Noční soutěž v Dolínku
V sobotu 25.10. pořádal Hasičský sbor Dolínek v areálu restaurace Koliba v Dolínku (20km severně od Prahy) a okolí již osmý ročník Memoriálu Bédy Černého – noční soutěže šestičlenných družstev.
Soutěž začíná odpolední netradiční štafetou 5× 30–99m. První soutěžící nabere do kbelíku, sloužícího zároveň jako štafetový „kolík“ vodu z rybníka a srazí jí PET lahev na vzdálenost 2m, pak předá kýbl dalšímu, který s ním přepádluje rybník na pramici, další sjede lanovkou na opačný břeh, předposlední hasič přejde zpět po lávce z provazového žebříku a poslední opět nabere vodu a po podlezení kozy a prolezení oknem vypije „na ex“ půllitr nealkoholického piva, čímž mu končí čas, hodnotí se také množství donesené vody. Další disciplíny startují okamžitě po setmění, první z nich je opět netradiční požární útok na 4× savice 1,6m s nutností sání z bazénu, 2× „B“ – cestou podlezení kozy a překonání překážky z palet – a 2× 2 „C“proudy, levý jde skrz okno a pravý na HAKI lešení. Ihned po skončení útoku se družstvo vydává na čtyřicetikilometrovou trasu po okolních vesnicích, kde na ně čekají nejrůznější prověrky dovedností. Jako první je v opuštěném velkokravíně vyhledávání předmětů s buzolou podle zadaných azimutů a vzdáleností. Tuto disciplínu však plní jen minimum startujících i přes to, že většina sborů se věnuje práci s mládeží a jsou mezi nimi tedy i vedoucí mladých hasičů, kteří by to měli zvládat. Jaké bylo zděšení rozhodčích, když po ukončení časového limitu přiběhl jeden z hasičů zpět po střeše – ať jsme se snažili jakkoliv, buzola nám nahoru ne a ne ukázat J. Dále všechny čeká požární útok do schodů, kde je voda do PS dodávána z hydrantu, jinak je to standartní útok na 3× „B“ a 2× 2“C“ s převýšením cca 20m. U další soutěže si všichni zavzpomínají na vojnu při „barevné hudbě“ neboli ustrojení ze spodního prádla na čas. Pak přijíždí do Úžic, kde mají nejprve u sušáku hadic za úkol rozvinout, vytáhnout, stáhnout a svinout šest mokrých hadic a poté míří ke zchátralému nádražnímu skladišti, kde musí za pomoci žebříků a lan projít překážkovou dráhu a od poloviny trasy i donést „zraněného“ kolegu na nosítkách. Další dvě disciplíny jsou tajné, tedy nebyly uvedené v propozicích, a tak si s nimi soutěžící musí poradit bez přípravy (taková malá milá překvápkaJ) – první je dálková doprava vody do sudu na vzdálenost 200m u vojkovické pískovny a poté kontrola povinné výbavy vozidla a dechová zkouška řidiče. Zaplať pánbůh oproti všem očekáváním žádný řidič nenafoukal a i povinná výbava byla většinou v pořádku. Dalším zápolením je evakuace uvízlé osoby ze sila tunelem – jeden soutěžící vyleze na silo, vnitřkem spustí 40kg kládu na laně, ostatní jí dole odvážou a pronesou tunelem o průřezu zhruba 1m x 1m tam a zpět. Pak odjíždí likvidovat „požár divadla“ do polorozpadlé bývalé sokolovny, kde je nutné rozvinout suché přívodní vedení – jedno „B“, rozdělovač a dva „C“ proudy na dvě galerie, zbytek družstva evakuuje poměrně těžké špalky malými okénky ve sklepě. Příští disciplína je mírně upravená štafeta dvojic ze hry Plamen, první rozvine 10m „C“, připojí k rozdělovači a k pěnotvorné proudnici SP-350 a oběhne sloup, druhý sbalí, třetí rozbalí… Pak přejíždí k prázdné silážní jámě, kde se sestaveným nastavovacím žebříkem nejdříve proběhnou tunelem mezi dvěma jámami, pak na jedné straně žebřík ustaví, vyšplhají nahoru, přehodí ho, slezou a donesou do cíle. Následuje v mrazivém počasí poměrně neoblíbená disciplína plnění 200 l sudu šesti kbelíky u Báštěckého rybníka a pak předposlední souboj s časem v podobě vyčerpání dalšího sudu pomocí ejektoru na prostranství před Aerem Vodochody (2× savice 1,6m z kádě, PS, 1× „B“, stojatý ejektor, 1× „B“ do Tatry). Poslední je pak zrychlený přesun bez strojníka asi 300m přes pole, přepádlování rybníka na pramici, pak dva sjíždějí lanovku a dva jdou přes lanovou lávku(stejné jako na štefetě) a pak už následuje pouze vytoužený cíl.Letošního ročníku se zúčastnilo rekordních 30 družstev, a tak první startovali chvíli po sedmé večer a poslední se vrátili již po svítání kolem sedmé hodiny ranní (to se nám stalo poprvé), na trase strávilo každé družstvo necelé čtyři hodiny. A nemyslete si, že soutěží jen muži, ve většině družstev je alespoň jedna žena, letos dokonce družstvo Křížkového Újezdce tvořilo pět děvčat, vyjímku tvořil pouze strojník. Jen pro doplnění uvádím výsledky, protože vyhrál každý, kdo soutěž dokončil. Závěrem chceme poděkovat SDH Úžice a SDH Dřínov za spolupráci, všem rozhodčím za obětavé mrznutí na disciplínách a personálu restaurace Koliba za to, že se o nás vzorně starali až do nedělních dopoledních hodin. Ještě k fotografiím – bohužel jich není víc, protože cestou došly baterie ve foťákuL.
Hynek Obroučka
Foto Zdeněk Kříž
Konečné pořadí:
1.Úněšov (Plzeň-sever)
2.Tehovec (Praha-východ)
3.Turkovice (Praha-východ)
4.Pastviny (Ústí nad Orlicí)
5.Dolínek (Praha-východ)
6.Pyšely (Praha-východ)
7.Klášterec nad Orlicí (Ústí nad Orlicí)
8.Mnichovice (Praha-východ)
9.Nymburk (Nymburk)
10.Úžice (Mělník)
11.Čenětice (Praha-východ)
12.Lužná (Rakovník)
13.Ondřejov (Praha-východ)
14.Plzeň-Košutka (Plzeň-město)
15.Petrovice (Benešov)
16.Doubek (Praha-východ)
17.Radslavice (Benešov)
18.Babice (Praha-východ)
19.Písková Lhota (Nymburk)
20.Čerčany (Benešov)
21.Hořičky (Náchod)
22.KRAVED – Kralupy/Veltrusy/Dřínov (Mělník)
22.Podolanka (Praha-východ)
24.Rožmitál pod Třemšínem (Příbram)
25.Jenštejn (Praha-východ)
26.Říčany (Praha-východ)
27.Křížkový Újezdec (Praha-východ)
28.Škvorec (Praha-východ)
29.Suchdol (Kutná Hora)
30.Kněžmost (Mladá Boleslav) – bohužel museli pro zranění po štafetě odstoupit
