Školení dobrovolných hasičů není podpisová akce

Vzhledem k tomu, že se v některých našich diskuzích odráží mnohdy naprosto nepochopitelně nevyhovující stav odborné přípravy u některých jednotek sborů dobrovolných hasičů, rozhodli jsme se pro vás v tomto článku krátce shrnout několik výňatků z předpisů, platných v požární ochraně, které se týkají právě odborné přípravy.

Předpisy, ze kterých jsme čerpali, byly dvě základní právní normy, které by měl každý hasič znát a jeden pokyn generálního ředitele Hasičského záchranného sboru České republiky a náměstka ministra vnitra. Určitě není nutné obě výše zmíněné právní normy umět odříkat nazpaměť, nicméně je dle mého názoru více než vhodné, aby si je každý hasič přečetl a měl alespoň přiměřenou představu, o čem pojednávají. Mnohdy bychom tím zamezili nesmyslům, které někteří nosí v hlavě a za které často tvrdě bojují. Předpisy, které zmiňuju, jsou zákon 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“) a vyhláška 247/2001 Sb. O organizaci a činnosti jednotek PO. Pokynem generálního ředitele mám pak na mysli pokyn č. 17 z 15. dubna 2003, kterým se stanovují normy znalostí hasičů.

Závaznost tohoto pokynu pro členy dobrovolných jednotek potvrzuje přímo samotný zákon č. 133/85, který říká, že ministerstvo na úseku požární ochrany řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany.

Normy znalostí hasičů (dále jen „normy znalostí“) stanovují minimální požadavky na odborné znalosti a dovednosti hasičů, uzpůsobené zastávané funkci, které jsou nezbytné pro jejich výkon práce a pro splnění úkolů stanovených jednotkám požární ochrany v § 70 odst. 1 zákona o PO.

Absolvovat odbornou přípravu je zákonná povinnost každého člena JPO. Zákon o PO to totiž jasně stanovuje ve svém §72, kde v odstavci č. 3 říká: „Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy.“ Zároveň dává prostor pro uvolnění ze zaměstnání: „Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.“ Praktická funkčnost ustanovení o uvolňování ze zaměstnání však není tématem tohoto článku. Zákon dále popisuje, co odborná příprava zahrnuje. Je to tedy podle něj teoretická příprava, praktický výcvik a tělesná příprava. Součástí odborné přípravy je i požární sport.

Vyhláška 247/2001 opět potvrzuje závaznost norem znalostí, vydaných Ministerstvem vnitra – GŘ HZS a to v §32, kde se píše, že „základní zaměření odborné přípravy stanoví ministerstvo. Podle tohoto zaměření se v jednotce zpracuje plán odborné přípravy, v němž se zohlední předurčenost jednotky k záchranným pracím. Součástí odborné přípravy mohou být i instrukčně metodická zaměstnání nebo specializační kurzy ve vzdělávacích zařízeních ministerstva nebo hasičského záchranného sboru kraje.“ Samotnou odbornou přípravu u dobrovolných jednotek řídí, organizují a ověřují velitelé.

Odborná příprava se pak ověřuje jedenkrát v každém kalendářním roce. Ověřením odborné přípravy se rozumí také přezkoušení znalostí a praktických dovedností u každého hasiče jednotky. O výsledku ověření odborné přípravy se vyhotoví protokol, který je součástí dokumentace o odborné přípravě.

Co se týká nováčků v dobrovolných jednotkách, hovoří vyhláška 247/2001 Sb. jasně o nutnosti absolvovat nejméně 40 hodin trvající základní odbornou přípravu. Do ní se nejpozději do 1 roku od ustanovení do funkce v jednotce zařadí hasiči, kteří vykonávají službu při zásahu. Základní přípravu organizuje a řídí opět velitel jednotky. Ověřuje se závěrečnou zkouškou, která se provede obdobně jako zkouška odborné způsobilosti. Nic nového pod sluncem není ani to, že nováček může s jednotkou vyjet k zásahu až po dovršení 18 let. Vykonání zkoušky odborné způsobilosti se hasiči nebo ostatnímu příslušníkovi neumožní, pokud se v průběhu odborné přípravy k získání odborné způsobilosti nebo odborné přípravy k prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti zjistí, že si neosvojil praktické dovednosti nezbytné pro výkon funkce, kterou zastává.

Informace, popsané v článku, by pro nikoho z vás neměly být nic nového – ani od nás se nejedná o nic světoborného, zkrátka jsme si otevřeli dva základní hasičské předpisy a vyzobali z nich informace, což můžete (a v případě tohoto tématu byste i měli) udělat taky. Nicméně neustálé (i opakující se) diskuse nás bohužel často přesvědčují o opaku. Naplnit celý stanovený rozsah odborné přípravy u dobrovolných JPO je časově často nezvládnutelný problém, nicméně se ukazuje, že mezi znalosti, které chybí, patří, bohužel, i ty nejzákladnější.

V příloze článku naleznete zmiňované normy znalostí hasičů. Toho, co by měli dobrovolní hasiči podle těchto norem znát, je opravdu velmi mnoho, nicméně ti zodpovědnější si určitě budou umět vybrat pasáže, které se jim vzhledem k předurčenosti jejich jednotky a charakteristice zásahů budou v praxi hodit a které jim pomůžou zkvalitnit jejich práci. Školení jednotky – ani teoretická část – by opravdu nemělo být jen podpisovou akcí pro úředního šimla a nemělo by se podceňovat…