Hasiči v Přehořově oslavili 120 let od založení a slavnostně převzali rekonstruovanou cisternu Tatra 815
V rámci oslav uplynulých 120 let SDH Přehořov se slavnostně do výjezdu zařazovala nová zásahová cisterna Tatra 815. Celému dni předcházely stovky a stovky hodin práce. Mimo vozidla se rovněž provedlo mnoho práce na budovách hasičské zbrojnice, obecního úřadu, ale také celého prostranství areálu.
Pozvání přijal ředitel HZS Jihočeského kraje – územního odboru Tábor plk. Ing. Hojsák, starosta OSH Tábor Alois Pazdera, jeho 1. náměstek Jiří Šustr, starosta obce Přehořov Petr Mašek a starostka obce Mezná Mgr. R. Chvojková.
Z pozvaných dorazili se svojí technikou zástupci SDH Kvasejovice, Veselí nad Lužnicí, Tučapy, Bechyně, Lžín, Pleše, Kardašova Řečice, Mezná, Planá nad Lužnicí, Tábor, Mladá Vožice, Sezimovo Ústí, Klatovy, Roudná, Jistebnice, Černovice a Malšice. Dále také jednotka HZS PS Soběslav a členové VZS Soběslav.
Celým dnem prováděl výtečný Zdeněk Malkovský. Slavnostní den začal nástupem před budovou obecního úřadu. Po přivítání všech hostů následovalo úvodní slovo velitele sboru, který shrnul jak historii sboru, tak současnost a poděkoval všem členům za odvedenou práci.
V souvislosti s Tatrou vyzdvihl Jiřího Kozla a Martina Šimka. Následovalo položení věnce k pomníku padlých a zazněla státní hymna. Poté již z rukou pozvaných funkcionářů převzali naši členové ocenění za odvedenou práci za uplynulá léta.
Poté byly proneseny proslovy jednotlivých funkcionářů, po kterých si ještě slovo vzal velitel sboru, aby poděkoval a vyzdvihl také čestné členy našeho sboru a poděkoval jim za jejich dlouholetý přínos v požární ochraně a za naši podporu. Za to jim všem byla udělena pamětní plaketa.
Následně byly předány pamětní plakety všem pozvaným funkcionářům, zástupcům hasičských sborů a povelem „rozchod k slavnostnímu zařazení nové CAS“ byla ukončena formální část.
Vzápětí se na návsi před hasičskou zbrojnicí vytvořil „špalír“ z hostů a veřejnosti. Do něho přijela stávající CAS 25 Š 706. Bylo jí poděkováno za odsloužená léta a za velkého potlesku byla tak slavnostně vyřazena z výjezdu. Její budoucností bude čestné místo v hasičském muzeu v Bechyni.
Za velkého potlesku dorazila po chvíli na náves nová CAS. Tatře pan farář Mgr. M. Pulec požehnal a slavnostní akt následně završil starosta sboru, který Tatru pokřtil šampaňským. Ta poté společně s CAS 25 Š 706 zaparkovala na návsi, kde byla po zbytek dne k vidění všem.
Po pauze na občerstvení začaly ukázky. Odstartoval je krásný program dětí SDH Malšice, které předvedly za dohledu svých vedoucích nacvičenou scénku s hašením fiktivního ohně za pomoci moderní techniky, ale hlavně také miniaturní historické koňské stříkačky.
Druhou ukázkou byla přehlídka zásahové techniky pozvaných sborů. Vozidla přijížděla po jednom na náves, kde byla představena. Příchozí viděli při oslavách necelých třicet kusů hasičské techniky dobrovolných i profesionálních hasičů.
Zajímavostí byla také CAS 20 Tatra 815 SDH Klatovy, která se před pěti lety stala předlohou pro Tatru naší. Třetí ukázkou byla ukázka funkčnosti historické techniky SDH Tábor – parní stříkačky a původně vojenského vozidla Henschel.
Obě vozidla ve výtečném stavu společně s táborskými hasiči v dobových uniformách ukázala své schopnosti výstřikem z proudnic.
Čtvrtou ukázkou byla činnost lezecké skupiny HZS Tábor. Námětem byla nehoda horolezce, který se zdravotními problémy zůstal viset na laně. Lezec k němu pomocí lezecké techniky vystoupal, připnul ho k sobě a provedl jeho odříznutí z původního lana. Společně pak slanili dolů bezpečně na zem.
Závěr ukázek patřil vyprošťovacímu hasičskému vozidlu HZS Tábor VYA 20 na podvozku Tatra 815–7, které předvedlo své schopnosti. Program ukázek byl zpestřen trialovou Tatrou, která povozila návštěvníky dne terénem.
Tím skončil program oslav. Na místě byly také stánky s občerstvením, stánek s chutnými sladkostmi ze soběslavské Rolničky, nebo stánek se speciální kávou. Peklo se také na rožni prasátko a v podvečer začala v prostorách hasičské zbrojnice hrát k poslechu a tanci hudba.
CAS 32 T-815
Vozidlo bylo zakoupeno v roce 2012 v Chomutově, kde sloužilo původně jako vozidlo v místní firmě pro komunální účely s vysokotlakým čerpadlem. Je to klasická dvanáctiválcová Tatra 815 PR2 bez turba z roku 1991.
Představy o generální opravě rozšířila myšlenka výměny stávající kabiny za velkou. Tohle se nakonec podařilo realizovat a tak má CAS kabinu pro osádku 1+5 s faceliftem Terrno. Velkou předlohou se stala právě klatovská cisterna.
Po návštěvě tamního sboru a prohlídce jejich CAS byla vybrána jako vzor pro budoucí směřování Tatry naší. Následovalo celkem 5 let průběžných prací, kdy došlo ke kompletní generální opravě celého vozu. A to jak podvozku, tak nástavby.
Celý koncept se od začátku držel myšlenky, aby všechno na vozidle bylo co nejjednodušší a účelné. Bylo tedy upuštěno od všech možných pneumatických, elektrických a jiných ovládacích prvků. Prioritně bylo vše děláno na manuální ovládání. Dbalo se také na materiály s delší životností jako hliník a nerez.
Téměř všechny práce na CAS byly prováděny pouze našimi členy, samozřejmě zadarmo, podobně jako tomu bylo např. u RZA VW Transporter.
Cisterna vyšla na cca 1.400.000,– Kč. Necelá polovina částky byla od sponzorů a z dotací. O zbylou polovinu se během pěti let podělil obecní úřad a místní hasičský sbor.
Dlouhá kabina je vybavena šesti sedadly pro osádku. Strojníkovi při couvání usnadňuje práci boční couvací osvětlení na zrcátkách, venkovní osvětlení vozu či couvací kamera. Na palubní desce může rovněž využít signalizaci otevřených rolet, dveří kabiny, otevřených vík beden na horní plošině či vysunutém osvětlovacím stožáru.
Standardně je kabina vybavena vozidlovou radiostanicí, ovládáním nízkoprofilového výstražného a zvukového zařízení či podtlakových trumpet. V prostoru kabiny se též nachází vesty pro zasahující hasiče, lékárna a zdravotnický materiál. Vespodu přední části je kropící lišta o třech uzavíratelných výstupech.
V nástavbě je ukryta nerezová nádrž o necelých 7 000 litrech.
Všechny schrány jsou opatřeny automatickým LED osvětlením a roletami. Zadní jsou uzpůsobeny pro požární zásah, kdy vlevo jsou to hadice B a C, hasicí přístroje a vybavení pro odběr vody z hydrantů. Vpravo pak koše s hadicemi a armatury jako rozdělovač, proudnice, přechody a další. Tento kastlík doplňuje rovněž zařízení pro rychlý zásah o délce 60 metrů.
Přední skříně jsou obě shodně vybaveny výsuvem pro dýchací techniku.
Vpravo je dále elektrocentrála, motorová pila s příslušenstvím a další vybavení jako páčidla, sekera, pila, dřevorubecká lopatka, pákové kleště, prodlužovací kabel, přenosný stativ a palice.
V přepravkách najdeme opasky, lana, vazáky, masky k DP a rybářské kalhoty. Levý kastlík obsahuje přetlakový ventilátor, rozkládací světelné kužely, kanystr a v bednách masky k DP, pitnou vodu, sorbenty a deky.
Prostor u čerpadla je vybaven výklopným platem pro plovoucí čerpadlo a krátké hadice na doplňování. Samotné čerpadlo má jednoduchý panel se stavoznakem vody v nádrži a manuovakuometry pro tlaky při sání a výtlaku doplněný vypínači na osvětlení.
Ovládání jednotlivých kohoutů je manuální (5× vývod B, zařízení pro rychlý zásah, dělo+kropící lišta, sání i plnění). Na horní plošině je čtyřdílný nastavovací žebřík, dvě bedny z hliníkových plechů na ženijní nářadí, savice, koš, přejezdové můstky, trhací hák, lana. Na nástavbě je dále manuálně výsuvný osvětlovací stožár o výkonu 4×50W LED.
Jednotka SDH Přehořov je zařazena do kategorie JPO V. Plní úkoly místní jednotky v obcích Přehořov, Kvasejovice a Hrušova Lhota. V souladu se smlouvou o sdružení prostředků také v obcích Mezná a Sedlečko u Soběslavě. Jednotka je dále předurčena jako jednotka pro plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva v okrese Tábor. Do vozového parku patří CAS 32 T-815 (nahradila stávající CAS 25 Š 706), RZA VW Transporter 4×4 a DA L1Z Ford Transit L3 (nahradil Škodu Felicii Pickup).
Co se nové cisterny týče, opět jsme posunuli hranice svých možností a opět sami sobě dokázali, že když člověk chce, tak všechno jde. Těžko hledat slova díků těm, kteří se podíleli na stavbě tohoto vozidla.
Nespočetně hodin, problémů a úskalí, které přestavba přinesla, se již změnilo v radost a zadostiučinění. Opravdu ze srdce a upřímně děkuji všem hasičům za ruku přidanou k dílu a také našemu starostovi obce.
Nechť „nová“ cisterna slouží ku prospěchu všech našich občanů.