Od saní do elektrárny a naopak, aneb hasič a bývalý reprezentant Luboš Jíra komentuje zimní olympiádu
Luboš Jíra, profesionální hasič ze Skupiny ČEZ v Elektrárně Tušimice, a sportovní novinář, publicista a televizní komentátor Jakub Bažant. Jak se to rýmuje? Oba vedle sebe zasednou již v neděli v olympijském studiu České televize, přičemž budou na ČT4 Sport společně komentovat průběh sáňkařských disciplín v jihokorejském Pchjongčchangu, dějišti XXIII. zimních olympijských her.
Hlavním komentátorem bude pochopitelně Jakub Bažant. Já mu budu k ruce coby znalec daného sportu a budu jeho slova doplňovat z odborného pohledu na věc.
Například proč tuhle zatáčku vybral ten či onen takto a ne jinak, proč asi došlo ke ztrátě času nebo naopak jak je možné, že tak najednou zrychlili, kdo má jaké šance a podobně.
Prostě budu uvádět detaily, které na první pohled nejsou rozpoznatelné,
říká Luboš Jíra.
Kromě neděle tak bude ve studiu i v příštím týdnu od úterý do čtvrtka spolukomentovat jak jízdy mužů, tak i žen a družstev.
Bývalý československý reprezentant Luboš Jíra si tak do svých historických závodních saní může udělat další pomyslný olympijský zářez. Ten první a nejcennější je z roku 1988, kdy byl účastníkem Zimních olympijských her v Calgary, přičemž spolu se známým kreslířem a humoristou Petrem Urbanem skončili ve dvojici na třináctém místě.
V roce 2006 si pak poprvé vyzkoušel komentování své disciplíny z televizního studia během Zimních olympijských her v Turíně. Další dvě olympiády již ovšem prožil přímo v místech jejich dění, neboť do Vancouveru (2010) a Soči (2014) letěl jako šéftrenér české sáňkařské reprezentace.
V Soči bratři Lukáš a Antonín Brožovi ze Smržovky zopakovali ve dvojici naše umístění na olympiádě, když stejně jako já s Urbanem, dojeli třináctí. A protože všichni letošní reprezentanti jsou právě z této sáňkařské Mekky, věřím, že letos se všem povede ještě lépe.
Například v družstvech byli v Soči devátí, takže by letos mohli skončit do 8. místa. Když to zjednoduším, tak každé zlepšení, byť o jedno místo, lze vzhledem k našim sáňkařským podmínkám označit za velmi dobré,
uvedl k možnostem českého týmu mistr republiky z roku 1989 a bývalý šéftrenér české reprezentace.
Luboš Jíra propadl saním v šesti letech. Byl juniorským reprezentantem, účastníkem Světových pohárů, republikových, evropských i světových mistrovství. Za svůj největší úspěch považuje páté místo z mistrovství světa a pochopitelně již výše zmiňované 13. místo z Calgary.
Saně ho přivedly i na Střední průmyslovou školu strojní v Jablonci nad Nisou, neboť právě tam se nacházelo tehdejší vrcholové středisko zimních sportů. Jako strojař se pak po vojně dal v roce 1990 k elektrárenským hasičům, jimž zůstal v ČEZ věrný dodnes.
Po dalších třech letech se rozhodl ukončit sportovní kariéru, čímž Česká republika přišla o jednoho ze svých nejlepších sáňkařských reprezentantů. Po čase ovšem místo toho získala trenéra.
V případě našeho rodu opravdu platí rčení, že jablko nepadá daleko od stromu. Otec, děda a já, všichni jsme závodili na saních, takže syn Luboš s tím začal také. Mimo jiné byl třetím nejmladším českým olympionikem ve Vancouveru a vloni druhý v mužské kategorii na mistrovství republiky.
Začal jsem ho jako malého trénovat a nakonec jsem se stal trenérem mládeže a poté i na deset let šéftrenérem české reprezentace. Nadějné jezdce trénuji i nyní.
Jedním z nich je juniorský reprezentant Michael Lejsek, letos dvacátý na mistrovství světa,
uzavírá Luboš Jíra, velitel družstva z Pobočné stanice požární ochrany Skupiny ČEZ v Elektrárně Tušimice a také předseda SK saně Klášterec nad Ohří.
