U hasičů v Senegalu najdeme i stanici bez jediného auta, mnoho věcí je stejných jako ve Francii

Národní hasičská brigáda Senegalu je formována na vojenském základě a organizačně spadá pod ministerstvo vnitra. Hasiči i jejich velitelé tak podléhají vojenským právním předpisům a je s nimi zacházeno jako s vojáky ozbrojených sil.

Protože se až do roku 1960 jednalo o francouzskou kolonii, je zde také u hasičů mnoho věcí vedeno po francouzském vzoru. Nejen, že je francouzština úředním jazykem, ale najdeme tu také francouzské hasičské uniformy, vybavení a vozidla. Tuto výstroj sem Francie posílá jako dar na podporu místní vlády po získání samostatnosti.

V zemi je k dispozici celkem 28 stanic, které jsou rozděleny do 6 záchranných skupin. Na některá vzdálenější místa jezdí hasiči s cisternou či ambulancí do předsunutých provizorních základen a slouží tu v týdenních rotacích.

Národní hasičská brigáda je zodpovědná za záchranu osob a jejich ochranu při požárech, nehodách nebo dalším nebezpečí. Řeší prevenci a predikci rizik, nouzovou pomoc občanům a spolupracuje s ostatními bezpečnostními složkami při řízení katastrof a ochraně životního prostředí.

Hasiči spolu s dalšími zdravotnickými organizacemi provozují velmi skromně vybavené sanitní vozy. Brigádu tvoří celkově 3658 hasičů včetně 24 žen, které jsou také zařazeny na výjezdu.

Hasiči mají k dispozici 64 cisternových automobilů, 79 sanitních vozidel, 95 řídících, spojovacích a lehkých zásahových vozidel, 18 speciálních strojů a 225 motorových čerpadel.

Slouží ve 2 nepřetržitých směnách, po 24 hodinách služby následuje 24 hodin odpočinek, takže jsou každý druhý den v práci. Číslo tísňového volání – 18 – je odbavováno přímo na nejbližší hasičské stanici. Dobrovolní hasiči v zemi nefungují.

Stanice na ostrově Gorée

Hasiče na ostrově Gorée, který je vzdálen jen 2 km od břehů Dakaru, byste asi nečekali. Přivítají vás však hned v přístavu, kde pomáhají lidem při vystupování z lodi. Je to veskrze také jejich základní činnost. Jediná možnost dopravy na ostrov je právě pomocí lodi z dakarského přístavu, pluje 20 minut několikrát za den.

Vzhledem k tomu, že má celý ostrov pouze 0,182 km² a zhruba 1000 obyvatel, nejsou tu ani žádná auta či motorky. Hasiči nejsou výjimkou. Na nevelké stanici najdeme pouze 2 přívěsná čerpadla, která hasiči, když už náhodou na ostrově hoří, tlačí ručně sami.

Dle slov místního velitele tu však hořelo naposledy před 2 lety, a to byla ještě ke všemu budova hned vedle hasičárny, takže to hasiči neměli daleko.

Vodu samozřejmě berou z moře, protože hydranty tu nefungují. Hlavní prací tak vždy pro dvojici hasičů zůstává bezpečné vystoupení a nastoupení osob na loď pendlující do hlavního města.

Stanice Saly

Stanice postavená nedaleko nejznámějšího senegalského plážového letoviska má chránit rozsáhlé hotelové komplexy a davy turistů, kteří sem jezdí na dovolenou. K tomu mají hasiči ve výbavě 3 hasičská vozidla a jednu sanitku.

AS Isuzu, kterou stejně jako sanitku darovala japonská vláda, má japonské hadice a vybavení, kdežto velkokapacitní cisterna International je vybavena francouzskými a německými hadicemi.

Ve vozidle Isuzu je pouze čerpadlo bez vody, takže při zásahu musí vyjíždět společně s velkou americkou cisternou a savice pak hasiči musí strčit shora do cisterny International. V záloze je pak ještě starší cisterna MB, která je také bez čerpadla.

Pro zásahy na vodní hladině mají na stanici člun Zodiac, který však není za jakým vozidlem odtáhnout. Musel by dojet VEA Toyota z vedlejší stanice, který jediný má vhodné závěsné zařízení.

Pro případ výjezdu na dopravní nehodu mají hasiči vyprošťování umístěné na střeše AS Isuzu. To by se muselo nejprve dost složitě ze střechy vozidla sundat, aby ho bylo možné použít. Pokud by tedy vůbec fungovalo.

Stanice Mbour

Lesní speciál Renault Camiva je jediná funkční CAS, kterou na stanici najdeme. Další auta jsou buď v opravě nebo stojí před stanicí na náhradní díly. V garáži také stojí VEA Toyota, který může na zásah na moři odtáhnout gumový člun.

Stejně skromně vybavená sanita (jako na předchozí stanici) a nefunkční TA dokreslují stav výjezdové techniky. HVZ je uloženo na zemi v garáži a v případě výjezdu na nehodu si ho hasiči musí naložit na některé z funkčních vozidel.

Stejně jako několik motorových kalových čerpadel, která hasiči používají prakticky bez přestávky v období dešťů od července do září. To bývají po vydatných deštích zatopená celá města a vesnice.

Zajímavé jsou kresby na zdi stanice, kde je podrobně popsán dýchací přístroj, přiměšovač, proudnice nebo hasební rajon stanice. Překvapivě početné jsou seznamy hasičů, kteří zahynuli během služby. Mají na obou stanicích postavený decentní pomník.