Nehody a katastrofy jaderných elektráren – I.díl – Úvod a klasifikace havárií

V roce 1954 byla spuštěna první komerční jaderná elektrárna na světě v Sovětském svazu u Oblinska. O rok později byla spuštěna jaderná elektrárna ve Velké Británii, která vyráběla elektrickou energii levněji než stávající uhelné elektrárny. To bylo rozhodujícím impulsem pro stavbu JE ve většině průmyslových zemí.

Ropné šoky let 70. zájem o JE ještě zvýšily. Dosáhla tak v rozvinutých průmyslových zemí 30%. Po nehodě v Three Miles islandu (viz samostatná kapitola) se ale názor veřejnosti na JE začal měnit, lidé si začali uvědomovat i stinnou stránku JE – nebezpečí radioaktivních úniků.

Následkem byly nové mnohem přísnější bezpečnostní limity a vyžadování mnoha analýz při stavbě nové JE. To jejich stavbu samozřejmě značně zdražilo. Spolu s menšími nárůsty spotřeby tyto všechny důvody způsobily, že rozvoj jaderného programu se u většiny států zpomalil, někde až zastavil.

Teprve černobylská katastrofa však způsobila prakticky úplné zastavení stavby jaderných elektráren ve většině rozvinutých států. Výjimkou byly komunistické státy, Japonsko a Francie.Historie komerčního provozu jaderných elektráren se neskládá jen z nehod a katastrof, právě naopak – existují stovky reaktorů spolehlivě fungujících po desítky let.

0 událost pod stupnicí (zero level event – below scale)- situace, při kterých nejsou překročeny provozní limity a podmínky. Jsou bezpečně zvládnutelné.

1 odchylka (anomaly)- funkční nebo provozní odchylky od provozních limitů. Nepředstavují riziko, odhalují ale nedostatky bezpečnostních opatření. Můžou být způsobeny selháním zařízení, chybou obsluhy či nevhodným provozním postupem.

2 porucha (incident)- technické poruchy či odchylky, které sice neovlivňují bezpečnost elektrárny, mohou ale vést k následnému přehodnocení bezpečtnostních opatření. Únik radioaktivity je zanedbatelný.- Mihama (Japonsko, 1991)

3 vážná porucha (serious incident)- únik radioaktivity mimo elektrárnu nad povolené limity, ozáření obyvatel zanedbatelné- vně elektrárnu není potřeba žádných zvláštních opatření- vysoká úroveň radioaktivity nebo zamoření uvnitř elektrárny, personál nadměrně ozářen- Vandellos (Španělsko, 1989)

4 havárie s účinky v jaderném zařízení (accident mainly in installation)- únik radioaktivity mimo elektrárnu, ozáření nejzasaženějších obyvatel na hranici limitů- vně elektrárnu možnost zavedení kontroly potravy- aktivní zóna reaktoru poškozena, personál ozářen i s okamžitými zdravotními následky- Jaslovské Bohunice (Československo, 1977)

5 havárie s účinky na okolí (accident with off-site risks)- únik radioaktivních štěpných produktů, možné následky na biosféru- vně elektrárnu možné částečné zavedení havarijních plánů (evakuace, ukrytí)- aktivní zóna reaktoru těžce poškozena, provoz většinou není znovu obnoven- Windscale (Velká Británie, 1957), Three Mile Island (USA, 1979)

6 závažná havárie (serious accident)- velký únik radioaktivity mimo elektrárnu, následky na biosféru- vně elektrárnu nutnost použít havarijní plány, možné trvalé následky

7 velká havárie (major accident)- únik velkého množství radioaktivních látek z aktivní zóny reaktoru mimo elektrárnu- vně elektrárnu okamžité zdravotní následky, zasažení velkého území- trvalé následky na biosféru (včetně rozsáhlých důsledků na zdraví obyvatel)- Černobyl (SSSR, 1986)

Klasifikace v České republice se řídí vyhláškou SÚJB č. 318/2002 Sb.

V příštím díle 20. 6. 2009 si můžete přečíst podrobnější popis havárie v jaderné elektrárně ve Winscale, Jaslovských Bohunících a Three Mile Island.

Zdroje pro tvorbu tohoto článku a jeho dalších dílů jsou zejména z odborných a populárně naučných časopisů a webů, v neposlední řadě i ze semestrálních prací oboru Ochrana obyvatelstva.

-kaw-