Evropský výzkum veřejného mínění: ČR je v lince 112 vzorem pro Evropu

Celých 58 % občanů ČR – nejvíce v Evropě – zná jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Celkem 46 % Čechů se v průběhu předchozích dvanácti měsíců setkalo s informacemi o lince 112 (průměr v celé EU byl 21%). Více než polovina Čechů si myslí, že obyvatelstvo je dostatečně informováno o existenci jednotného evropského čísla tísňového volání 112 (průměr celé EU je 30 %).

– Celých 58 % občanů ČR – nejvíce v Evropě – zná jednotné evropské číslo tísňového volání 112.
- Celkem 46 % Čechů se v průběhu předchozích dvanácti měsíců setkalo s informacemi o lince 112 (průměr v celé EU byl 21%).
 – Více než polovina Čechů si myslí, že obyvatelstvo je dostatečně informováno o existenci jednotného evropského čísla tísňového volání 112 (průměr celé EU je 30 %).

Tyto a další zajímavé výsledky přinesl rozsáhlý výzkum veřejného mínění provedený ve všech členských státech EU, který v lednu 2009 pro Evropskou komisi již podruhé v historii zpracoval Eurobarometer. Cílem výzkumu bylo zjistit míru znalostí obyvatel EU o lince 112, jejich vnímání důležitosti, propagace a užívání tohoto celoevropského tísňového čísla, výzkum měl rovněž umožnit srovnání zkušeností s využitím linky 112 s využitím národních čísel tísňového volání.

Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 je projektem Evropské unie, s jeho pomocí se lidé v nouzi dovolají pomoci záchranářů prakticky v celé Evropě. O jeho zavedení ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských společenství a má fungovat souběžně se stávajícími národními čísli tísňového volání.

Jedním z hlavních cílů orgánů Evropské unie je zvýšit povědomí obyvatelstva o čísle tísňového volání 112 v jednotlivých členských státech.

A jak výzkum znovu ukázal, ačkoliv je linka tísňového volání 112 dostupná ve všech státech EU, Evropané o ní stále nejsou dostatečně informováni. Češi však z výzkumu vyšli jako nejinformovanější národ v EU, což je po nedávném udělení evropského ocenění„112 Award" zašpičkové systémové a technologické řešení jednotného evropského čísla tísňového volání v ČR další úspěch Hasičského záchranného sboru ČR, který linku 112 obsluhuje.

Plných 58 % českých respondentů si vzpomnělo na linku 112, když odpovídali na otázku, zda dokáží spontánně jmenovat tísňovou linku, která zajišťuje přístup k záchranným složkám kdekoliv v EU (průměr v celé EU byl 24 %, o 2 % lepší než vloni). Je to nejlepší výsledek v Evropě a o 6 % více informovaných dotazovaných než loni. Až za ČR skončilo Lucembursko – 56 %, Polsko s 50 % a také „skokan roku" Bulharsko, kde se linka 112 stala dostupná na celém území až v loňském roce. Pro srovnání, v Itálii si na linku 112 při stejné otázce vzpomnělo jen 3 % respondentů, v Řecku 4 % a ve Velké Británii jen 8 %.

Celkem 46 % Čechů v průběhu předchozích dvanácti měsíců vidělo či slyšelo informace o jednotném evropském čísle tísňového volání 112. To je po Bulharsku (60 %), Rumunsku (57 %), a těsně po Lotyšsku (50 %), Slovensku (48 %) a Estonsko (47 %) nejvíce v celé EU. Průměr celé EU byl v tomto 21 %. Výzkum znovu potvrdil, že obecně lépe informovaní jsou občané nových členských států EU (průměr 45 %, zatímco u „starých" členů to bylo 15 %). Ty se snaží rychle dohnat zpoždění v zavádění linky 112 a proto jejich vlády organizují také informační kampaně (např. Bulharsko, Slovensko). Pro srovnání – ve Velké Británii se s informacemi o 112 za poslední rok setkalo jen 7 % respondentů, v Itálii 10 %, v Německu 10 %, Rakousku 19%, Francii 22 % apod.

Pouze ve třech zemích – České republice, Rumunsku a Lucembursku, se podle výzkumu více než polovina respondentůdom­nívá, že obyvatelstvo je dostatečně informováno o existenci jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Celounijní průměr je 30 %, což je o 3 % lepší výsledek než byl zaznamenán v předchozím celounijním výzkumu v roce 2008.

„Výsledky tohoto evropského výzkumu jen znovu potvrdily, že ČR je v oblasti linky 112 velmi aktivní.Nejenže jsme ve vyspělosti technologie pro příjem tísňových volání na lince 112 předběhli téměř všechny evropské státy, ale čeští občané již znají výhody linky 112 a plně ji využívají. Potvrzuje se tak, že jsme se před deseti lety vydali správnou cestou, " říká plk. Ing. Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení MV- generálního ředitelství HZS ČR.

Podle tohoto výzkumu Eurobarometru celkem 94 % občanů EU souhlasí s tím, že existence jednotného čísla tísňového volání dostupného v celé EU je užitečná.

Výzkum přinesl také další zajímavá fakta:

- Přestože členské státy EU jsou povinny zajistit, aby jejich občané byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání jednotného čísla tísňového volání 112, pouze 21 % respondentů ve výzkumu uvedlo, že se v posledních 12 měsících setkali s informací o lince 112.
 – Jen 24 % respondentů dokázalo uvést linku 112 při otázce, zda dokáží spontánně jmenovat tísňovou linku, která zajišťuje přístup k záchranným složkám kdekoliv v celé EU
- zbytek nevěděl nebo odpověděl špatně. Přesto je to o 2 % lepší výsledek než při loňském výzkumu.
- Pouze 30 % respondentů v zemích EU částečně či plně souhlasilo s tvrzením, že lidé jsou adekvátně informováni o existenci čísla 112, což je o 3 % lepší výsledek než byl zaznamenán v předchozím výzkumu v roce 2008. Jen v ČR, Rumunsku a Lucembursku uvedla více než polovina respondentů, že lidé jsou o lince 112 informováni dostatečně. Tendenci souhlasit měli spíše nejmladší respondenti (15 – 24 let).
- Plných 45 % respondentů by volalo na linku 112 v případě mimořádné události v jejich vlastní zemi, což je o 4 % více než při předešlém výzkumu v minulém roce. (např. linku 112 by zvolilo 98 % Švédů ale jen 1 % Řeků.) Naopak národní číslo tísňového volání by zvolilo 54 % dotazovaných, což je pokles o 4 %. Tato část výzkumu je samozřejmě ovlivněna tím, že v některých státech EU – např. Švédsku, Dánsku, Nizozemsku – je číslo 112 jediným tísňovým číslem.
 – Zdrojem informací o lince 112 jsou pro 81 % respondentů sdělovací prostředky, pro 9 % je to telekomunikační společnost.
- Každý čtvrtý občan EU podle výzkumu v posledních 5 letech zavolal alespoň jednou na tísňovou linku.
- Výzkum také ukázal, že většina tísňových hovorů se stále ještě realizuje z pevných telefonních linek (53 %), ovšem podíl mobilních telefonů roste (45 %, zatímco loni to bylo 42 % a u pevných linek 55 %) – největší podíl tísňových hovorů z pevných linek má Francie (69 %) a Itálie (66 %), dále pak Řecko a Německo, naopak ve Finsku je to 76 % ve prospěch mobilních telefonů. Opět se zde projevil rozdíl mezi novými členskými státy EU (65 % mobilní telefony) a „starou patnáctkou" (mobilní telefony tvořily jen 40 % tísňových hovorů). Mobilní telefony pro účel tísňových hovorů více užívali muži než ženy a spíše mladíš lidé než starší.

V této souvislosti výzkum ukázal ještě jednu zajímavou věc týkající se České republiky – 7 % českých respondentů uvedlo, že naposledy volali na tísňovou linku z veřejného automatu, zatímco ve zbytku zemí EU to bylo 3 % a méně.

Bohužel, celkem 29 % respondentů si ve výzkumu postěžovalo, že při návštěvě jiné země EU měli během volání na tísňovou linku problém se domluvit kvůli jazyku, což je o plných 11 % více než uvedlo loni.

Podrobné výsledky průzkumu Flash Eurobarometer jsou dostupné na
http://ec.europa.eu/…_summary.pdf

Aby se zvýšila povědomost občanů EU o jednotném evropském čísle tísňového volání 112, byl 11. únor společnou deklarací Evropské komise (11.2.) , Evropského parlamentu a Rady EU oficiálně prohlášen za „Evropský den linky 112". Za ČR jako předsednické země EU tuto deklaraci v Bruselu letos podepsal generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.

A Hasičskému záchrannému sboru ČR jako příjemci linky 112 v ČR byla letos v únoru udělena „Cena 112" od Asociace evropského čísla tísňového volání (EENA). V Bruselu tak bylo oceněno špičkové systémové a technologické řešení jednotného evropského čísla tísňového volání v ČR a implementace progresivních směrů v oblasti eCall (automatizované tísňové volání z vozidel).

Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 v evropských dimenzích přibližuje oficiální webová stránkaec.euro­pa.eu/112. Na této webové stránce jsou mj. podrobné informace o fungování linky 112 v jednotlivých členských státech EU, ale i nejrůznější informační a propagační materiály včetně dětské sekce v češtině. Informace o lince 112 v ČR naleznete na www.hzscr.cz/…ovavolani.cz

Prostřednictvím jednotného evropského čísla tísňového volání 112 se mohou lidé v nouzi dovolat pomoci záchranářů, a to ve všech státech Evropské unie.

Jen v letech 2005 – 2008 tak bylo na linku 112 v ČR uskutečněno celkem 12 512 416 volání, což je v průměru 8 570 volání denně a 357 volání za hodinu. Pokud k těmto číslům připočítáme ještě volání na linku 150, která byla automaticky svedena do telefonních center tísňového volání 112, tak do technologie linky 112 za poslední čtyři roky směřovalo téměř 15 milionů volání.

	2005	2006	2007	2008	CELKEM v letech 2005 – 2008
Počet volání na linku 112	4 832 466	5 052 836	3 923 652	3 756 298	12 512 416
Počet volání na linku 150 odbavených v technologii linky 112	594 150	576 301	570 486	493 121	2 234 058

Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni, což potvrdilo i šetření Evropské komise zveřejněné v červnu loňského roku. O evropském šetření více na http://ec.europa.eu/…ngdetail.cfm?…

Základní přínosy technologie linky 112

-V ČR v současnosti funguje 14 call center linky 112, ta jsou v rámci celé republiky navzájem hlasově i datově propojena. Tato telefonní centra tísňového volání jsou vzájemně zastupitelná, tj. v případě přetížení nebo výpadku centra v jednom kraji jsou hovory na linku 112 automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112 aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení. Je zde tak garance, že se občan vždy dovolá, a to jak z pevných linek, tak mobilních telefonů.
-Na 112 se lze jako na jedinou tísňovou linku dovolat bez SIM karty, bez kreditu a pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora.

• Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni a obsluhují ji důkladně vyškolení operátoři. Ti mohou mj. identifikovat adresu volajícího z pevné sítě, automaticky určit polohu mobilního telefonu při tísňovém volání, využít pravidelně aktualizované elektronické mapové podklady, zjistit identifikační kód mobilního přístroje nebo určit mobilního operátora volajícího.
• Operátoři linky 112 jsou schopni odbavovat tísňové hovory nejen v češtině, ale i angličtině a němčině, v případě potřeby mají k dispozici softwarovou podporu i v dalších světových jazycích.

Technologie telefonních center tísňového volání 112 také propojuje základní složky integrovaného záchranného systému: Hasičský záchranný sbor ČR, Policii ČR a zdravotnickou záchrannou službu. To umožňuje rychlé vyhodnocení vzniklé situace a okamžitou reakci záchranných složek.

O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání – 112 ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských společenství. Počátky projektu tísňové linky 112 v ČR sahají až do roku 1996. K 1. 1. 2003 pak bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území ČR (do tohoto data bylo funkční pouze v mobilních sítích). V roce 2005 pak bylo dokončeno budování call center linky 112, od tohoto roku funguje v každém ze 14 krajů telefonní centrum obsluhující linku 112.

Smyslem zřízení této celoevropské tísňové linky bylo poskytnout občanům členských států EU možnost obrátit se v nouzové situaci na záchranné složky (policie, hasiči, zdravotnická služba), a to na stejné číslo lhostejno ve které zemi se zrovna nacházejí, zdarma a z jakéhokoliv telefonního přístroje. Lidé totiž v rámci Evropy stále častěji migrují (ať již služebně či soukromě) a může být obtížné pamatovat si různá čísla národních tísňových linek, zejména ve stresové situaci. V loňském roce 2008 se pak linka 112 stala dostupná i na území posledního členského státu EU – Bulharska, které zprovoznilo nová centra tísňového volání linky 112.

Milníky v zavádění linky 112 v ČR:

29.7. 1991 – rozhodnutí Rada Evropských společenství o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 ve všech členských státech

1996 – počátky budování linky 112 v ČR

2000 – vláda stanovila způsob zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 v České republice (usnesení vlády č. 391/2000) a schválila zásady a harmonogram

2002 - některé změny, které byly vládou odsouhlaseny (usnesení vlády č. 350/2002)

1. 1. 2003 – zprovoznění linky 112 ve všech telefonních sítích na území ČR (do tohoto data bylo funkční pouze v mobilních sítích)

2004 - zahájení ostrého provozu 12 krajských telefonních center tísňového volání 112

2005 – zprovozněna zbývající dvě telefonní centra tísňového volání 112 v Hradci Králové a Ostravě, funguje všech 12 krajských call center

2006 – začátek projektu e-Call v ČR – automatizované tísňové volání z vozidel Jednotné evropské číslo tísňového volání 112 v současnosti slouží nejen téměř půlmiliardě občanů ze všech 27 členských států EU, ale je zavedeno také v Chorvatsku, Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku, Turecku a na Islandu. V Andoře je číslo 112 tísňovou linkou horské služby. Linka 112 není v Evropě zavedena v Albánii, Bělorusku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Makedonii, Moldavsku, Rusku a Srbsku.

Ve většině států včetně ČR funguje číslo 112 společně s dříve zavedenými národními čísly tísňového volání, pouze v Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Švédsku a na Islandu, Kypru a Maltě je číslo 112 jediným tísňovým číslem. Hovory jsou přijímány typicky policií nebo hasičským sborem, v některých státech orgány civilní ochrany (Lucembursko, Slovensko), speciální státní organizací (Finsko, Rumunsko, Bulharsko) nebo speciálními call centry telekomunikačních operátorů (Irsko, Řecko, Švédsko, Spojené království). Česká vláda vzala svým usnesením č. 923 ze dne 23. července 2008 na vědomí analýzu možnosti útlumu národních čísel tísňového volání, která doporučila ponechání národních čísel i nadále v platnosti.


Info: kpt. PhDr. Petr Kopáček tiskový mluvčí MV-generální ředitelství Hasičský záchranný sbor ČR

-wap-