V Nových Sadech slavili hasiči 110 let, žehnali prapor a zvon

V sobotu 12. srpna 2017 se konalo vzpomínkové shromáždění u příležitosti 110. výročí založení hasičského sboru v Nebštychu, jak zněl tehdejší německý název obce Nové Sady. Dopoledne proběhla u kapličky se zvonicí mše svatá za zemřelé spoluobčany.

R.D. Jiří Švanda z Římskokatolické farnosti Ruda požehnal po homilii nový prapor SDH a na závěr mše nový zvon pořízený ze sbírky občanů. Na zeleném podkladu praporu je vyšit název sboru s datem založení. Ve středu praporu je znak obce Nové Sady, který je vsazen do lipových lístků se zkříženými hasičskými žebříky a proťatý hasičskou sekyrkou, rok založení sboru 1907. V rozích jsou vyšity lipové ratolesti jako národní symbol. Na zlatém podkladu je vyšit patron hasičů svatý Florián a heslo „Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci“.

Mše byla hojně navštívená hasiči ve stejnokrojích a místními občany. V přilehlém obecním domě byla připravena prohlídka výstavy obrazů místní rodačky paní Salátové. Pamětníci mohli zavzpomínat na výstavě fotografií z historie sboru. K vidění byla také řada vítězných trofejí.

Hodinu po obědě se vydal slavnostní průvod obcí. V čele průvodu byl nesen obecní znak, následovala četa praporečníků, funkcionáři hasičského hnutí a zástup hasičů, technika od nejstarší po nejmodernější. Na cvičišti proběhly ukázky hašení.

První provedli dobrovolní hasiči z Heřmanova s koněspřežnou stříkačkou od firmy R. A. Smekal r. v. 1898, svoje historické automobilové stříkačky AS 16 ISOTTA Fraschini r. v. 1927 s čerpadlem Hrček představili hasiči z Nové Vsi a AS 16 Praga RN r. v. 1951 hasiči z Katova.

S požárním útokem se představili domácích s PS 12, s historickou PS 8 hasiči z Kuřimské Nové Vsi, zastoupení nejmenších měl požární útok mladých hasičů z Křižínkova. Na statické ukázce byly k vidění automobilové cisterny CAS 25 Škoda 706 RTHP z Kuřimské Nové Vsi, CAS 20 MAN TGM 18.330 4×4 BB a CAS 32 Tatra 148 dobrovolných hasičů z Velké Bíteše, CAS K 27 Tatra 815 4×4 profesionálních hasičů z Velké Bíteše, dopravní automobil Ford Transit z Křižínkova.

Samozřejmě nemohla chybět zásahová technika místních, a to obecní traktor Zetor 7745 s PPS 12. Odpoledne se všichni hasiči, hosté a občané přesunuli do kulturního zařízení „Stodola“, kde proběhla slavnostní schůze. Zahájení se ujal velitel sboru Patrik Fousek. Kronikář Petr Fousek po minutě ticha k uctění památky zemřelých hasičů přivítal všechny zúčastněné, především Ladislava Švejdu – vedoucího aktivu zasloužilých hasičů Jihomoravského kraje, Naděždu Švejdovou, Jiřího Klusáka – člena výkonného výboru Okresního sdružení hasičů Žďár nad Sázavou, Ludvíka Zavřela – starostu okrsku Velká Bíteš, ppor. Bc. Miroslava Volfa – velitele stanice HZS Velká Bíteš, hasiče z Dolních Louček pod vedením Milana Sojky – starosty okrsku Dolní Loučky, Milana Kubíčka -starosty okrsku Heřmanov, Karla Bureše z Radkova – člena odborné rady velitelů, bratry hasiče z Katova, Křižínkova, Nové Vsi, Kuřimské Nové Vsi, Heřmanova, Radňovse, Jindřichova, Bezděkova, Holubí Zhoře, Březského a Karla Klímu – starostu obce.

Následovalo seznámení s historií sboru. Slavnostní schůze se nesla v duchu udělování ocenění členům sboru za aktivní činnost a za zásluhy o rozvoj požární ochrany. Udělovaly se věrnostní medaile i věrnostní stužky. Nejvyšší ocenění medaili „Sv. Floriána“ obdržel Petr Fousek. Sbor jako kolektiv obdržel od OSH Žďár nad Sázavou pamětní list a medaili „Za zásluhy“, od okrsku Velká Bíteše „čestné uznání“.

Ve zdravicích vystoupil Ludvík Zavřel, který informoval o činnosti okrsku Velká Bíteš. Velitel stanice Velká Bíteš ppor. Bc. Miroslav Volf pozdravil jménem Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, územní odbor Žďár nad Sázavou. Ladislav Švejda poděkoval hasičům za činnost a jejich rodinným příslušníkům za podporu. Milan Kubíček pozdravil jménem okrsku Heřmanov. Starosta obce Karel Klíma zasedání uzavřel a popřál příjemnou zábavu. Společenským posezením a tancem u živé hudby byla oslava v pozdních nočních hodinách ukončena. Celý průběh slavnostního dne sledoval velký počet občanů a rodáků obce.

Podle prvního zápisu v obecní kronice byla budova pro hasičskou stříkačku a nářadí postavena již v roce 1880. Obec vlastnila stříkačku staršího vzoru, voda se do něj musela nalévat, která byla darována z Kontribučenského fondu v Náměšti nad Oslavou.

V roce 1903 byl zakoupen nový dokonalý stříkací stroj za 100 korun. Byl zaplacen z Kontribučenského fondu. Občané na úhradu tohoto dluhu ponechali svůj příjem z památek až do roku 1923. Obec zbytek hotově doplatila v roce 1919. Slavnostní žehnání stříkačky vykonal důstojný pan děkan Jan Bádal z Velké Bíteše na rovinkách pod vesnicí.

Slavnostní kázání měl rodák páter Josef Šilhan, tč. polní kněz ve Velesdorfu v Dolních Rakousích. Po požehnání odevzdal starosta Jan Petr klíče od hasičské budovy náčelníkovi sboru Františkovi Kučerovi. Při odevzdávání stroje sboru objasnil starosta trvání hasičstva v Nebštychu. Zmínil se, že dřívějším starým strojem občané pomáhali neúnavně při 22 požárech v obci i okolí.

Mezníkem k založení hasičského sboru bylo vyhoření téměř celé vesnice. Stalo se ve středu 3. srpna 1904. O žních v půl desáté dopoledne vznikl oheň v domku čp. 18 patřícímu Františku Burianovi.

Děti manželů Burianových, tříletý Antonín a čtyřletá Gustina si udělali oheň pod kůlnou a v krátké době se oheň rozšířil na celé stavení. Větrem se šířil na další stavení. Pak přišla vichřice a hořící došky zapalovaly další stavení. Ve 12 hodin byla celá obec v plameni. Lidé byli většinou na poli, takže když doběhli domů, mohli máloco zachránit.

Část hovězího dobytka a koní se podařilo zachránit, ale vepřový dobytek a drůbež, většinou uhořely. Ničivému živlu padlo za oběť 29 domů. Ušetřeno zůstalo jen 5 stavení – 2 na spodním a 3 na horním konci. Hašení se zúčastnilo 13 hasičských sborů z blízkého i vzdáleného okolí, avšak bez valného úspěchu, protože v ohnivé záplavě byl zamezen přístup k objektům a byl naprostý nedostatek vody.

Úřední zpráva uvádí, že domy, stodoly, stáje a jiné hospodářské budovy byly spáleny až do základů, shořelo veškeré svezené obilí a seno, na dvorech leželo uhynuté hospodářské zvířectvo a v zahradách čněly ohořelé kmeny stromů. Obyvatelé Nebštycha přišli o všechno a vyhlídky do budoucna byly chmurné. Obec potřebovala pomoc. Proto občané Velké Bíteše a okolních vesnic přiváželi na vozech materiální pomoc.

Okresní hejtmanství ve Velkém Meziříčí vypsalo peněžní sbírku, která ovšem nemohla pokrýt vzniklé škody. Nebštych se jen zvolna a v delším časovém údobí zotavoval z této pohromy. Smutnou událost si představenstvo obce připomínalo zobrazením hořícího domu na úředním razítku s datem 3. 8. 1904.

Následkem toho bylo založení Sboru dobrovolných hasičů v roce 1907. Peníze na nákup stříkačky, výzbroje a výstroje byly získávány sbírkami v okolních obcích a o pomoc bylo požádáno vedení velkostatku a jiné organizace.

V roce 1924 byla zřízena v obci při hasičském sboru samaritánská stráž. V roce 1955 byla zakoupena nová motorová stříkačka PPS 12.

Dnešní vybavení požární technikou je následující: po­žární stříkačka PS 8, požární stříkačka PS 12 slouží jako zásahová při požárech. Dvě soutěžní stříkačky PS 12 – o obsahu 1500 a 1900. Tyto používají soutěžní družstva. V roce 2003 začal sbor využívat novou hasičskou zbrojnici, která byla postavena jako součást obecního domu.

Mobilita při zásazích u požáru je zajištěna obecním traktorem. V roce 2013 byla pořízena nová soutěžní požární stříkačka.

Hasičská zbrojnice má také svoji historii. Pokud je kaplička centrem duchovním, potom hasička je centrem světským. První stavba zbrojnice byla provedena v roce 1880, v roce 1925 byla provedena nadstavba a v roce 1992 byla přistavěna nová zbrojnice. V budově je hasičská zbrojnice, obecní úřad a prostory využívané jako místní hospůdka, případně taneční sál.

Větší akce se z těchto nevelkých prostor často přesouvají do kulturního zařízení „Stodola“. Na budově je umístěna pamětní deska T.G.M., připomínající průjezd pana prezidenta po státní silnici u Nových Sadů, kde ho čekali místní lidé v horáckých krojích s připravenými básničkami a písničkami. Pomníček s deskou byl původně u silnice, mezi křížkem a kapličkou. Na začátku války byl vykopán a uschován. Po listopadu 1989 byla deska slavnostně umístěna na průčelí „hasičky“. Do průčelí zbrojnice byla umístěna soška sv. Floriána.

Sbor provádí pravidelně výcvik a školení členů, družstvo mužů se zúčastňuje soutěží v požárním sportu na okrskových a okresních soutěžích. Z kulturních akcí jsou to mj. průvod masek po vsi a ostatkovou zábavu, pálení čarodějnic, před­pouťovou a pouťovou zábavu, mikulášskou nadílku, obecní zabíjačku. Zúčastnil se všech akcí organizovaných obecním zastupitelstvem ke zvelebení obce. Od založení zasáhli u 43 požárů v obci a mimo obec.

V současné době má sbor 48 členů.

Obec Nové Sady se nachází v okrese Žďár nad Sázavou v nadmořské výšce 495 m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356, kdy obec patřila pánům z panství Meziříčského. Jména povstala od německých osadníků v starých dobách zde obývajících. V starých záznamech v archivu v Brně jest jméno německého osadníka Körber.

V roce 1409 prodal Lacek z Kravař Nebštych Sezimovi z Tasova. Ten byl majitelem hradu na svahu u potoka nad mlýnem ze strany od Holubí Zhoře. Od tohoto Sezimi získal Nebštych Zikmund z Chlévského purkmistru Velkomezeříčskému pro tamní špitál. Jméno vsi je poslovanštěné staré jméno „Neustift“, čili jak Městská kniha ve Velké Bíteši v roce 1414 píše „Newstyfft“, po česku tedy Novosady.

V roce 1630 již tato obec psána Nebštych. Za třicetileté války majitelka Meziříčí Anna Marie Khizl z Koreche prodala v roce 1637 obec Nebštych a dvůr Krevlice hraběti Janu z Vendenburka (Wandenberka) v Náměšti, kam obec patřila až do roku 1855.

V 18. století byl pánem hrabství Náměšťského Jiří z Haugvitzu. Ke konci 18. století měla obec 38 domů a 207 obyvatel. Starostou obce byl Václav Veselý z č. 8 (1898–1904). V r. 1924 pozměněn název z německého Nebstich na český Nové Sady. Starostou obce je od roku 2010 dosud Klíma Karel.