíždí zároveň s prvním výjezdem na vážné typy událostí.

Každý hasič je zároveň odborně vyškolený jako paramedik, tedy obdobu zdravotního záchranáře a všichni hasiči se pravidelně střídají s výjimkou velitele na jednotlivých pozicích, takže jednu službu slouží například jako zdravotník, poté strojník a následně jako hasič.

Dislokace vozidel záchranné služby na hasičských stanicích je v USA dána poměrně komplikovaným systémem poskytování zdravotní péče, možná prostě i tím, že je v Americe všude daleko.

Každopádně hasičské stanice fungují v Channahonu i po celé Americe zároveň jako baby haven (obdoba našich baby boxů), tedy jako bezpečné útočiště pro legální anonymní odložení zdravých novorozenců.

Americká legislativa v současnosti umožňuje odložit zdravého novorozence prostřednictvím bezpečného útočiště již ve všech 50 státech, vedle hasičských stanic je možné využít i například nemocnici nebo policejní stanici.

Dobrovolní hasiči v Americe podobně jako v Česku existují, ale v Channahonu zůstali jen poslední dva. Možná proto bylo před rokem zrušeno jejich svolávání prostřednictvím sirény, takže nyní jsou povoláváni call centrem výhradně přes mobily zaslanou nahrávkou o události a poté jsou telefonátem dotazováni, zda vyjedou nebo ne (tedy obdoba AMDS).

Sirény jsou ve městě v provozu i nadále pro případné vyhlášení mimořádné události typu povodeň, nehoda v chemické továrně či v jaderné elektrárně. Tu zmiňuji proto, že asi 10 kilometrů od Channahonu jedna z nich je (v USA je 100 jaderných elektráren, z nichž nejvíce 11 z nich je právě ve státě Illinois; jaderné elektrárny vyrábějí v USA 19 % elektrické energie, čímž zaujímají 3. místo po plynu a uhlí).

Náš hostitel proto každoročně dostává do schránky leták, kde je zobrazen okruh nebezpečí a pokyny pro záchranu a přežití. Obdobná cvičení evakuace obyvatel bydlících v sousedství elektrárny se zde údajně neprovádějí.

Také v USA mají rizikové provozy podnikové hasiče, ovšem v Americe je poměrně problém zjistit, co konkrétní továrna přesně vyrábí, natož zda mají vlastní hasiče.

Náš průvodce nad dotazem na jejich adresu mávl rukou a uvedl, že na sebe berou extrémně velké riziko, takže mají mezery buď ve vzdělání, fyzické kondici nebo jsou v pokročilejším vě­ku.

Co se týká platového ohodnocení, profesionální hasiči v Channahonu mají mírně nadprůměrný plat a jsou placeni především městem.

K tomu náš průvodce dodal, že na rozdíl od kolegů z New Yorku nebo Chicaga jsou placeni mnohem méně, na druhou stranu je však nutné zvážit riziko, které podstupují při výkonu služby hasiči sloužící ve městě se stovkou mrakodrapů a hasiči v městečku s nejvyšší budovou o 4 nadzemních podlažích, rozdílný je i počet výjezdů (v Channahonu obě stanice denně mají dohromady pouze 4 výjezdy).

V procentuálním vyjádření typu zásahů není většího rozdílu mezi Channahonem a mou mateřskou stanicí v Ústí nad Labem, také zde převažují výjezdy k dopravním nehodám, technickým zásahům, planým výjezdům a požárům odpadu.

Závěrem jeden postřeh pro inspiraci – hasičárna v Channahonu, kterou jsem navštívil, byla založena v roce 1960.

Chodník před vstupem do budovy je složen mj. z dlažebních kostek, na kterých jsou vyryta jména všech hasičů, kteří zde pracovali. Zároveň je tu také pomník místnímu dobrovolnému hasiči, který zemřel při potápění.