Bodavý hmyz zaměstnává hasiče

Operační střediska v Olomouckém kraji v průběhu posledních dní zaznamenávají telefonáty oznamující výskyt nebezpečného hmyzu poblíž obydlí, u mateřských a základních škol apod. a několikrát denně tak hasiči vyráží bojovat s nebezpečným hmyzem.

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

Tuto intoxikaci těla způsobuje jed hmyzu. Literatura uvádí, že po několika vpíchnutých žihadlech (včetně sršňů) se u zdravého dospělého člověka intoxikace neočekává. Teprve po několika stovkách bodnutí je pacient ohrožen. Nicméně jsou známy i případy úmrtí po jediném včelím nebo vosím píchnutí. Ty však mají příčinu v alergii, která se rozvíjí jako reakce na toxiny. Největším nebezpečím je vznik anafylaktického šoku. Průběh intoxikace velmi záleží na stupni citlivosti postiženého jedince. V lehčích případech se reakce projevuje pouze lokálně: anemický prstenec a bolest. Jedy vos a sršňů způsobují silnější lokální reakci než včelí jed a dochází častěji k projevům generalizované otravy. V těžkých případech dochází k celkovým projevům: tachykardii, zrychlení dechové frekvence, cyanóze, zvracení, průjmu a může dojít až k anafylaktickému šoku. Nebezpečné je rovněž bodnutí do sliznice dutiny ústní, kdy je pak edém zpravidla lokalizován v oblasti hrtanu.

Terapie při včelím bodnutí spočívá v opatrném vyjmutí žihadla. K urychlení odeznění bolesti se aplikují ledové, popř. octanové, obklady. Lokální terapie však většinou nemá velký význam, protože projevy odezní samy během několika hodin. Edém hrtanu někdy vyžaduje urgentní tracheotomii. Celková intoxikace po mnohočetných bodnutích se léčí podobně jako anafylaktický šok, tj. podáním adrenalinu.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle. Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, pokud se mu ovšem neohrožuje hnízdo, které patří ke chráněnému hmyzu.

Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace. Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, kdy silné parfémy, deodoranty, tělesný pach nebo pot mohou mít vydražďující účinky.

Každá hasičská jednotka má zcela odlišné vybavení na zásahy „ohrožení nebezpečným hmyzem". Někde se likviduje nebezpečný hmyz ve speciálních oblecích, jinde jen ve včelařské kukle a ochranných rukavicích.

Nejjednodušším zásahem je likvidace zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě. V případě, kdy občan objeví včelí roj by neměl propadat panice, měl by se chovat úplně normálně a uvědomit odborníka – včelaře. V případě vos už naši předci preventivně používali lapací lahve s úzkým hrdlem naplněné do jedné třetiny vodným roztokem z cukru a trochy piva nebo moštu. Láhev se pověsila na větve stromů nebo postavila u zemních otvorů. Vosy najdou cestu do lahví velmi rychle, ale ven se úzkým hrdlem většinou nedostanou a utopí se. Sršni se nerojí a jejich přítomnost v okolí lze pozorovat delší dobu. Ponechme sršně na živu, pokud nás nějak vážně neohrožují. Doporučuje se zavolat odborníka – ochranáře, který dokáže mimo jiné sršní hnízdo přestěhovat sejmutím do igelitového pytle a uložením do papírové krabice.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě (alergik, malé dítě) nebo je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek. Zde však hasičský záchranný sbor naráží na velmi vratkou hranu pro posouzení nebezpečí z prodlení ze strany operačního důstojníka, který rozhoduje o nasazení jednotek. Z telefonního hovoru je těžké posoudit, zda skutečně jde o bezprostřední ohrožení. A protože HZS obecně zasahuje u případů, kde je ohrožen lidský život, zdraví nebo majetek, je pochopitelné, že operační důstojník raději jednotku vyšle, i když má určitou pochybnost o nutnosti zásahu, než by riskoval následné problémy.

Je však nutné upozornit občany, že zatímco hasiči likvidují včely, vosy nebo sršně, může někde hořet nebo být vážná dopravní nehoda a jejich pomoc nemusí přijít včas.

Statistika výjezdů za poslední dny

Ilustrační foto

Bc.Ing. Vladimíra Hacsiková
tisková mluvčí
HZS Olomouckého kraje


-swo-