Čtvrtek 21. listopadu 2024, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

1999: V jaderné elektrárně Tokaimura v Japonsku se odehrála vážná nehoda

Nad zemí vycházejícího slunce se pomalu stahují mračna. Bude půl jedenácté dopoledne, je čtvrtek 30. září 1999. V továrně na zpracování uranu ve městě Tokaimura severovýchodně od Tokia běží den jako každý jiný.

Už čtyři měsíce továrna funguje bez problémů. Tři dělníci se zrovna chystají vlít uran do čisticí nádrže. Dva z nich tuto práci dělají úplně poprvé v životě, třetí z nich má měsíční praxi.

Do nádrže se může dostat maximálně 2,4 kg uranu, dělníci tam ale omylem vlévají 16 kg – skoro sedminásobek maximální dávky. Tím okamžitě odstartují řetězovou reakci, kterou nelze nijak ovládat. Některé zdroje uvádějí, že dochází k obrovskému výbuchu, který prorazí strop haly.

Jediné, co si pamatujeme, je modrý záblesk v místě, kam jsme nalili uran. Pak už nám bylo jen hrozně špatně,“ vypovídají sami dělníci. Údajně si připadali jako při výbuchu atomové bomby.

Reakce trvá 20 hodin, ale japonské úřady se snaží všechno zatajit. Marně, radioaktivita se šíří rychlostí blesku – z okolí továrny se během dvou minut přesune k dva kilometry vzdálenému atomového výzkumnému institutu ve městě Naka. A postupuje dál.


Uran ve kbelících

Na havárii začne okamžitě pracovat 18 záchranářů. V zamořené oblasti se střídají ve směnách po třech minutách. Na místo volají hasiče, ale nikdo jim neřekne, že jedou k jaderné havárii, a tak nechají protiradiační oděvy na stanici.

Obyvatelé okolních měst a vesnic nesmějí vycházet ze svých domů. Vedení závodu dlouho po havárii tvrdí, že ozářeno je pouze 49 lidí včetně tří dělníků, kteří nehodu způsobili.

V polovině října ale japonská vláda oznamuje, že počet ozářených se zvyšuje na 69. Když se k tomu připočítá dalších 14 lidí, kteří se vystaví záření v okamžiku, kdy se pokoušejí zastavit reakci, tak jsme na čísle 83.

Média začnou celý případ ostře propírat. Vyčítají vedení továrny hned několik chyb. Za prvé dělníci vlévají uran do nádrže pomocí obyčejných nerezových kbelíků namísto toho, aby použili dávkovací pumpy. Za druhé se v továrně používá vysoce obohacený uran, který je vhodný jedině pro výrobu jaderných zbraní.


Kontrola? Zbytečnost!

V neposlední řadě vedení podniku nutí své zaměstnance k používá nebezpečných a neschválených postupů a před vládními činiteli jim to bez problémů prochází.

V národě, kde se noví zaměstnanci musejí učit z tištěného návodu, jak správně telefonovat, a firmy dostávají oběžníky s pokyny, jak šetřit toaletním papírem, je nepředstavitelné, že Tokaimuře chyběla jakákoliv kontrola

píší tamní noviny

Navíc nejde o první případ, kdy se Tokaimura dostává na přední stránky novin. Dva roky předtím totiž dochází ve stejné továrně k požáru a následnému výbuchu. Ozářeno je 35 lidí a bezpečnostní komise pro jadernou energii továrnu uzavírá až do června 1999.

Zdroj: TRIVIS (informace jsou převzaty v plném znění, podle některých informací však popis událostí nebyl tak dramatický jak je uváděno. Na nehodu je tak zveřejněno několik odlišných pohledů).

Sdílet
Seriál: Nehody a katastrofy jaderných elektráren